Seznam lidí upálených jako kacíři: Porovnání verzí

 

* [[Basil Lékař]] († [[1118]]) – mnich a lékař, vůdce [[bogomilství|bogomilů]] v [[Konstantinopol]]i; v roce 1115 ho císař [[Alexios I. Komnenos]] uvěznil, a protože se nezřekl svých bludů, byl upálen.<ref>''Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí''. 4 díl. V Praze: J. Otto, 1891. 1026 s. cnb000277218. [Heslo „Bogomilové", s. 243.]</ref>

* [[Albigenská křížová výprava|225 albigenských obránců]] hradu [[Montségur (hrad)|Montségur]] († [[1244]]). <ref>http://www.russianbooks.org/montsegur/montsegur5.htm</ref>

* [[Gerard Segarelli]] († [[1300]]) – mladý řemeslník ze vsi Alzana u [[Parma|Parmy]], zakladatel hnutí tzv. apoštolských bratří, které vzniklo koncem 13. století v severní Itálii pod vlivem učení [[Jáchym z Fiore|Jáchyma z Fiore]]. Kázal život v apoštolské prostotě, chudobě a blízký příchod království Božího. V roce 1300 byl jako kacíř v [[Parma|Parmě]] upálen.<ref>''Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí.'' 2. díl. V Praze: J. Otto, 1889. 1141 s. cnb000277218. S. 534.</ref><ref>[[Rudolf Říčan|ŘÍČAN, Rudolf]] a [[Amedeo Molnár|MOLNÁR, Amedeo]]. ''Dvanáct století církevních dějin''. První souborné vydání. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1973. 501 s. cnb000465177. S. 475.</ref>

* [[Ondřej Saramita]] (''Andrea Saramita'', † [[1300]]) – [[milán]]ský měšťan, představitel křesťanského hnutí [[Vilemínité|vilemínitů]]. Byl upálen jako kacíř.<ref>[[František Xaver Kryštůfek|KRYŠTŮFEK, František Xaver]]. ''Všeobecný církevní dějepis. Díl druhý, Středověk. Čásť druhá, Květ středověku a klesání jeho ke konci; od papeže Řehoře VII. až do pseudoreformace (1073–1517).'' V Praze: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna (J. Zeman a spol.), 1889. 818 s. cnb000286100. S. 366–367.</ref>

* [[Jacques de Molay]] ([[1243]]–[[1314]]) – velmistr [[templáři|templářů]] upálen spolu se svými muži

* [[John Oldcastle]] († [[1417]]) – [[Anglie|anglický]] šlechtic, vůdce [[Lollardi|lollardů]]. Dne 14. prosince 1417 byl odsouzen jako zrádce a nenapravitelný kacíř k smrti upálením. Ještě téhož dne byl popraven, není však jisté, zda byl upálen zaživa. Patrně byl napřed oběšen a pak bylo jeho tělo spáleno.<ref>''Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí.'' 16. díl. V Praze: J. Otto, 1900. 1058 s. cnb000277218. S. 300.</ref><ref>KAŇÁK, Miloslav. ''John Viklef: život a dílo anglického Husova předchůdce.'' Vyd. 1. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1973. 233 s. cnb000457084. S. 49–51.</ref>

* [[Mikuláš z Drážďan]] († [[1417]]) – německý teolog, jenž působil též v Praze<ref name="ffmuni">{{Citace elektronické monografie

* [[Petr Kániš]] (duben [[1421]]) – upálen s více než 40 stoupenci

* [[Štěpán Jaroměřský]] (16. 5. [[1421]]) – dne 15. května 1421 se [[Jaroměř]] poddala [[Husitství|husitskému]] vojsku. Následujícího dne (16. 5.) bylo upáleno jedenadvacet kněží, kteří nechtěli souhlasit se [[Čtyři artikuly pražské|čtyřmi artikuly]].<ref>[[Vavřinec z Březové|VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ]] a [[Marie Bláhová|BLÁHOVÁ, Marie]], ed. ''Husitská kronika; Píseň o vítězství u Domažlic.'' Vyd. 2., opr.; (Ve Svobodě 1.). Praha: Svoboda, 1979. 427 s. cnb000162759. S. 223.</ref> Dle tvrzení [[Ludolf Zaháňský|Ludolfa Zaháňského]] [[probošt]] Štěpán prý obdržel milost, ale odmítl ji, neboť chtěl trpět s ostatními.<ref>[[Josef Pekař|PEKAŘ, Josef]]. ''Žižka a jeho doba''. 3. vyd. (díl 1. a 2.), 2. vyd. (díl 3. a 4.), 1. vyd. v 1 sv. Praha: Odeon, 1992. {{ISBN|80-207-0385-3}}. [I. díl, s. 236.]</ref>

* [[Johann von Drändorf]] (také ''Draendorf'', † 17.2.[[1425]]) – urozený [[Sasko|Sas]], jenž v letech 1411–1421 pobýval v českých zemích a od roku 1417 působil jako kněz v jižních Čechách. Po návratu do Německa byl jako hlasatel myšlenek [[Jan Viklef|Viklefa]] a [[Valdenští|valdenských]] pronásledován inkvizicí a 17. února 1425 v [[Heidelberg]]u upálen.<ref>[[Amedeo Molnár|MOLNÁR, Amedeo]], ed. ''Slovem obnovená: čtení o reformaci''. 1. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1977. 265 s. cnb000460704. S. 51.</ref><ref>{{Citace monografie

| příjmení =

| jazyk = anglicky

}}</ref>

* [[Francisco de San Roman]] († asi [[1544]]) – španělský [[Protestantismus|protestant]]<ref>[http://protestantedigital.com/blogs/1027/Francisco_de_San_Roman ''Francisco de San Román'' na webu protestantedigital.com [cit. 21.10.2018]] (španělsky)</ref>

* [[George Wishart]] ([[1513]]–[[1546]]) – [[Skotsko|skotský]] náboženský reformátor, [[Protestantismus|protestant]], upálen jako kacíř 1. března 1546<ref>{{wikizdroje2|jazyk=en|dílo=1911 Encyclopædia Britannica/Wishart, George}}</ref>

* [[Nicholas Ridley]] ([[1500]]–16.10.[[1555]]) – [[Protestantismus|protestantský]] teolog upálený za vlády Marie Krvavé<ref>''Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí.'' 21. díl. V Praze: J. Otto, 1904. 1072 s. cnb000277218. S. 700. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni35ottogoog/page/n768 Dostupné online]</ref>

* [[Thomas Cranmer]] ([[1489]]–[[1556]]) – [[Anglikánská církev|anglikánský]] [[arcibiskup z Canterbury]] upálený za vlády Marie Krvavé

* [[Pietro Carnesecchi]] ([[1508]]–[[1567]]) – [[Itálie|italský]] [[Humanismus|humanista]], jenž sympatizoval s [[Protestantismus|protestantskými]] myšlenkami. Věznila ho [[inkvizice]]; jako kacíř byl dne 1. října 1567 veřejně sťat a jeho tělo bylo spáleno.<ref>{{wikizdroje2|jazyk=en|dílo=1911 Encyclopædia Britannica/Carnesecchi, Pietro}}</ref>

* [[Giordano Bruno]] ([[1548]]–[[1600]]) – [[Itálie|italský]] [[Řád bratří kazatelů|dominikánský mnich]] a [[Filosof|filozof]]. Pro obvinění z [[Hereze v křesťanství|kacířství]] ho věznila [[inkvizice]], dne 17. února 1600 byl upálen zaživa.

* [[Giulio Cesare Vanini]] (1585–1619) – italský renesanční filosof, upálen pro bezbožnost<ref>[[Josef Kachník|KACHNÍK, Josef]]. ''Dějiny filosofie''. V Praze: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1904. 380 s. cnb000575619. S. 175.</ref>

* [[Nicolas Antoine]] († 20.4.1632) – francouzský protestantský pastor, upálený [[Ženeva|ženevskými]] [[Kalvinisté|kalvinisty]].<ref>[http://www.jewishencyclopedia.com/articles/1608-antoine-nicolas ''ANTOINE, Nicolas'' na webu jewishencyclopedia.com]</ref>

* [[Protopop Avvakum]] ([[1620]]–[[1682]]) – pravoslavný kněz, vůdce ''[[starověrci|starověrců]]'', po mnohaletém vyhnanství na [[Sibiř]]i a věznění v pevnosti [[Pustozersk]] byl upálen.

* [[Kryštof Alois Lautner]] ([[1622]]–[[1685]]) – [[Šumperk|šumperský]] děkan obviněný z [[Čarodějnické procesy na losinském panství|čarodějnictví]]

* [[Beatriz Kimpa Vita]] ([[1684]]–[[1706]]) – vůdkyně povstání proti [[Portugalci|Portugalcům]] v [[Konžské království|Kongu]]. Stala se iniciátorkou nového křesťanského hnutí a hlásala, že [[Ježíš Kristus]] se narodil v Kongu. Byla upálena jako kacířka na příkaz [[Řád menších bratří kapucínů|kapucínských]] mnichů.<ref>[https://www.metmuseum.org/toah/hd/pwmn_4/hd_pwmn_4.htm ''Dona Beatriz'' na webu metmuseum.org (cit. 22.10.2018)]</ref>

* [[Maria Barbara Carillo]] ([[1625]]–[[1721]]) – upálena v [[Madrid]]u z podnětu [[inkvizice]] za kacířství a za tajné praktikování židovského náboženství.<ref>[https://humanistcentre.wordpress.com/history-religious-evil/maria-barbara-carillo-age-96/ ''Maria Barbara Carillo'' na webu Humanist Centre (cit. 22.10.2018)]</ref>

* [[António José da Silva]] ([[1705]]–[[1739]]) – Žid, ''marrano'', spisovatel komedií. Pro kacířství byl vězněn inkvizicí a po dvou letech odsouzen k smrti. Upálen byl 18. října 1739, jeho manželka nedlouho po něm.

* Jan Pita († 18. 12. 1748), krejčí z [[Chudenice|Chudenic]], vůdce kacířské sekty „Izraelitů", byl odsouzen k smrti upálením. Poprava se konala dne 18. prosince 1748; po vyvedení z vězení odsouzence zašili do hovězí kůže a byl smýkán koněm až na popravní místo. Tam mu vytrhli jazyk, načež byl vložen na hranici a upálen.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Klabouch | jméno = Jiří | odkaz na autora = | titul = Staré české soudnictví: (jak se dříve soudívalo) | url = | vydavatel = Orbis | místo = Praha | rok vydání = 1967 | vydání = 1 | počet stran = 417 | kapitola = „Na soudech v tereziánské éře" | strany = 105 | id = cnb000122407 | jazyk =}}</ref> Popraveno bylo i několik dalších členů sekty.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Arava-Novotná | jméno = Lena | odkaz na autora = | titul = Bydžovští "Izraelité" a Frankisté: dvě sekty v Čechách v 18. století – paralely a různice | periodikum = Theologická revue : čtvrtletník Univerzity Karlovy v Praze – Husitské teologické fakulty | odkaz na periodikum = | rok vydání = 2012 | měsíc vydání = | ročník = 83 | číslo = 1 | strany = 116-134 | poznámka = Viz zejména s. 119–121 | url = https://htf.cuni.cz/HTF-540-version1-thr_2012_1.pdf | issn = | jazyk =}}</ref>

* Mendl Götzl († 7. 3. 1750) – rabín z [[Nový Bydžov|Nového Bydžova]] (někdy uváděn i jako ''Mendel'')<ref>{{Citace monografie | příjmení = Klabouch | jméno = Jiří | odkaz na autora = | titul = Staré české soudnictví: (jak se dříve soudívalo) | url = | vydavatel = Orbis | místo = Praha | rok vydání = 1967 | vydání = 1 | počet stran = 417 | kapitola = „Na soudech v tereziánské éře" | strany = 105 | id = cnb000122407 | jazyk =}}</ref>, byl jako jeden z představitelů kacířské sekty „Izraelitů" odsouzen k smrti upálením. Dne 7. března 1750 byl v Praze na hranici přikován ke kůlu a upálen.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Arava-Novotná | jméno = Lena | odkaz na autora = | titul = Bydžovští "Izraelité" a Frankisté: dvě sekty v Čechách v 18. století – paralely a různice | periodikum = Theologická revue : čtvrtletník Univerzity Karlovy v Praze – Husitské teologické fakulty | odkaz na periodikum = | rok vydání = 2012 | měsíc vydání = | ročník = 83 | číslo = 1 | strany = 116-134 | poznámka = Viz zejména s. 119 a 121 | url = https://htf.cuni.cz/HTF-540-version1-thr_2012_1.pdf | issn = | jazyk =}}</ref>

</ref><ref>[http://www.laicite1905.com/chevalier.htm ''Qui Etait le Chevalier de la Barre?'' na webu laicite1905.com [cit. 22.10.2018]] (francouzsky)

</ref>

== Odkazy ==

 

<references />

 

[[Kategorie:Církev]]

[[Kategorie:Hereze]]