Verze z 6. 6. 2020, 23:14 editovat DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 666 editací m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 14. 10. 2020, 22:49 editovat zrušit editaci Eleiodromos (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 7 233 editací m kor. značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 39: Franz Janowitz se narodil 28. července 1892 v Poděbradech jako nejmladší ze čtyř dětí Gustava Janowitze ([[1849]]–[[1923]]), podílníka v továrně na [[řepkový olej]] v [[Brandýs nad Labem\|Brandýse nad Labem]], a Hermine, roz. Schükové ([[1866]]–[[1924]]), dcery advokáta z [[Červené Janovice\|Červených Janovic]].<ref>{{Citace kvalifikační práce \| příjmení = Czmero \| jméno = Jaromír \| instituce = Univerzita Palackého v Olomouci. Katedra germanistiky \| odkaz na instituci = Univerzita Palackého v Olomouci \| titul = Der ‚unerschöpfte Tag‘ versus ‚All und Sterne‘: Dialektik der monistischdualistischen Erlösungsvisionen im Werk von Franz Janowitz \| url = https://theses.cz/id/qxjux9/Czmero-dizertace.pdf \| typ práce = Dissertation \| vedoucí = Jörg Krappmann \| místo = Olomouc \| rok = 2012 \| počet stran = 325 \| strany = 9 \| citace = 2015-09-08 \| poznámka = \| jazyk = de}}</ref> Janowitzův otec byl původně pianistou, navštěvoval pražskou konzervatoř, již musel předčasně opustit poté, co onemocněl [[Tuberkulóza\|tuberkulózou]]. Od té doby žil na venkově, kde převzal rodinný podnik, který později rozšířil o filiálku v Poděbradech.<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Serke \| jméno = Jürgen \| titul = Böhmische Dörfer: putování opuštěnou literární krajinou \| překladatelé = Veronika Dudková ... et al \| vydavatel = Triáda \| místo = Praha \| rok = 2001 \| vydání = 1 \| počet stran = 535 \| edice = Paprsek \| svazek edice = 6 \| kapitola = Oskar Baum \| strany = 434 \| isbn = 80-86138-28-3}}</ref> Protože ve městě, kde tehdy žilo asi 3% Židů, nebyla vhodná škola s německým vyučovacím jazykem, začal Franz Janowitz v roce [[1903]] navštěvovat pražské německé gymnázium v ulici [[~~Na příkopě (Praha)\|~~Na příkopě]], kde již studoval jeho starší bratr Otto. Zde zprvu ohlásil [[Čeština\|češtinu]] jako svůj [[mateřský jazyk]], o dva roky později už je však ve školních záznamech označen jako [[Němci\|Němec]].<ref>{{Citace sborníku \| příjmení = Binder \| jméno = Hartmut \| titul = Entlarvung einer Chimäre: die deutsche Sprachinsel Prag \| příjmení sestavitele = Godé \| jméno sestavitele = Maurice \| sestavitel = Maurice Godé \| příjmení sestavitele2 = Le Rider \| jméno sestavitele2 = Jacques \| sestavitel2 = Jacques Le Rider \| příjmení sestavitele3 = Mayer \| jméno sestavitele3 = Françoise \| sestavitel3 = Françoise Mayer \| sborník = Allemands, Juifs et Tchèques à Prague. Actes du colloque international de Montpellier 8–10 décembre 1994 = Deutsche, Juden und Tschechen in Prag 1890–1924 \| vydavatel = Montpellier Université \| místo = Montpellier \| rok vydání = 1996 \| isbn = 2-84269-011-7 \| strany = 206 \| jazyk = de}}</ref> V izolovaných a přeintelektualizovaných poměrech příznačných pro tuto generaci pražských německých Židů Janowitz brzy projevoval zájem o [[Literatura\|literaturu]] a [[humanitní vědy]]. V průběhu studia se stal součástí kruhu přátel kolem Willyho Haase, mezi které patřili také [[Franz Werfel]], [[Paul Kornfeld]], Ernst Popper, Ernst Deutsch a jeho starší bratr Hans Janowitz. Během roku [[1907]], kdy bylo Franzi Janowitzovi nanejvýš patnáct let, pracovali přátelé pod pravděpodobným Werfelovým vedením na společném projektu nedochovaného prozaického díla ''Balthasar Rabenschnabel''.<ref name="Czmero15">CZMERO, Jaromír. ''Der ‚unerschöpfte Tag‘ versus ‚All und Sterne‘: Dialektik der monistischdualistischen Erlösungsvisionen im Werk von Franz Janowitz'', s. 15.</ref> Dalším projevem organizačních ambicí tohoto uskupení, jehož přirozeným zázemím byla „Čítárna a přednášková síň německých studentů“ (''Lese- und Redehalle der deutschen Studenten in Prag''), bylo navázání korespondence se dvěma důležitými postavami tehdejšího literárního života, [[Karl Kraus\|Karlem Krausem]] a [[Else Lasker-Schülerová\|Else Lasker-Schülerovou]], za účelem jejich pozvání do Prahy.<ref name="Czmero15"/> Prvním známým dokladem o kontaktu bratrů Janowitzových s Karlem Krausem je dopis z [[28. duben\|28. dubna]] [[1910]], jehož autorem je Otto. V květnu téhož roku Franz Janowitz Krausovi nabídl k otištění své básně. Bližší okolnosti jejich prvního osobního setkání v souvislosti s Krausovou přednáškou v Praze, která se konala [[12. prosinec\|12. prosince]] 1910, však nejsou známy.<ref>CZMERO, Jaromír. ''Der ‚unerschöpfte Tag‘ versus ‚All und Sterne‘: Dialektik der monistischdualistischen Erlösungsvisionen im Werk von Franz Janowitz'', s. 17.</ref> Nejpozději v roce 1910 se Janowitz (patrně Haasovým prostřednictvím) seznámil s [[Max Brod\|Maxem Brodem]], což vedlo k prohloubení jeho kontaktů se skupinou ''Café Arco'' a s právě založeným Sdružením [[Johann Gottfried Herder\|Johanna Gottfrieda Herdera]] (''Johann Gottfried Herder-Vereinigung''). Po druhé Krausově pražské přednášce [[15. březen\|15. března]] [[1911]], kterou spoluorganizoval, publikoval v časopise ''Pochodeň'' (''Die'' ''Fackel'') překlad českého článku z půlměsíčníku ''Novina'', jenž o tomto večeru napsal [[František Xaver Šalda\|F. X. Šalda]].<ref>CZMERO, Jaromír. ''Der ‚unerschöpfte Tag‘ versus ‚All und Sterne‘: Dialektik der monistischdualistischen Erlösungsvisionen im Werk von Franz Janowitz'', s. 20–21.</ref> V dubnu téhož roku vyšlo první číslo raně [[Expresionismus\|expresionistického]] časopisu ''[[Pražská německá literatura#Herder-Blätter\|Herder-Blätter]]''<ref>{{Citace periodika \| periodikum = Herder-Blätter \| rok = 1911-1912 \| ročník = 1-2 \| číslo = 1-5 \| url = http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:0b8da970-f041-11e2-9923-005056827e52 \| rok přístupu = 2015 \| měsíc přístupu = 5 \| den přístupu = 11}} (německy)</ref> vydávaného stejnojmenným sdružením, v němž již tento literární adept, jehož talent Brod jasně rozpoznal, dostává prostor jako básník. V říjnu 1911 opustil Janowitz Prahu a na otcovo přání odešel do [[Lipsko\|Lipska]] studovat [[Chemie\|chemii]]. Známou [[Polemika\|polemiku]] mezi Krausem a Brodem, ke které došlo ve stejné době, komentoval pouze ve své korespondenci s [[Willy Haas]]em.<ref>{{Citace sborníku \| příjmení = Sudhoff \| jméno = Dieter \| titul = Franz Janowitz und Willy Haas: Fragmente einer Freundschaft \| příjmení sestavitele = Gelber \| jméno sestavitele = Mark H. \| sestavitel = Mark H. Gelber \| sborník = Von Franzos zu Canetti : jüdische Autoren aus Österreich ; neue Studien \| vydavatel = Niemeyer \| místo = Tübingen \| rok vydání = 1996 \| isbn = 3-484-65114-8 \| url = https://books.google.cz/books?id=MSxfCAAAQBAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false \| strany = 73–74}} (omezený přístup) (německy)</ref> V roce [[1912]] studium chemie přerušil a zapsal se ve [[Vídeň\|Vídni]] na filosofii. Během tří [[semestr]]ů v letech 1912–[[1915]] zde navštěvoval přednášky z [[Etika\|etiky]], [[psychologie]] a [[Dějiny západní filosofie\|dějin filosofie]], svou [[Disertační práce\|disertační práci]] chtěl věnovat filosofii [[Otto Weininger]]a.<ref>CZMERO, Jaromír. ''Der ‚unerschöpfte Tag‘ versus ‚All und Sterne‘: Dialektik der monistischdualistischen Erlösungsvisionen im Werk von Franz Janowitz'', s. 23, 228.</ref><ref>SERKE, Jürgen. ''Böhmische Dörfer: putování opuštěnou literární krajinou'', s. 434.</ref> Již od léta roku 1912 Brod plánoval vydání ročenky ''[[Pražská německá literatura#Arkadia\|Arkadia]],''<ref>{{Citace monografie \| titul = Arkadia : ein Jahrbuch für Dichtkunst \| url = https://archive.org/details/arkadiaeinjahrbu00broduoft \| editoři = Max Brod \| vydavatel = Kurt Wolff \| místo = Leipzig \| rok = 1913 \| počet stran = 241}} (německy)</ref> kde dvacetiletému Janowitzovi (daleko nejmladšímu ze všech autorů v ročence) otiskl blok čtrnácti básní. Vedle Brodovy ''Arkadie'' potom začal vyjednávat s nakladatelstvím Rowohlt (později Kurt Wolff Verlag) o publikaci své básnické sbírky, popř. [[Próza\|prózy]], ale tyto snahy stejně jako Janowitzovo studium přerušil jeho vstup do roční dobrovolné vojenské služby v říjnu [[1913]].<ref>CZMERO, Jaromír. ''Der ‚unerschöpfte Tag‘ versus ‚All und Sterne‘: Dialektik der monistischdualistischen Erlösungsvisionen im Werk von Franz Janowitz'', s. 44.</ref> Ještě týž den, kdy [[Rakousko-Uhersko]] vyhlásilo válku [[Srbské království\|Srbsku]], [[28. červenec\|28. července]] [[1914]], byl Janowitz [[Mobilizace\|mobilizován]] a [[17. srpen\|17. srpna]] spolu s ostatními odvelen na [[Východní fronta (první světová válka)\|východní frontu]]. V listopadu tu onemocněl ~~[[Úplavice\|~~uplavicí]] a střídavě pobýval v pražském špitále a v Poděbradech.<ref>CZMERO, Jaromír. ''Der ‚unerschöpfte Tag‘ versus ‚All und Sterne‘: Dialektik der monistischdualistischen Erlösungsvisionen im Werk von Franz Janowitz'', s. 45.</ref> Potom byl opět povolán jako velitel čety na tyrolskou alpskou frontu, kde se v letech 1915–[[1917]] zúčastnil [[Italská fronta (první světová válka)#Rakouská ofenzíva v Jižním Tyrolsku\|rakouské ofenzívy v Jižním Tyrolsku]]. Osudnou se mu stala tzv. [[Bitvy na Soči\|12. bitva na Soči]], během níž byl [[24. říjen\|24. října]] 1917 při zteči na hoře Rombon zasažen dvěma kulkami do prsou. Franz Janowitz zemřel v polní nemocnici poblíž slovinské vesnice Mittel-Breth (dnešní Log pod Mangartom) 4. listopadu 1917.<ref>CZMERO, Jaromír. ''Der ‚unerschöpfte Tag‘ versus ‚All und Sterne‘: Dialektik der monistischdualistischen Erlösungsvisionen im Werk von Franz Janowitz'', s. 47–49.</ref> Když Karl Kraus obdržel zprávu o jeho smrti, napsal [[Sidonie Nádherná\|Sidonii Nádherné]]: „Franz Janowitz, jeden ze světlých bodů mého života, vyhasl.“<ref>SERKE, Jürgen. ''Böhmische Dörfer: putování opuštěnou literární krajinou'', s. 435.</ref> == Literární dílo == Řádek 49: Třebaže Janowitz nestihl za svůj krátký život připravit k vydání více než jednu sbírku básní (''Na Zemi'' – ''Auf der Erde'' – [[1919]]), byl básnickou osobností, kterou lze do jisté míry srovnávat např. s [[Georg Trakl\|Georgem Traklem]]. Oproti Traklovi, [[Deprese\|depresivnímu]] [[melancholik]]ovi, zahalenému stínem [[šílenství]], však vyniká svou snovou radostností, jakkoliv i on pracuje s prvky temna, ohroženosti a propadlosti zkáze, které vidí a popisuje, aniž by se jim vydával. Ve své silné obraznosti, která se nebojí přemíry vizuálna, se rovněž přibližuje stylu [[Georg Heym\|Georga Heyma]], ve srovnání s Heymovou poezií velkoměstských scenérií je ovšem spíše básníkem české venkovské krajiny.<ref>SERKE, Jürgen. ''Böhmische Dörfer: putování opuštěnou literární krajinou'', s. 433–434.</ref> Janowitz se ve svém díle (včetně kratších próz a [[Aforismus\|aforismů]]) ukazuje jako hledač [[Bůh\|Boha]], který vzdálen svým židovským kořenům, podobně jako Werfel, hledá inspiraci v [[Dualismus (náboženství)\|dualistické]] [[~~Gnóze~~Gnosticismus\|gnózi]],<ref>{{Citace periodika \| příjmení = Czmero \| jméno = Jaromír \| titul = Rezeption der Gnosis in der literarischen Moderne: Am Beispiel von Franz Janowitz \| periodikum = Brücken: germanistisches Jahrbuch Tschechien - Slowakei 2010. Neue Folge 18 \| rok = 2010 \| číslo = 1–2 \| strany = 139–155 \| url = \| issn = 1803-456X \| isbn = 978-80-7422-079-1 \| jazyk = de}}</ref> [[křesťanství]] a v nejrůznějších filosofických i literárních proudech.<ref>CZMERO, Jaromír. ''Der ‚unerschöpfte Tag‘ versus ‚All und Sterne‘: Dialektik der monistischdualistischen Erlösungsvisionen im Werk von Franz Janowitz'', s. 136–212.</ref> V jeho [[Lyrická poezie\|lyrice]] se na jedné straně vyskytují veskrze tradiční prvky, jako jsou např. [[Stylistický prostředek\|rétorické figury]], konvenční [[Metafora\|metaforické]] obrazy nebo [[rým]]. V próze je pak možné vysledovat zřetelný vliv soudobých osobností, především Karla Krause, [[Arthur Schnitzler\|Arthura Schnitzlera]] či z dnešního pohledu kontroverzního vídeňského filosofa Otty Weiningera.<ref>{{Citace periodika \| příjmení = Czmero \| jméno = Jaromír \| titul = Franz Janowitz als geistiger Nachfolger Otto Weiningers \| periodikum = Studia germanistica \| rok = 2009 \| číslo = 4 \| strany = 115–122 \| url = http://publikationen.ub.uni-frankfurt.de/frontdoor/index/index/docId/33501 \| issn = 1803-408X \| jazyk = de}}</ref> Na straně druhé ale Janowitz – v roli jakéhosi zprostředkovatele mezi Bohem a člověkem – nachází svůj zcela vlastní básnický tón, který se snaží navázáním na aktuální [[diskurz]]y doby proniknout skrze svět jevů do vyšších sfér ‚skutečného poznání‘. <ref>CZMERO, Jaromír. ''Der ‚unerschöpfte Tag‘ versus ‚All und Sterne‘: Dialektik der monistischdualistischen Erlösungsvisionen im Werk von Franz Janowitz'', s. 323.</ref> == Bibliografie == * ''Auf der Erde: Gedichte''. München: Kurt Wolff Verlag, 1919. 89 s. Drugulin-Drucke; N.F. 6.

Franz Janowitz: Porovnání verzí