Chlum u Třeboně (zámek): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Historie: panství v roce 1901 značka: editor wikitextu 2017 |
→Historie: ústřední ředitelství značka: editor wikitextu 2017 |
||
Řádek 26:
Roku 1693 převzala ves [[Nová Bystřice|Novou Bystřici]] s Chlumem sestra posledního [[Slavatové z Chlumu a Košumberka|Slavaty]] Kateřina Terezie, jejímž manželem byl Jan Arnošt z Fünfkirchenu. Jejich syn Jan Leopold pak postoupil chlumské panství svému mladšímu synu – Janu Františkovi z Fünfkirchenu. Jeho rozhodnutím z roku [[1710]] byl na místě někdejší tvrze vystavěn barokní patrový zámek. Roku 1746 zde byla zřízena mariánská kaple.
Dalšími majiteli panství se od roku [[1834]] stali [[Stadionové]]. V roce [[1861]] přešel již zchátralý zámek do vlastnictví modenského vévody [[František V. Modenský|Františka V.]], který ho nechal upravit. V roce 1875 byla zbořena severovýchodní část objektu včetně kulečníkového pavilonu. Úpravy interiérů nastaly v letech 1881 až 1884. Finální podobu zámku vtiskl v letech 1902–1904 následník rakouského trůnu, arcivévoda [[František Ferdinand d'Este]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Zámek Chlum u Třeboně| url = http://www.atlasceska.cz/jihocesky-kraj/zamek-chlum-u-trebone/ | datum vydání = | vydavatel = Atlas Česka }}</ref> Ústřední ředitelství a revize účtů se nacházely ve Vídni na Beatrixgasse čp. 27 (ústřední ředitel Wettslein Franz, rytíř z Westersheimbu, c. k. vládní rada, kancelářští úředníci Löffler Karel, Zebro Zdeňko) a celková výměra obou [[Allodium|alodiálních panství]] Chlumec a [[Konopiště]] činila 12 146,97 ha.<ref>TITTL, Ignaz. ''Schematismus a statistika statků velkých a rustikálních v království Českém''. Praha: J. Springer, 1902. s. 12.</ref>
{| class="wikitable"
|+
! !!
|-
| '''Rozloha''' || polí 353,3670 ha, luk 331,3245 ha, zahrad 6,0101 ha, pastvin 113,6523 ha, lesů 4521,9808 ha, rybníků a potoků 1223,4821 ha, neplodné půdy 13,8377 ha, zast půdy б,6551 ha; celkem 6 580,9729 ha
| |||