Let Smartwings QS1125: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
drobnosti, - obr. z netu/záv. zprávy, - (již brzy)
Řádek 10:
První úsek letu, označeného jako QS1124, z [[Letiště Václava Havla Praha]] na letiště Samos Aristarchos proběhl bez zvláštních událostí. Jen před vzletem z Prahy byla posádka informována mechaniky o vyšších vibracích pravého motoru (č.2).
 
Letadlo bylo připraveno ke zpátečnímu letu do Prahy v 6:20 UTC. Vzlet z letiště Samos proběhl v 6:27 UTC a letadlo nastoupalo do letové hladiny FL360 (10 970 m) v čase 6:46 UTC. Krátce poté, v 6:47 UTC však poklesly otáčky motoru č. 1 (levého) a motor zhasl. Posádka ohlásila [[řízení letového provozu]] klesání do letové hladiny FL240 (7 300 metrů) "z technických důvodů", ale neuvedla o jaký důvod se jedná. Kapitán ani nevyhlásil signál PAN PAN (potencionální ohrožení ale ne stav nouze). Navíc protože kapitán použil svůj vlastní headset, řízení letového provozu se povedlo kontaktovat až na několikátý pokus. Z důvodu poklesu tahu a opožděného klesání došlo ke ztrátě rychlosti, která poklesla na 226 kt (uzlů), čili asi 418,5 km/hod, což je velmi blízko pádové rychlostí. Při klesání provedla posádka první pokus o spuštění motoru pomocí autorotace (lopatky kompresoru jsou roztáčeny vzduchem proudícím okolo), avšak neúspěšně.
 
Po klesnutí do letové hladiny FL240 se posádka pokusila znovu nastartovat levý motor přes crossbleed (stlačený vzduch od pracujícího motoru), avšak opět neúspěšně. Mezitím došlo k přeladění na Atheny ACC (řízení letového provozu Athén), kdy kapitán uvedl, že bude pokračovat do Prahy, aby bylo jasné, že chce pokračovat do cílové destinace, dokud nebude mít dostatek informací o náhradním letišti. Avšak ani zde nevyhlásil signál PAN PAN. Po konzultaci s druhým pilotem byla, vzhledem k množství paliva na palubě, zvolena alternativa náhradního [[Letiště Václava Havla Praha|letiště Praha]] bude [[Letiště Ference Liszta Budapešť|letiště Budapešť]]. Jako náhradní letiště byla zamítnuta [[letiště Soluň]], [[letiště Bělehrad]] nebylo vhodně umístěné vzhledem k poloze letadla a na [[Letiště Vídeň|letišti Vídeň]] byl velký provoz. V prostoru [[Bělehrad|Bělehradu]] byla provedena kalkulace zbývajícího množství paliva, které však kapitán nezapsal do letového plánu. Kapitán prohlásil, že Praha je dosažitelné letiště a rozhodl, že bude pokračovat v letu do Prahy slovy: "Moje rozhodnutí." Během celého letu musel mít pravý motor skoro maximální tah. Nicméně na pokyn kapitána došlo k jeho snížení "aby pracující motor neutavili."
 
Signál PAN PAN byl vyhlášen krátce poté, co letadlo překročilo hranice České republiky a posádka se spojila s řízením letového provozu FIR LKAA (Letová informační oblast Praha). Přiblížení a přistání na [[Letiště Václava Havla Praha|Letišti Václava Havla Praha]] proběhlo standardně v 9:06 UTC. Na stojánce se letadlo zastavilo v 9:09 UTC. Nikdo z cestujících si podle vedoucí kabiny pravděpodobně ničeho nevšiml.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Průvodní formulář k předběžné a závěrečné zprávě {{!}} UZPLN
| periodikum = uzpln.cz
Řádek 22:
 
== Reakce ==
První reakce [[Média v Česku|médií]] byla, díky nedostatku informací, poměrně strohá ([[IDNES.cz|idnes.cz]]). Informovala o tom, že na [[Letiště Václava Havla Praha|Letišti Václava Havla Praha]] přistál Boeing 737-800 společnosti Smartwings jedním funkčním motorem a že nikomu se nic nestalo, což potvrdila jak mluvčí společnosti Vladimíra Dufková, tak i mluvčí [[Letiště Václava Havla Praha|pražského letiště]] Roman Pacvoň.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Letadlo přistálo v Ruzyni s nefunkčním motorem, cestující jsou v pořádku
| periodikum = iDNES.cz
Řádek 28:
| datum vydání = 2019-08-22
| datum přístupu = 2020-08-26
}}</ref> Když však začaly na veřejnost unikat další a další podrobnosti a konkrétních informací přibývalo, stala se zpráva a toto téma hojně probírané ve většině médií v [[Česko|České republice]].
 
Společnost [[Smartwings]] se k situaci zpočátku nijak nevyjádřila. Po tlaku médií vydala mluvčí společnosti, Vladimíra Dufková, prohlášení, že: "Posádka postupovala v souladu s bezpečnostními a provozními postupy pro tyto případy a letadlo bezpečně přistálo. Velitel letadla patří k nejzkušenějším ve společnosti, posádka měla situaci pod kontrolou a rozhodně by nic nepodcenila."<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Smartwings otočila v kauze letu s jedním motorem. Za piloty už nestojí, kapitán může přijít o licenci - Seznam Zprávy
| periodikum = www.seznamzpravy.cz
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/na-let-s-jednim-motorem-zrejme-doplati-kapitan-do-zari-sefoval-vsem-pilotum-smartwings-80316
| datum přístupu = 2020-09-02
}}</ref> Toto prohlášení vyvolalo v laické veřejnosti pohoršení. V internetových diskuzích se rázem objevila spousta "odborníků" na leteckou bezpečnost, kteří se dohadovali o tom, "jakou má [[Boeing 737]] [[klouzavost]]", či spílali celé společnosti [[Smartwings]], že se, dle jejich názoru, neumí chovat k zákazníkům. Několik cestujících z onoho letu podalo na kapitána Veselého dokonce [[trestní oznámení]] pro "obecné ohrožení z nedbalosti" u [[Policie České republiky|Policie ČR]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Zdopravy.cz
| url = https://zdopravy.cz/let-smartwings-napric-evropou-na-jeden-motor-uz-zkouma-i-policie-37939/
| datum vydání = 2019-11-26
| datum přístupu = 2020-09-02
| jazyk = cs
}}</ref>
 
Po kritice však společnost [[Smartwings]] své tvrzení o bezpečnosti letu otočila s tím, že "se jednalo o pochybení posádky" a, že se "nejednalo o systémovou chybu."<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Zdopravy.cz
| url = https://zdopravy.cz/smartwings-otocily-let-na-jeden-motor-byla-chyba-posadky-rekl-dopravce-ucl-34160/
| datum vydání = 2019-09-12
| datum přístupu = 2020-09-02
| jazyk = cs
}}</ref> Dne 13. září 2019 byl kapitán Veselý sesazen z funkce letového ředitele i instruktora společnosti, nicméně, jako řadový kapitán dál. <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Zdopravy.cz
| url = https://zdopravy.cz/kapitan-letu-s-jednim-motorem-konci-na-postu-sefpilota-smartwings-34223/
| datum vydání = 2019-09-13
| datum přístupu = 2020-09-02
| jazyk = cs
}}</ref>
 
== Vyšetřování ==
 
=== Výpadek motoru ===
Vyšetřování vedené [[Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod|Ústavem pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod]] a [[Úřad pro civilní letectví|Úřadem pro civilní letectví]] České republiky odhalilo, že důvodem ztráty tahu levého motoru bylo zanesení palivového systému motoru. Palivové čerpadlo běželo určitý čas naprázdno (bez paliva) a zaneslo se třískami a fragmenty pocházejícími z motorového palivového čerpadla. Tyto třísky a fragmenty se objevily rovněž v dalších částech palivové soustavy - palivovém filtru, filtru palivové trysky, hydromechanické jednotce a hlavní palivové pumpě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Průvodní formulář k předběžné a závěrečné zprávě {{!}} UZPLN
| periodikum = uzpln.cz
| url = https://uzpln.cz/incident/612
| datum přístupu = 2020-09-02
}}</ref>
 
Zápisy o údržbě nicméně ukázaly, že už na předchozím letu došlo k rozdílu otáček nízkotlakého kompresoru (N1) mezi levým a pravým motorem. Tento rozdíl činil 1,5%. Mechanici tedy vyměnili palivový filtr a tím technicky problém vyřešili. Nicméně to ukazuje na to, že problém s palivovou soustavou mělo letadlo už delší dobu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Průvodní formulář k předběžné a závěrečné zprávě {{!}} UZPLN
| periodikum = uzpln.cz
| url = https://uzpln.cz/incident/612
| datum přístupu = 2020-09-02
}}</ref>
 
== Reference ==