Kyborg: Porovnání verzí

'''Kyborg''' je složenina slov [[kybernetika|kybernetický]] [[organismus]], nebo též ''kyberneticky řízený organismus''. Pojem poprvé použil Manfred Clynes a Nathan Kline v roce 1960. Kyborg představuje syntézu organických a mechanických částí. Mechanické součástky jsou obvykle nesnímatelné a jejich montáž nebo demontáž se provádí formou chirurgického zákroku. UPro kyborga je tedy vždydefiniční přítomnapřítomnost organickáobou částsložek: organické i mechanická částsyntetické. Vůle organismu, bytost v něm, může být při zákrokuzákrokem či výroběvýrobou kyborga částečně nebo zcela potlačena, avšak zda je toto potlačení vlastní vůle původního organismu považováno za další definiční požadavek, to je již předmětem názorových polemik.{{Fakt/dne|20140905060839}} „Klasičtí“ kyborgové, u nichž elektronické či mechanické součástky tvoří jejich významnou část, se vyskytují pouze ve [[Science fiction|sci-fi]], nicméně technicky je (podle měkké definice) kyborgem již i člověk s [[endoprotéza|endoprotézou]], [[naslouchátkonaslouchadlo|naslouchátkemnaslouchadlem]], nebo [[Kardiostimulátor|srdečním stimulátorem]]., ba i [[Označování zvířat|pes očipovaný]] [[RFID]],{{Fakt/dne|20140911135653}} a to už jen tím, že splňuje první definiční požadavek na přítomnost technologického prvku v těle. Jiní však namítají, že jde stále jen o pouhou [[protéza|protetiku]], bez ohledu na její sofistikovanost, bez ohledu na kybernetickou úroveň, tedy jde stále jen o [[bionika|bioniku]], protože (podle přísnější definice) stále chybí kybernetické řízení organismu, převzetí vlády nad ním, například pomocí [[neurospoj]]e. Experimentální kybernetické protézy s napojením na nervovou soustavu sice již existují,{{Fakt/dne|20201020002600}} ale především jejich hmatové[[senzor]]ické možnosti, především [[hmat]]ové, jsou výrazně horší než schopnosti přirozených končetin.