Wikipedie

Švýcarsko: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Externí odkazy: + wikicitaty
m lf, vjazyce2, typografie, nadpis
Řádek 78:
| commonscat = Switzerland
}}
'''Švýcarsko''' (zastarale Švýcary, plným názvem '''Švýcarská konfederace''', [[Němčina{{Vjazyce2|de|německy]] ''Schweizerische Eidgenossenschaft, Schweiz;''}}; [[francouzština|francouzsky]] {{Vjazyce2|fr|''Confédération suisse, La Suisse;''}}; [[Italština{{Vjazyce2|it|italsky]] ''Confederazione Svizzera, Svizzera;''}}; [[rétorománsky]] {{Vjazyce2|rm|''Confederaziun svizra, Svizra;''}}; [[latina{{Vjazyce2|la|latinsky]] ''Confoederatio Helvetica, Helvetia''}}) je vnitrozemský stát ve [[střední Evropa|střední Evropě]]. Švýcarsko leží mezi [[Bodamské jezero|Bodamským jezerem]] na severovýchodě, [[Ženevské jezero|Ženevským jezerem]] na západě, Horním a Alpským [[Rýn]]em na východě a [[Rýn]]em na severu, [[Jura (pohoří)|Jurou]] na severu a jižními [[Alpy|Alpami]]. Švýcarsko sousedí s následujícími státy, se kterými má suchozemské hranice: s [[Itálie|Itálií]] je 734,2 km, s [[Francie|Francií]] 571,8 km, s [[Německo|Německem]] 345,7 km, s [[Rakousko|Rakouskem]] 165,1 km (přerušena Lichtenštejnskem) a s [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnskem]] 41,1 km; celkem 1857,9 km.
 
V názvu státu sice přetrvávají historické výrazy ''[[konfederace]]'' či ''spříseženství (spříseženstvo)'', ale z hlediska fungování politického systému jde o [[federace|federaci]] skládající se ze 26 [[švýcarský kanton|kantonů]], z&nbsp;nichž šest byly původně polokantony. Švýcarsko má 8,501&nbsp;milionu obyvatel, z toho přibližně 25 %&nbsp;cizinců. Vláda a parlament sídlí ve městě [[Bern]], hlavní město Švýcarské konfederace však není oficiálně určeno.<ref>[https://www.bk.admin.ch/bk/en/home/suche.html#capital%20city Švýcarská konfederace: ''The Swiss Confederation – a brief guide 2010'', s. 14 (anglicky)]</ref>
 
Švýcarsko je členem [[Rada Evropy|Rady Evropy]], [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Evropské sdružení volného obchodu|EFTA]], [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]] a [[WorldSvětová Tradeobchodní Organizationorganizace|WTO]] a součástí [[Schengenský prostor|schengenského prostoru]]. Jednání o vstupu do [[Evropská unie|EU]] občané v roce 1992 v referendu odmítli. Spolu s [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnskem]], se jedná o dvě země mimo EU v prostoru [[Střední Evropa|Střední Evropy]].
 
Švýcarsko, vzhledem ke své tradici neutrality, je tradičně sídlem řady mezinárodních institucí – [[Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky]], [[Mezinárodní červený kříž]], [[Lékaři bez hranic]], [[Evropská vysílací unie]], [[YMCA]], [[Světová obchodní organizace]], [[Světové ekonomické fórum]], [[UEFA]], [[FIFA]], [[Mezinárodní olympijský výbor]] a mnohé další.
Řádek 91:
Roku 1291 spolu uzavřely kantony [[Uri]], [[Schwyz (kanton)|Schwyz]] a [[Unterwalden]] na obranu proti [[Habsburkové|Habsburkům]] dohodu o věčném spolku, čímž vznikla [[Stará švýcarská konfederace|Švýcarská konfederace]].
 
Moderní Švýcarsko vzniklo v&nbsp;první polovině [[19.&nbsp;století]]. Až do roku 1848 [[Švýcarský kanton|švýcarské kantony]] a jejich elity navzájem politicky, ideologicky a dokonce i vojensky soupeřily o&nbsp;moc a vliv. Po posledním ozbrojeném konfliktu, občanské válce mezi „konzervativními“ a „liberálními“ kantony zvané ''[[Sonderbundskrieg]]'', která trvala od 3. do 29.&nbsp;listopadu [[1847]], se tyto elity odhodlaly ukončit staletou tradici válčení. Podle vzoru několika předcházejících menších uskupení či svazků (''Bünde'') se dohodly na vytvoření „národa vzešlého z&nbsp;vůle“ – německy ''„Willensnation“''. V&nbsp;roce [[1848]] tyto snahy vyvrcholily změnou státního zřízení z&nbsp;[[konfederace]] na [[Federace|federaci]], jejímž základem je švýcarská spolková [[ústava]]. Ta byla revidována v roce [[1874]] zejména v&nbsp;oblasti rozšíření [[Politika|politických]] práv. K&nbsp;vytvoření federativního státu vedly vedle ekonomických důvodů i důvody politické a obranné, neboť na území dosavadní konfederace válčily nejen kantony a města mezi sebou, ale i mnohé [[Evropa|evropské]] mocnosti (např. v&nbsp;rámci [[Napoleonské války|napoleonských válek]]). Menší správní celky totiž samy o sobě nemohly jednotlivě obstát jak ekonomicky, tak ani vojensky. Mimo spojenectví zvolily i směr zahraniční politiky, která ustanovila Švýcarsko jako přísně [[Neutralita|neutrální]], tedy neúčastnící se v&nbsp;žádném vojenském spojenectví. Zároveň začala federace budovat silnou spolkovou armádu určenou pro případnou vlastní obranu – jak výstižně říká anglické rčení ''„neutral but heavily armed“''.▼
Moderní Švýcarsko vzniklo v&nbsp;první polovině [[19.&nbsp;století]]. Až do roku 1848 [[Švýcarský kanton|švýcarské kantony]] a jejich elity navzájem politicky, ideologicky a dokonce i vojensky soupeřily o&nbsp;moc a vliv. Po posledním ozbrojeném konfliktu, občanské válce mezi "konzervativními" a "liberálními" kantony
▲zvané ''[[Sonderbundskrieg]]'', která trvala od 3. do 29.&nbsp;listopadu [[1847]], se tyto elity odhodlaly ukončit staletou tradici válčení. Podle vzoru několika předcházejících menších uskupení či svazků (''Bünde'') se dohodly na vytvoření „národa vzešlého z&nbsp;vůle“ – německy ''„Willensnation“''. V&nbsp;roce [[1848]] tyto snahy vyvrcholily změnou státního zřízení z&nbsp;[[konfederace]] na [[Federace|federaci]], jejímž základem je švýcarská spolková [[ústava]]. Ta byla revidována v roce [[1874]] zejména v&nbsp;oblasti rozšíření [[Politika|politických]] práv. K&nbsp;vytvoření federativního státu vedly vedle ekonomických důvodů i důvody politické a obranné, neboť na území dosavadní konfederace válčily nejen kantony a města mezi sebou, ale i mnohé [[Evropa|evropské]] mocnosti (např. v&nbsp;rámci [[Napoleonské války|napoleonských válek]]). Menší správní celky totiž samy o sobě nemohly jednotlivě obstát jak ekonomicky, tak ani vojensky. Mimo spojenectví zvolily i směr zahraniční politiky, která ustanovila Švýcarsko jako přísně [[Neutralita|neutrální]], tedy neúčastnící se v&nbsp;žádném vojenském spojenectví. Zároveň začala federace budovat silnou spolkovou armádu určenou pro případnou vlastní obranu – jak výstižně říká anglické rčení ''„neutral but heavily armed“''.
 
== Geografie ==
Řádek 217 ⟶ 216:
== Ekonomika ==
{{Podrobně|Ekonomika Švýcarska}}
 
 
 
Řádek 227:
Síla a základ švýcarské [[ekonomika|ekonomiky]] je v malých a středních firmách, které vytvářejí přes 90 % jejího HDP.
 
=== Průmysl ===
Průmysl[[Soubor:Vintage_Omega_Speedmaster_145.012-67.jpg|náhled|Hodinky ''Omega Speedmaster''. Polovina světové produkce hodinek pochází ze Švýcarska.<ref>{{Citace elektronické monografie |url=http://www.swissworld.org/en/economy/key_sectors/watches/ |titul=Watches |vydavatel=Swissworld.org |datum přístupu=28 February 2012 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305034250/http://www.swissworld.org/en/economy/key_sectors/watches/ |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }}</ref>]]
Švýcarsko v průběhu rozvoje změnilo z převážně [[zemědělství|zemědělsky]] orientovaného státu (kantonů) ve stát s rozvinutým [[průmysl]]em různého [[charakter]]u: [[hodiny|hodinářství]], přesné a jemné [[strojírenství]], přístrojová technika, [[chemický průmysl]], [[Potravina|potravinářský]] průmysl, [[farmacie|farmaceutický]] průmysl, lékařské přístroje a vybavení aj. Ke známým firmám patří [[Rolex]], [[ABB]], [[Nestlé]], [[Logitech]], [[Novartis]], [[Hoffmann-La Roche]], [[Victorinox]], [[Lindt & Sprüngli]], [[Omega (společnost)|Omega]], [[TAG Heuer]], [[Patek Philippe]], [[Tissot]] či [[Adecco]].
 
Řádek 269 ⟶ 270:
* německá část – [[Basilej]], [[Bern]], [[Curych]], [[Lucern]], …, [[Ballenberg]], …
 
Švýcarské speciality, zajímavosti: [[Glacier Express]], [http://sbb.ch SBB-CFF-FFS], …<br />Nejznámější tradiční švýcarská jídla: [[Fondue|fondue ze sýra]], [[Raclette]], [[Rösti]], …
Nejznámější tradiční švýcarská jídla: [[Fondue|fondue ze sýra]], [[Raclette]], [[Rösti]], …
 
== Demografie ==
Řádek 284:
{{legenda|#6a51a3| [[italština]] (8,4 %; 6,1 %)}}
{{legenda|#91238d| [[rétorománština]] (0,54%; 0,7%)}}]]
Švýcarsko již ve své [[ústava|ústavě]] přijaté v&nbsp;[[19. století]] deklarovalo rovnoprávnost jazyků původně žijících obyvatel. Zákonem zaručené je právo na komunikaci se spolkovými [[úřad]]y ve všech úředních jazycích. Švýcarsko má tedy čtyři [[úřední jazyk]]y. Dobrovolně, podle svých možností, se přidávají i některé další úřady na úrovni kantonů a obcí. S pokračující [[národnostní integrace|integrací]] [[cizinaCizinec|cizinců]] a [[imigrace|imigrantů]] úřady umožňují komunikaci i v jiných jazycích. Hojně rozšířeným [[Jazyk (lingvistika)|jazykem]] je také [[angličtina]].
 
Všeobecně rozšířeným omylem je názor, že všichni Švýcaři hovoří všemi čtyřmi úředními jazyky své země. Např. Švýcaři, jejichž mateřštinou je němčina, se ve škole sice většinou učí jako první cizí jazyk francouzštinu a jako další angličtinu (v některých kantonech je tomu naopak), ale italsky již mluví jen málokterý z nich.
 
==== Němčina ====
[[němčina|Němčinou]] hovoří '''63,7 %''' obyvatel. Němčina je hlavním úředním jazykem na severu, ve středu a na východě Švýcarska (celkem ve 13 kantonech a 6 polokantonech včetně kantonu Graubünden) a dále druhým úředním jazykem v kantonech [[Kanton Fribourg (kanton)|Fribourg]] a [[Valais|Wallis]]. V německy mluvících částech se v běžném styku používá [[švýcarská němčina]], jeden z [[alemánštinaAlemanština|alemánských]] [[Nářečí|dialektů]].
 
==== Francouzština ====
[[francouzština|Francouzštinou]] hovoří '''20,4 %''' obyvatel. Francouzština je hlavním úředním jazykem v 6 kantonech ([[Kanton Fribourg (kanton)|Fribourg]], [[Kanton Jura (kanton)|Jura]], [[Kanton Neuchâtel (kanton)|Neuchâtel]], [[Vaud]], [[Valais|Wallis]], [[Kanton Ženeva (kanton)|Ženeva]]) a druhým úředním jazykem [[Kanton Bern (kanton)|kantonu Bern]].
 
==== Italština ====
[[italština|Italštinou]] hovoří '''6,7 %''' obyvatel. Italština je hlavním úředním jazykem v [[Kanton Ticino (kanton)|kantonu Ticino]] a druhým úředním jazykem [[Kanton Graubünden|kantonu Graubünden]].
 
==== Rétorománština ====
[[rétorománština|Rétorománštinou]] hovoří '''0,5 %''' obyvatel. Rétorománština je třetím úředním jazykem [[Kanton Graubünden|kantonu Graubünden]]. O rétorománštině se někdy hovoří jako o poloúředním (polooficiálním) jazyce. Právo na komunikaci se spolkovými úřady v tomto jazyce mají pouze lidé, pro něž je rétorománština [[mateřský jazyk|jazykem mateřským]]. Toto právo získali navíc rétorománsky hovořící Švýcaři až po referendu v roce [[1996]], teprve tehdy dostala rétorománština status úředního jazyka (do té doby byla od roku [[1938]] pouze [[národ]]ním [[Jazyk (lingvistika)|jazykem]] Švýcarska. Do této doby mohli Švýcaři komunikovat s úřady rétorománsky pouze na kantonální úrovni v kantonu Graubünden).
 
=== Imigrace ===
Řádek 327:
== Kultura ==
{{viz též|Švýcarská kultura}}
[[Soubor:Vals06.JPG|náhled|Koncerty s [[alphornAlpský roh|alphorny]]y ve městě [[Vals]]]]
[[Soubor:Stiftskirche St.Gallen side.JPG|náhled|upright|vlevo|[[Klášter Sankt Gallen]]]]
[[Soubor:Le Corbusier (1964) Stedelijk Museum Sikkensprijzen 916-9288.jpg|náhled|Architekt [[Le Corbusier]]]]
Řádek 334:
Švýcarská kultura vznikla na rozhraní okolních kulturních oblastí, kterými byla ovlivněna. Časem se však vyvinula jako samostatná kultura. Někdy je těžké mluvit o švýcarské kultuře jako o homogenní, protože se sama dělí podle jazykových oblastí. Pro zemi je typické zejména vzájemné ovlivňování s [[Francie|Francií]], [[Německo|Německem]] a [[Itálie|Itálií]]. Mnoho švýcarských umělců je pokládano v těchto zemích za jejich vlastní. Vznik kulturních památek v zemi měla zpočátku na svědomí církev, později měšťané a patriciát neboť země nebyla na rozdíl od zbytku Evropy ovládaná feudály. Podporováno bylo hlavně stavitelství ([[románský sloh|románské]] katedrály v [[Grossmünster|Curychu]], [[Bazilika Valère|Sionu]], [[Katedrála v Churu|Churu]], [[Gotická architektura|gotická]] [[katedrála v Lausanne]], [[Katedrála v Bernu|Bernu]], [[Katedrála svatého Mikuláše (Fribourg)|Fribourgu]] a [[Katedrála v Basileji|Basileji]], [[Renesanční architektura|renesanční]] kostely v kantonu Ticino či radnice v Lucernu, Solothurnu a Brigu, [[Barokní architektura|barokní]] [[Klášter Einsiedeln|kláštery v Einsiedelu]], [[Klášter Muri|Muri]] a [[Klášter Sankt Gallen|St. Gallenu]]). Cizí stavitelé,{{Zdroj?}} přitahováni i větší svobodou země, vybudovali krásná centra měst jako Bern, Freiburg, Lucern či St. Gallen. [[Klášter svatého Jana (Müstair)|Klášter svatého Jana]] v Müstairu, který byl založen již roku 775, byl zapsán na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]], stejně jako výše zmíněný klášter v Sankt Gallenu, tři hrady ve městě [[Bellinzona]] (''Castelgrande, Montebello'' a ''Sasso Corbaro'') a historická centra Bernu a [[La Chaux-de-Fonds]]. Ve Švýcarsku se nacházejí rovněž dvě ze [[Stavby navržené Le Corbusierem|sedmnácti staveb Le Corbusiera]] na seznam zapsaných, Dům pro Corbusierovy rodiče u Ženevského jezera a bytové domy Clarte v Ženevě. Na seznamu je i jedna technická památka, [[Rhétská dráha]]. [[Územní opatství Saint Maurice d'Agaune]], založené roku 515 burgundským králem [[Svatý Zikmund|sv. Zikmundem]], je pravděpodobně nejstarším existujícím klášterem křesťanského Západu. [[Chillon|Hrad Chillon]] patří k nejzachovalejším středověkým hradům v Evropě. [[Habsburg (hrad)|Hrad Habsburg]] je svědectvím švýcarských kořenů [[Habsburkové|habsburského]] rodu, který měl později sehrát význačnou úlohu v dějinách celé Evropy. [[Kapellbrücke]] v Lucernu je nejstarší dřevěný most v Evropě.
 
Co se týče literatury, je Švýcarsko rozděleno podle jazykových oblastí na čtyři části: německou, francouzskou, italskou a rétorománskou. Její vznik se datuje do období 15.–[[16. století]]. Jedním z nejvýznamnějších moderních dramatiků je [[Friedrich Dürrenmatt]]. [[Hermetismus|Hermetismem]] bylo velmi ovlivněno dílo spisovatele [[HermanHermann Hesse|Hermana Hesseho]]. Nositelem [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] je [[Carl Spitteler]]. Významnými autory byli rovněž [[Max Frisch]], [[Robert Walser]], [[Gottfried Keller]], [[Blaise Cendrars]], [[Charles-Ferdinand Ramuz]], [[Conrad Ferdinand Meyer]], [[Jeremias Gotthelf]], dnes kupříkladu [[Agota Kristofová]]. Známou autorkou literatury pro děti byla [[Johanna Spyri]] (''[[Heidi, děvčátko z hor]]'').
 
[[Alberto Giacometti]] je možná nejslavnějším avantgardním sochařem. Jedním z nejvýznamnějších představitelů výtvarné avantgardy 20. století je [[Paul Klee]]. Rodačkou ze Švýcarska je i neoklasicistická malířka [[Angelica Kauffmanová]]. Mezi [[Expresionismus|expresionisty]] si vydobyl důležité místo malíř [[Johannes Itten]]. Prací na filmu ''[[Vetřelec (film)|Vetřelec]]'' se proslavil [[Surrealismus|surrealistický]] malíř [[H. R. Giger]]. Svými dřevoryty proslul [[Félix Vallotton]], svým kinetickým uměním [[Jean Tinguely]]. K vlastnímu stylu zvanému paralelismus, blízkému [[Secese|secesi]], se propracoval v 19. století malíř [[Ferdinand Hodler]]. Díky svým výjevům ze švýcarského venkova 19. století si drží post národního malíře [[Albert Anker]]. Významným [[Symbolismus|symbolistickým]] malířem byl [[Arnold Böcklin]], [[Romantismus|romantickým]] [[Henry Fuseli]].
Řádek 340:
Jedním z nejslavnějších Švýcarů je také [[Le Corbusier]], otec [[Moderní architektura|moderní architektury]]. Ředitelem slavného [[Bauhaus (výtvarná škola)|Bauhausu]] byl [[Hannes Meyer]]. Představitelem modernismu je i [[Mario Botta]]. Prestižní [[Pritzkerova cena|Pritzkerovu cenu]] získal i [[Peter Zumthor]]. Firma [[Herzog & de Meuron]] architektů Jacquese Herzoga a Pierra de Meurona postavila například mnichovskou [[Allianz Arena|Allianz Arenu]]. Představitelem architektonického dekonstruktivismu je [[Bernard Tschumi]]. [[Francesco Borromini]] a [[Carlo Maderno]] (oba narozeni ve švýcarském [[Ticino (kanton)|Ticinu]]) patří k nejvýznamnějším barokním architektům.
 
Hudebním nástrojem zvláštním pro Švýcarsko je dechový nástroj ''[[Alpský roh|Alphorn]]'', v minulosti používáný pastýři. Nejvýznamnějšími hudebními skladateli jsou [[Othmar Schoeck]] a [[Arthur Honegger]]. Zpěvačka [[Lys Assia]] zvítězila ve vůbec prvním ročníku [[Eurovision Song Contest|soutěže Eurovize]]. V 90. letech se mezinárodně prosadil představitel [[eurodance]] [[DJ Bobo]]. Oceňovaným skladatelem [[Elektronická hudba|elektronické hudby]] je [[Robert Miles]] nebo i [[Dieter Meier]], který spolu s [[Boris Blank|Borisem Blankem]] tvoří skupinu [[Yello]]. V rocku se prosadili skupiny [[Celtic Frost]], která položila základy [[Extrémní metal|extrémnímu metalu]], či progresivní [[Thrash metal|thrasheři]] [[Coroner]].
 
Herečka [[Ursula Andressová]] se zapsala do dějin populárního filmu jako [[bond girl]] v první filmové [[James Bond|bondovce]] ''[[Dr. No]]''.
Řádek 350:
Matematik a fyzik [[Daniel Bernoulli]] položil základy [[Hydrodynamika|hydrodynamiky]]. Byl též zakladatelem slavného matematického rodu, jehož dalším představitelem byl [[Jacob Bernoulli]], který rozvíjel například [[Teorie pravděpodobnosti|teorii pravděpodobnosti]], či jeho bratr [[Johann Bernoulli]], učitel [[Leonhard Euler|Leonharda Eulera]], pravděpodobně nejslavnějšího švýcarského matematika vůbec. Eulerovým spolupracovníkem byl další člen slavné rodiny [[Nicolaus II. Bernoulli]]. K matematikům tohoto okruhu patřil i [[Gabriel Cramer]], autor tzv. [[Cramerovo pravidlo|Cramerova pravidla]] pro řešení soustav [[Lineární rovnice|lineárních rovnic]] metodou [[determinant]]ů.
 
Švýcarský původ měl i britský [[Kvantová fyzika|kvantový fyzik]] [[Paul Dirac]]. Fyzik [[Fritz Zwicky]] (jehož matka byla [[Češi|Češka]], jeho otec Švýcar v [[Norsko|norských]] diplomatických službách, přičemž Fritz se narodil během jeho diplomatické mise v [[Bulharsko|bulharské]] [[Varna|Varně]]) přišel s průlomovým konceptem tzv. [[Temná hmota|temné hmoty]]. [[Auguste Piccard]] se proslavil výstupem do [[stratosféra|stratosféry]] za pomoci balónu. Jeho syn [[Jacques Piccard]] byl známým [[Oceánografie|oceánografem]] a vynálezcem [[batyskaf]]u a jeho syn [[Bertrand Piccard]] zas proslul jako balónový letec a průkopník solárního letectví. [[Horace-Bénédict de Saussure]] vynalezl [[sluneční pec]]. [[Jakob Steiner]] je autorem tzv. [[Steinerova věta|Steinerovy věty]] o [[Moment setrvačnosti|momentu setrvačnosti]] v mechanice otáčivého pohybu. [[Johann Heinrich Lambert]] mj. dokázal, že [[Pí (číslo)|číslo Pí]] je [[Iracionální číslo|iracionální]], vynalezl [[vlhkoměr]], studoval světlo, [[Kometa|komety]], [[Mlhovina|mlhoviny]] či zásadně ovlivnil [[Kartografie|kartografii]]. Vzorec pro výpočet [[Vlnová délka|vlnové délky]] viditelných [[Spektrální čára|spektrálních čar]] atomu [[vodík]]u, od něhož se odvíjí moderní pojetí [[atom]]u vůbec, je dílem [[Johann Jakob Balmer|Johanna Jakoba Balmera]]. Hodinář [[Jost Bürgi|Joost Bürgi]] pracoval i na [[Praha|pražském]] dvoře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] V [[Informatika|informatice]] se prosadil [[Niklaus Wirth]], autor programovacího jazyka [[Pascal (programovací jazyk)|Pascal]]. Významným astronomem byl [[Paul Guldin]]. Zakladatelem moderního lékařství byl [[Paracelsus]]. Všestranný renesanční učenec [[Konrad Gessner|Conrad Gessner]] založil mj. moderní [[Zoologie|zoologii]]. [[Bakteriologie|Bakteriolog]] [[Alexandre Yersin]] objevil původce [[Dýmějový mor|dýmějového moru]]. [[Friedrich Miescher]] objevil [[DNA]], ačkoli neznal její strukturu a přesnou roli v dědičnosti. [[Albert Hofmann]] se proslavil objevem [[halucinogen]]u [[Diethylamid kyseliny lysergové|LSD]]. Geolog [[Louis Agassiz]] zavedl koncept tzv. [[Doba ledová|doby ledové]]. [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]] získali [[Charles Edouard Guillaume]], [[Felix Bloch]], [[Heinrich Rohrer]], [[Karl Alexander Müller]], [[Michel Mayor]] a [[Didier Queloz]], [[Nobelova cena za chemii|za chemii]] [[Paul Karrer]], [[Alfred Werner]], [[Kurt Wüthrich]], [[Richard R. Ernst]] a [[Jacques Dubochet]], [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|za fyziologii]] [[Emil Theodor Kocher]], [[Paul Hermann Müller]], [[Werner Arber]], [[Walter Rudolf Hess]], [[Rolf Martin Zinkernagel]] a [[Edmond H. Fischer|Edmond Henri Fischer]].
[[Soubor:Jean Piaget in Ann Arbor.png|náhled|upright|Psycholog [[Jean Piaget]]]]
V oblasti [[Humanitní vědy|humanitních]] a [[Společenské vědy|sociálních věd]] ovlivnilo svět asi nejvíce dílo filozofa a ženevského rodáka [[Jean-Jacques Rousseau|Jeana-Jacquese Rousseaua]]. Tradičně se ve Švýcarsku daří psychologii. [[Jean Piaget]] je tvůrcem druhé nejvlivnější psychologické školy 20. století, tzv. [[kognitivní psychologie]]. [[Carl Gustav Jung]] došel věhlasu díky svému propojení psychologie a magie. Jeho učitel [[Eugen Bleuler]] je autorem pojmu [[schizofrenie]]. Psycholog [[Hermann Rorschach]] je autorem nejznámějšího projektivního testu na světě, tzv. [[Rorschachův test|Rorschachových karet]], které se časem staly jakýmsi symbolem psychologie, často [[Parodie|parodovaným]]. [[Karl Barth]] patřil k nejvlivnějším [[Teologie|teologům]] 20. století. Průkopníkem v oblasti moderní [[Pedagogika|pedagogiky]] byl [[Johann Heinrich Pestalozzi]]. Metodu výuky hudby za pomoci pohybu vyvinul [[Émile Jaques-Dalcroze]]. Slavnou tezi o prapůvodním [[matriarchát]]u formuloval antropolog [[Johann Jakob Bachofen]]. Vztah mezi fyziognomií a charakterem se pokoušel definovat [[Johann Kaspar Lavater]]. Především posmrtně vydaným deníkem se proslavil filozof [[Henri-Frédéric Amiel]]. [[Benjamin Constant]] je významným teoretikem [[Liberalismus|liberalismu]]. Jedním z nejznámějších [[Dějiny umění (obor)|historiků umění]] byl [[Jacob Burckhardt]], který je dnes vyobrazen na švýcarské tisícifrankové bankovce. Jeho pokračovatelem byl [[Heinrich Wölfflin]]. Jako cestovatel a [[Orientalistika|orientalista]] se proslavil [[Johann Ludwig Burckhardt]]. Nejznámějším "[[Záhadologie|záhadologem]]" světa je bezpochyby [[Erich von Däniken]], který od 60. let 20. století dráždí vědu svou [[Paleoastronautika|paleoastroanautickou]] tezí.
Řádek 365:
Tradičně vozí mezinárodní úspěchy švýcarští lyžaři – čtyři zlaté olympijské medaile má [[Skoky na lyžích|skokan na lyžích]] [[Simon Ammann]], [[Alpské lyžování|sjezdařka]] [[Vreni Schneiderová]] či [[Běh na lyžích|běžec na lyžích]] [[Dario Cologna]]. Stejnou olympijskou bilanci má i [[Sportovní střelba|střelec]] [[Konrad Stäheli]] a [[Gymnastika|gymnasta]] [[Georges Miez]].
 
[[Stéphane Chapuisat]] byl zřejmě nejslavnějším švýcarským fotbalistou. Průkopník sportu [[Joan Gamper]] založil kromě řady švýcarských fotbalových klubů také [[Katalánsko|katalánský]] klub [[FC Barcelona]]. Nejúspěšnějšímí švýcarskými kluby jsou [[Grasshopper Club Zürich|Grasshoppers Curych]], [[FC Basel 1893|FC Basilej]], [[BSC Young Boys|Young Boys Bern]] a [[FC Zürich|FC Curych]].
 
Někdejší hvězdou [[formule 1]] je [[Clay Regazzoni]], zakladatelem stáje formule 1 [[Sauber]] je [[Peter Sauber]]. [[Stefan Dörflinger]] je čtyřnásobným [[Mistrovství světa silničních motocyklů|mistrem světa v závodech silničních motocyklů]], [[Luigi Taveri]] trojnásobným. 
Řádek 382:
=== Související články ===
* [[Švýcarská vlajka]]
* [[Státní znak Švýcarska|Švýcarský znak]]
* [[Seznam měst ve Švýcarsku]]
* [[Politický systém Švýcarska]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Švýcarsko“