Míšeň: Porovnání verzí

Nejstarší zřetelné stopy osídlení Míšeňska pocházejí z&nbsp;počátku [[Neolit|mladší doby kamenné]], tedy z&nbsp;období před asi 6000 lety před naším letopočtem. Stopy sídlišť, např. keramika a kultické figurky, z&nbsp;prvních tří až čtyř tisíciletí se našly v&nbsp;obcích Kmehlen a Birmenitz. První [[Neolit|neolitickou]] kulturou byla patrně [[kultura s lineární keramikou]], jejíž nositelé pravděpodobně přišli z&nbsp;Čech. Pozdější [[kultura se šňůrovou keramikou]] zanechala stopy v&nbsp;téže oblasti. V&nbsp;následné [[Doba bronzová|době bronzové]] vznikla zde a v&nbsp;okolí obce Weinböhla sídliště pozoruhodné kultury, po níž se zachovaly příkopové dispozice a systém opevnění. Za zmínku stojí také [[Mohyla|mohyly]] v&nbsp;Gävernitz, jedna z&nbsp;nich má průměr 14 m. Jednalo se zřejmě o&nbsp;[[Keltové|keltské]] kmeny, které zde zaujali obrannou pozici proti [[Germáni|Germánům]] přicházejícím ze severu. Ti, konkrétně [[Svébové]] a [[Hermunduři]], kraj obsadili mezi rokem 600 až 400 před naším letopočtem,. nežSe odešli[[Stěhování národů|stěhováním národů]] však odtáhli do Durynska. Poté bylo kolem 6. století Míšeňsko osídleno [[Lužičtí Srbové|srbskými]] kmeny, které přicházely ve směru od Čech. V&nbsp;úrodné bezlesé oblasti v&nbsp;okolí města Lommatzsch vzniklo sídliště kmene označovaného jako Glomačové (Glomaci/Lommatzscher), později v&nbsp;němčině také Daleminci (Daleminzien). Okrajovou částí této oblasti bylo pozdější území Míšně. Jejich kultickým a politickým střediskem však byla Lommatzsch. Názvy původních srbských sídlišť se dodnes vyznačují koncovkami -itz, -ütz, -a, -ig.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Pohl | jméno = Hans-Jürgen | titul = Meissen | url = | vydavatel = Tourist Verlag | místo = Berlin ; Leipzig | rok vydání = 1990 | vydání = 4 | počet stran = 148 | edice = Tourist-Stadtführer | kapitola = | strany = 12–13 | isbn = 3-350-00241-2 | jazyk = de}}</ref>