Nosticové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
io
→‎Významné osobnosti rodu Nosticů: Drobné úpravy a doplnění, fotografie
Řádek 34:
Strýc posledně jmenovaného, [[Josef Dětmar hrabě Nostic]] (2. května 1794 – 15. prosince 1871), po sobě zanechal vdovu [[Matilda Pavlína Nosticová|Matildu Pavlínu hraběnku Nosticovou]] († 12. července 1881), rozenou baronku des Granges. Ta byla poprvé vdána za [[Jan Vilém Helfer|J. V. Helfera]], věhlasného [[Přírodní vědy|přírodovědce]] a cestovatele († 30. ledna 1840 na [[Andamany|Andamanských ostrovech]]), kterého doprovázela na jeho cestách do orientu a jehož cesty popsala v knize ''Johann Wilhelm Helfers Reisen in Vorderasien und Indien'' ("Cesty Jana Viléma Helfera do Přední Asie a Indie" ve 2 svazcích, Lipsko 1873).
 
Zakladatelem rodové linie NosticNosticů-[[Rieneck]]ů (tzv. mladší větve) byl druhý syn již zmíněného Jana Mikuláše Nostice ''Jan Hartwig'' či ''Jan Hartvík'' (1610-1683), jenž se přestěhoval z Lužice do Čech a působil jako císařský [[Tajná rada|tajný rada]] a v letech [[1652]]-[[1683]] jako [[nejvyšší kancléř]] českých zemí. Získal zde velké jmění, zdědil [[Sokolov|Falknov]] (Sokolov), [[Jindřichovice (okres Sokolov)|Jindřichovice]], [[Řehlovice]] i dům v Praze, který přestavěl na palác, nakupoval další statky, jako např. [[Pakoměřice]], [[Líbeznice]], [[Trmice]], [[Žernoseky]] a obdržel lénem i část hrabství [[Rieneck]] ve [[Franky|Francích]] (dnes v povodí [[Mohan]]u a na středním [[Rýn]]ě v [[Německo|Německu]]).
 
Jako dědictví ze závěti nabyl roku 1631 [[Jan Hartvík z Nostic|Jan Hartvík]] právo užívat titulu svobodný pán, po svém předku ''Otovi z Nostic'', povýšeného již roku 1623 v [[Sokolov]]ě, roku 1641 byl Jan Hartvík povýšen do hraběcího stavu v českých zemích, roku 1651 do říšského hraběcího stavu a roku 1673 mu byla lénem propůjčena část [[Rienecké hrabství|hrabství Rieneck]]. Hlavním sídlem linie Nosticů-Rienecků byl nejprve zámek Pakoměřice, a po dokončení [[Měšice (zámek)|zámku Měšice]] přenesli své hlavní sídlo roku 1775 do [[Měšice (okres Praha-východ)|Měšic]].
 
Roku 1885 se hraběnka [[Marie Antonie z Nostic-Rýnku]] se na svém panství v [[Průhonice (zámek)|Průhonicích]] seznámila s [[Arnošt Emanuel Silva-Tarouca|Arnoštem Emanuelem hrabětem Silva-Taroucou]], poslancem [[Panská sněmovna|panské sněmovny]], pozdějším poslancem [[Říšská rada (Rakousko)|říšské rady]] a posledním [[Seznam ministrů zemědělství Předlitavska|ministrem zemědělství Předlitavska]] a v témže roce se za něho vdala. Měli společně 9 dětí.
Řádek 53:
 
== Panství Nosticů ==
[[Soubor:NostickyNosticův palacpalác 17.jpgJPG|náhled|Nostický palác na Malé Straně v Praze]]
[[Soubor:Nosticův palác 09.JPG|náhled|Rodový erb na paláci]]
;Nostitz (do roku 1439)
Řádek 97:
== Významné osobnosti rodu Nosticů ==
* [[Jan Hartvík z Nostic]] (1610–1683), zakladatel linie Nostitz-Rieneck
* [[Kryštof Václav z Nostic|Kryštof Václav z Nostic-RokitniceRokytnice]] (1648–1712), hejtman různých slezských knížectví, sběratel a mecenáš
* [[Antonín Jan Nostic|Antonín Jan z Nostic]] (1652–1736), český šlechtic a vysoký zemský úředník
* [[Josef Vilém Nostic|Josef Vilém z Nostic]] (1706–1787), český šlechtic a vysoký zemský úředník
* [[František Antonín Nostic-Rieneck|František Antonín z Nostic-Rienecku]] (1725–1794), český šlechtic a mecenáš
* [[August Ludvík z Nostic]] (1777–1866), pruský generál
* [[Albert Nostitz-Rieneck]] (1807–1871), český politik, nejvyšší maršálek zemského sněmu
* [[Josef Nostic-Rieneck|Josef z Nostic-Rienecku]] (1821–1890), císařský komoří a president Společnosti [[Národní muzeum|Národního muzea]]
* [[Helene von Nostitz]] (1878–1944), spisovatelka a salonní dáma
* [[Žofie z Hohenbergu|Žofie hraběnka Nostic-Rienecková]], rozená kněžna z  [[Hohenbergové|Hohenbergu]] (1901–1990), dcera arcivévody [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda d'Este]]