Zrcadlo: Porovnání verzí

* Zrcadlo může sloužit i coby divadelní a filmová rekvizita -– viz marnivá královna z pohádky ''[[Sněhurka a sedm trpaslíků]]'', která se svého kouzelného zrcadla vyptává na to, kdo je na světě nejkrásnější.

* Zrcadla a zrcátka se běžně používají i v mnoha optických přístrojích či ve velkých optických systémech -– například : [[dalekohled|hvězdářské dalekohledy (reflektor)]], [[fotoaparát]]y resp. [[zrcadlovka|zrcadlovky]], dělostřelecké [[dalekohled]]y či ponorkové [[periskop]]y.

* Konkávní zrcadla se používají také v experimentálních slunečních [[elektárna|elektrárnách]], kde sluneční světlo soustředěné do jednoho malého ohniska z většího množství konkávních zrcadel slouží jakožto zdroj levné tepelné [[energie]] pro ohřívání vodní páry, která je pak použita pro pohon [[parní turbína|parní turbíny]] (tzv. solární resp. sluneční elektrárna -– zvláštní typ [[tepelná elektrárna|tepelné elektrárny]])

Jednosměrné zrcadlo, zvané též '''polopropustné zrcadlo''', odráží asi polovinu světla a druhou polovinu propouští. Je to tabule skla pokrytá vrstvou kovu o tloušťce jen několika atomů, která propouští část světla (na obě strany). Používá se mezi tmavou místností a jasně osvětlenou místností. Osoby na jasně osvětlené straně vidí svůj vlastní odraz -– vypadá jako obyčejné zrcadlo. Osoby na tmavé straně vidí skrze zrcadlo -– zrcadlo vypadá jako [[transparentnost (optika)|průhledné]] okno. Může být použito v nemocnicích na kontrolu pacientů atd. V optice se polopropustné zrcadlo také nazývá ''dělič svazku''. Jeho účelem je rozdělit paprsek světla tak, aby část prošla přímo, zatímco druhá část je odražena -– to se využívá např. v [[interferometrie|interferometrii]] nebo v kamerách (některé barevné digitální kamery, analogový systém [[Technicolor]]).

V [[Mytologie|mytologii]] a [[Magie|magii]] je zrcadlo považováno za tajemný předmět, zpravidla je nositelem nebezpečí pro toho, kdo do něj nahlíží -– například se věřilo, že člověk, který nahlédne do zrcadla o půlnoci, spatří za svým odrazem [[ďábel|ďábla]] a následkem toho onemocní nebo zemře. Zejména dětem a těhotným ženám se nedoporučovalo nahlížet do zrcadla. Zároveň lze však zrcadlo použít jako ochranný prostředek -– věřilo se, že [[strašidlo]] ([[noční můra]], [[upír (nemrtvý)|upír]], ďábel), které se uvidí v zrcadle, se lekne svého obrazu a uprchne. Užívalo se nejen proti nadpřirozeným bytostem, ale i [[bouřka|bouřím]] nebo [[vichřice|vichřicím]]. Proto se dětem do kolébek vkládala malá ochranná zrcátka. U upíra se později tato víra transformovala na pojetí, že upír se v zrcadle vůbec neodráží.<ref>{{Citace monografie

Zrcadlo může být též prostředkem k rozšíření moci a poznání -– magická zrcadla určená k [[věštění]]. Praktiky spojené s takovýmto pojetím jsou živé dodnes a záštitu nad nimi (přechodně) ve středověku přijala i církev{{Doplňte zdroj}}<!-- Zcela nepravděpodobné tvrzení, navíc nejasné, protože z textu není patrné, o kterou církev se jedná.-->.

Pojetí zrcadla jako tajemného předmětu bylo aktualizováno [[Romantismus (literatura)|romantickou literaturou]] (osudovost dvojníka) a mnozí autoři beletrie na něj odkazují i ve [[20. století]] ([[Jorge Luis Borges]], [[Ladislav Fuks]] -– zejména román ''[[Vévodkyně a kuchařka]]'', [[Lewis Carroll]] -– ''[[Za zrcadlem a co tam Alenka našla]]'').