Ioannes Pragensis
Připojil se dne 19. 5. 2007
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Pišme spolu: odp. |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 382:
Zdravím. Všimla jsem si, že projekt [[Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Pišme spolu|Pišme spolu]] je stále pozastavený, máte v úmyslu jej znovu rozjíždět? Možná bych se zase zapojila. Přeji hezký zbytek večera, --[[Wikipedista:Leome323|Leome 323 ♥]] ([[Diskuse s wikipedistou:Leome323|diskuse]]) 20. 9. 2020, 22:16 (CEST)
:Dobrý den, teď mám zrovna hodně práce, ale možná se časem zase odhodlám to spustit. Anebo může kdokoli jiný, ten projekt není moje osobní vlastnictví. Mějte se hezky!--[[Wikipedista:Ioannes Pragensis|Ioannes Pragensis]] ([[Diskuse s wikipedistou:Ioannes Pragensis|diskuse]]) 23. 9. 2020, 09:49 (CEST)
== Veligrad ==
Lokalizace k Staroměstsko-uherskohradišťské aglomeraci není žádná domněnka, ani poměrně pravděpodobná. Nikde jinde totiž Veligrad stát nemohl. O tom už se nepochybuje. Stačí sledovat vyhodnocení archeologických nálezů. Archeologie již dnes není žádná bezmocná věda. Že na místě staroměstsko-uherskohradišťské aglomerace existovalo velké město, jehož opevněná plocha byla asi 20 až 25 krát větší, než kterákoliv jiná velkomoravská lokalita, tedy řádově úplně někde jinde, než ostatní pevnosti, svědčí o velkém centru s vypovídajícím názvem. Že tam archeologové aznamenali urbanistický záměr, svědčí o tom, že rozvoj, který začal v polovině 9. století, řídil někdo mocný. Že Staré Město se až do roku 1315 jmenovalo Veligrad, toho času již trhová ves, to doloženo je. Proč si asi udržela trhové právo i přes již existující Nový Velehrad? Že se ve Svatoplukově sídle konaly každý měsíc třídenní trhy v 9. století, to doloženo je. Že se pevnost na Ostrově svatého Jiří na místě dnešního centra Uherského Hradiště jmenovala rok po založení v r. 1257 Howa Welgrad, to je doloženo také. Že blízký klášter založený roku 1203 ve vzdálenosti 5 km od Veligradu dostal po něm jméno a nová ves, která vznikla u něj, nese jméno Velehrad dodnes, to je doloženo také. Že se na území starého Města je největší pohřebiště z 9. století, kde na jediném pohřebišti je prozkoumáno přes 2000 hrobů, je doloženo také, přičemž ještě víc jich bylo již zničeno a stajně tak jich je možná stejný počet ještě skryt pod zástavbou. Že v poloze Na Dědině byly odkryty základy paláce velmože s velkomoravskou rotundou v bezprostřední blízkosti, je známo. Že ve Starém Městě se přes nemožnost celoplošného průzkumu našlo zatím nejvíc zlata ze všech nalezišť, asi o něčem svědčí. Je to nad slunce jasné. Kam jinam, probůh, byste chtěl Veligrad lokalizovat? Mimo Moravu, jak bylo docela nesmyslně napsáno ještě nedávno? O tom, kde stál Veligrad, věděl již skvělý moravský zemský archivář Vincenc Brandl a před 60 lety to věděla každá kostelní babka ve Starém Městě. Publikace Staré Město-velkomoravský Velehrad, vyšla již v roce 1964 a vydalo ji Nakladatelství Československé akademie věd. Nepište tam, prosím vás pěkně, že se o tom neví a že je to pouze pravděpodobné. Jestli o tom ještě dnes někdo pochybuje, tak buď nečte nebo je ignorant. Jestli se něco neví, tak název centra prvních Mojmírovců na dnešních Valech u Mikulčic. Tam se název opravdu nedochoval, tam se to jen matně tuší. O Veligradu ve Starém Městě proběhlo již několik desítek přednášek. [[Speciální:Příspěvky/77.92.197.66|77.92.197.66]] 2. 10. 2020, 04:03 (CEST)
| |||