Charismatické hnutí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
styl, wikilinky
Řádek 7:
Významné místo v charismatické obnově tvoří [[modlitba]]. Vedle tradičních a ustálených forem modlitby užívá charismatické hnutí také spontánní, hlasitou a společnou modlitbu, kterou mohou doprovázet různá gesta (pozvedání či vkládání rukou). Modlitba či [[liturgie]] bývá doprovázena stylově současnou hudbou. Charismatická obnova je podobně jako letniční hnutí orientována [[misie|misijně]], zaměřuje se na evangelizaci a kurzy o víře – základním kurzem charismatické obnovy je tzv. seminář života v Duchu. [[Bible]] je chápána jako závazné měřítko pro život [[křesťan]]a; co do morálky je hnutí poměrně konzervativní.
 
Charismatické hnutí nemá jednotnou strukturu. Nelze je považovat za „hnutí„ v tom smyslu, v jakém fungují jednotlivá hnutí, komunity či kongregace v církvi (např. [[Hnutí Fokoláre]], [[Schönstattské hnutí]], Hnutí Pro život, [[Sant´Komunita Sant'Egidio|Sant'Egidio]] ap.) – některé komunity však z charismatického hnutí přímo vycházejí či mu jsou velmi blízko a současně mu slouží a de facto jej i spoluvytvářejí (v ČR, mezi jinými [[Komunita Blahoslavenství]], [[komunita Emmanuel]] a [[komunita Chemin Neuf]]).
V tomto smyslu je charismatické hnutí „nad jednotlivými spiritualitami“, je otevřené členům všech hnutí a spiritualit a dalo by se říci, že především poskytuje „službu„ jednorázového uvedení do skutečného života s Duchem, s Ježíšem, s Písmem a s modlitbou – to, co by jinak měl v životě člověka vykonat katechumenát, o který však velká část křesťanů přijde především díkykvůli tomu, že jsou pokřtěni jako děti.
K charismatickému hnutí se tak hlásí mnoho jednotlivých modlitebních skupin, které mohou být vázány na [[farnost]], [[Sbor (církev)|sbory]] či [[komunita|komunitu]]. V jednotlivých zemích mohou existovat národní koordinační týmy, které pomáhají vzájemné komunikaci nebo organizují různé kurzy. Z tohoto důvodu je velmi nesnadné zjistit počet přívrženců tohoto hnutí a ani nelze jednoznačně říct, kdo je přívržencem – lepší by bylo říci, že člověk „prošel kurzem obnovy v Duchu svatém“ či že díky Obnově nastartoval svůj duchovní život. Většina těch, kdo se s hnutím ztotožňují, nadále zůstává ve své církvi, avšak velmi časté jsou [[ekumenismus|ekumenické]] kontakty napříč církvemi.
 
== Charismatické hnutí v České republice ==
Vznik českého charismatického hnutí je spojen se jménem [[Dan Drápal|Dana Drápala]], který původně působil jako vikář sboru Českobratrské církve evangelické v Praze na Maninách. Ovšem neshody s mateřskou církví vedly k osamostatnění sboru v roce 1990 pod názvem „Křesťanská společnost Maniny“. Sborů sdružených pod Křesťanská společenství bylo v roce 2000 více než 50 po celé České republice.<ref>VOJTÍŠEK, Zdeněk. Charismatické hnutí u nás. Enfant terrible mezi českými církvemi. ''[[Dingir (časopis)|DINGIR]]'' [http://dingir.cz/ online]. 1.11.1999, roč. 2., čís. 3., s. 24 – 25. '''[http://dingir.cz/archiv/Dingir399.pdf#page=25 Dostupné online]'''. ISSN 1212-1371</ref>
 
V Česku zastřešuje činnost katolické charismatické obnovy národní koordinátor, kterému pomáhají dobrovolníci a tzv. služební tým. Katolická charismatická obnova pořádá od roku [[1990]] každoročně [[Katolická charismatická konference|Katolickou charismatickou konferenci]], kterou tvoří především přednášky na duchovní témata a společná modlitba a liturgie. Těchto konferencí se účastní tisíce lidí, ne nutně ze samotného hnutí, protože konference je otevřená všem zájemcům. Ročníků v letech 2013 a 2014 se účastnilo přes 7&nbsp;000 lidí.