SMS Zähringen: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
z en:
 
Čj typo
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
Řádek 22:
| šířka = 22,8 m
| ponor = 7,95 m
| pohon = 12 × válcový kotel, parní stroje s  trojčitou expanzí
| výkon pohonu = 14 000 PS (13 810  ihp; 10,300  kW)
| palivo =
| rychlost = 18 uzlů (33  km/h; 21 mph)
| dosah = 5 000 nám. mil (9  300 km; 5  800 mi) při 10 uzlech (19  km/h; 12  mph)
| posádka = 30 důstojníků<br />650 námořníků
| pancíř = Pás: 100 - 225 mm<br />Paluba: 50 mm<br />Věže: 250 mm
| výzbroj = 4 × dělo ráže 240 &nbsp;mm <br />18 × 150 mm150mm dělo<br />12 × 88 mm88mm dělo<br /> 6 × 450 mm450mm torpedometytorpédomety
}}
'''SMS ''Zähringen''''' byla třetí z pěti [[bitevní loď|bitevních lodí]] ([[predreadnought]]) [[Třída Wittelsbach|třídy ''Wittelsbach'']] postavených pro [[Kaiserliche Marine|německé císařské námořnictvo]]. Kýl lodi byl položen v loděnici Germaniawerft v [[Kiel]]u v roce 1899, zatímco na vodu byla spuštěna 12. června 1901 a do služby byla uvedena 25. října 1902. JejíJejími sestreskésesterskými loděloděmi byly [[SMS Wittelsbach|Wittelsbach]], [[SMS Wettin|Wettin]], [[SMS Schwaben|Schwaben]] a [[SMS Mecklenburg|Mecklenburg]]. Šlo o první velké válečné lodě postavené podle zákona o námořnictvu z roku 1898, který připravil admirál [[Alfred von Tirpitz]]. Hlavní výzbroj lodi Zähringen tvořily baterie čtyř děl ráže 240 mm (9,4 palce) a dosahovala maximální rychlosti 18 uzlů (33 km/h; 21 mph).
 
Zähringen většinu své aktivní služby strávila u I. bitevní eskadry německého loďstva. Během tohoto období prodělávala každoroční rozsáhlá cvičení a přátelské návštěvy v zahraničí. Cvičení z tohoto období poskytla rámec pro službu [[Širokomořské loďstvo|Širokomořského loďstva]] během [[První světová válka|první světové války]]. Ze služby byla vyřazena v září 1910, ale zakrátko se vrátila do služby pro cvičení v roce 1912, kdepři němž omylem narazila do torpédového člunu, který se potopil. Po začátku první světové války v srpnu 1914 byla Zähringen zapojena zpět do aktivní služby ve IV. bitevní eskadře. Zažila omezenou službu v [[Baltské moře|Baltském moři]], a to i během bitvy v Rižském zálivu v srpnu 1915, ale s ruskými silami se nestřetla. Koncem roku 1915 nedostatek personálu a hrozba britských ponorek přinutily císařské námořnictvo starší bitevní lodě jako Zähringen stáhnout.
 
Místo toho byla Zähringen v roce 1917 přeřazena jako cílová loď pro střelby z torpéd. V polovině 20. let byla Zähringen důkladně zrekonstruována a používána jako rádiem řízená cílová loď. V této funkci sloužila až do [[Druhá světová válka|druhé světové války]] do roku 1944, kdy byla v přístavu [[Gdyně]] (Gotenhafen) potopena britskými bombardéry. Ustupující Němci loď vyzvedli a přesunuli k ústí přístavu, kde ji potopili, aby přístav zablokovali. V letech 1949–50 byla na místě rozebrána do šrotu.