Verze z 20. 9. 2019, 19:59 editovat Dobroš (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 25 833 editací Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 29. 8. 2020, 17:37 editovat zrušit editaci Dobrovsky (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 355 editací struktura, provozání, obrázky značka: přepnuto z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Arandis Mine quer.jpg\|thumb\|Povrchvý uranový [[důl Rössing]] v Namibii]] ~~{{Globalizovat}}~~ [[Soubor:Jáchymov těžní věž dolu Svornost srpen 2019 (2).jpg\|thumb\|Hlubinný jáchymovský [[Důl Svornost]] s těžní věží na povrchu]] '''Těžba uranu''' je získávání [[uran (prvek)\|uranové]] rudy hornickou činností z příslušných rudních ložisek. První uranové doly byly otevřeny už v průběhu [[19. století]], neboť některé uranové rudy se používaly například k zabarvování skloviny ve sklářských hutích. Skutečný rozmach těžby uranu však nastal až po [[druhá světová válka\|druhé světové válce]] v důsledku zvýšené spotřeby radioaktivního materiálu pro výrobu [[Jaderná zbraň\|atomové bomby]] a posléze též pro výrobu elektrické energie v jaderných elektrárnách. [[Soubor:Uraninite-39029.jpg\|náhled\|vpravo\|[[Uraninit]] z naleziště Chestnut Flats Mine, Spruce Pine, [[Severní Karolína]], USA]] [[Soubor:Uranium ore square.jpg\|náhled\|vpravo\|[[Uranová ruda]]]] [[Soubor:HEUraniumC.jpg\|náhled\|vpravo\|Vysoce obohacený [[uran]] po zpracování]] [[Soubor:Letecký snímek.jpg\|náhled\|Areál zajateckého, pracovního a posléze trestaneckého tábora [[Vojna (pracovní tábor)\|Vojna]] u Příbrami, s hlušinovým odvalem v pozadí]] '''Těžba uranu''' je získávání [[Uranová ruda\|uranové rudy]] hornickou činností z příslušných rudních ložisek. První uranové doly byly otevřeny už v průběhu [[19. století]], neboť některé uranové rudy se používaly například k zabarvování skloviny ve sklářských hutích. Skutečný rozmach těžby uranu však nastal až po [[druhá světová válka\|druhé světové válce]] v důsledku zvýšené spotřeby radioaktivního materiálu pro výrobu [[Jaderná zbraň\|atomové bomby]] a posléze též pro výrobu elektrické energie v jaderných elektrárnách. V historii mnoha důlních podniků je těžba uranu úzce spojena s nedostatečnou zdravotní péčí o civilní [[Horník\|horníky]], případně s problematickým využíváním nesvobodných pracovních sil. == Těžební způsoby == ~~[[Soubor:Arandis Mine quer.jpg\|thumb\|Uranový [[důl Rössing]] v Namibii]]~~ Technicky je možné rozlišit několik různých způsobů těžby uranu: * povrchový lom (např. [[důl Rössing]] v [[Namibie\|Namibii]]), Řádek 16 ⟶ 20: Dohromady tyto 3 země představovaly asi 64% celosvětové produkce. V několika dalších zemích těžba přesáhla tisíc tun za rok - [[Niger]], [[Namibie]], [[Rusko]], [[Uzbekistán]], [[Spojené státy americké\|USA]], [[Čína]] a [[Malawi]].<ref>[http://www.world-nuclear.org/info/Nuclear-Fuel-Cycle/Mining-of-Uranium/World-Uranium-Mining-Production/ World Uranium Mining Production] World Nuclear Association </ref> == ~~Uranové~~Těžba ~~doly~~uranu v Československu == === Jáchymovské doly === V srpnu 1945 byla v Praze zahájena přísně tajná jednání mezi pověřencem SSSR plukovníkem Alexandrovem a náměstkem ministra zahraničního obchodu SSSR Ivanem Bakulinem a na druhé straně předsedou vlády ČSR [[Zdeněk Fierlinger\|Zdeňkem Fierlingerem]]. Krycí jméno projektu pro vytěžení a dodání jáchymovské uranové rudy do SSSR neslo název ''Chalupa'', veškeré informace o těžbě, dodávkách, cenách byly od prvních počátků přísně tajné. Dne 23. listopadu 1945 byla podepsána přísně důvěrná „''Dohoda mezi vládou Svazu Sovětských Socialistických Republik a vládou Československé republiky o rozšíření těžby rud a koncentrátů v Československu, obsahujících radium a jiné radioaktivní prvky, jakož i o jejich dodávkách Svazu Sovětských Socialistických Republik''” a vedle smlouvy též doplňující ''„Protokol”''. Dohoda vlád ČSR a SSSR a protokol o těžbě uranové rudy v ČSR a dodávkách do SSSR obsahovaly body:<ref>{{Citace elektronické monografie V srpnu 1945 byla v Praze zahájena přísně tajná jednání mezi pověřencem SSSR plukovníkem Alexandrovem a náměstkem ministra zahraničního obchodu SSSR Ivanem Bakulinem a na druhé straně předsedou vlády ČSR [[Zdeněk Fierlinger\|Zdeňkem Fierlingerem]]. Krycí jméno projektu pro vytěžení a dodání jáchymovské uranové rudy do SSSR neslo název ''Chalupa'', veškeré informace o těžbě, dodávkách, cenách byly od prvních počátků přísně tajné.<ref>{{Citace monografie \| příjmení = BAUER \| jméno = Zdeněk a kol. \| odkaz na autora = \| titul = Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo \| url = \| vydavatel = NZB \| místo = Praha \| rok = 2019 \| počet stran = 960 \| kapitola = \| strany = 351 \| isbn = 978-80-905864-8-2 \| jazyk = }}</ref> Dne 23. listopadu 1945 byla podepsána přísně důvěrná „''Dohoda mezi vládou Svazu Sovětských Socialistických Republik a vládou Československé republiky o rozšíření těžby rud a koncentrátů v Československu, obsahujících radium a jiné radioaktivní prvky, jakož i o jejich dodávkách Svazu Sovětských Socialistických Republik''” a vedle smlouvy též doplňující ''„Protokol”''. Dohoda vlád ČSR a SSSR a protokol o těžbě uranové rudy v ČSR a dodávkách do SSSR obsahovaly body:<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Tomek \| jméno = Prokop Řádek 51 ⟶ 72: }}</ref>}} Na základě listopadové čs.-sovětské smlouvy vznikl '''národní podnik [[Jáchymovské doly]]''', který držel monopol nad veškerou těžbou uranové rudy v Československu. Prakticky veškerá natěžená ruda byla odesílána do [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]]. Převažující silou, která československý uran těžila, byli civilisté. Vedle nich však byli do těžby nevybíravým způsobem nahnány i nesvobodné pracovní síly.<ref>{{Citace elektronické monografie [[Československo\|Československé]] uranové doly otevřené v této době odesílaly většinu své produkce do [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] (bez patřičné protihodnoty). Zejména v 50. letech v nich byli nuceni bez ochranných prostředků pracovat [[politický vězeň\|političtí vězni]]. Jednalo se zejména o těžební oblasti [[Jáchymov]], Horní Slavkov a [[Příbram]]. Souběžně probíhal intenzívní průzkum a vyhledávání nových ložisek uranu a v průběhu několika let se prokázalo, že [[Československo]] se řadí v zásobách uranové rudy mezi světovou velmoc. Mimo lokality Jáchymov, Horní Slavkov a Příbram byla nalezena a otevřena další hlubinná ložiska menšího či většího významu [[Vítkov]] a [[Dyleň]] v západních Čechách, [[Okrouhlá Radouň]] (jižní Čechy), [[Hamr na Jezeře]] a [[Křižany]] ([[Liberec]]ko), [[Javorník (okres Jeseník)\|Javorník]]-[[Zálesí (Javorník)\|Zálesí]], [[Licoměřice]]-[[Březinka (Hošťalovice)\|Březinka]], [[Chotěboř]], [[Rožná]]-[[Olší (okres Brno-venkov)\|Olší]], [[Slavkovice (Nové Město na Moravě)\|Slavkovice]]-[[Petrovice (Nové Město na Moravě)\|Petrovice]] ([[okres Žďár nad Sázavou]]), [[Trutnov]]sko, [[Brzkov]]-[[Polná]], [[Jasenice (okres Třebíč)\|Jasenice]]-[[Pucov (okres Třebíč)\|Pucov]] ([[Náměšť nad Oslavou]]) . V době největšího rozvoje v 70. letech [[20. století]] zaměstnával [[československý uranový průmysl]] kolem 60 000 pracovníků, koncem 80. let došlo k útlumu v důsledku částečného vytěžení zásob, ekonomické nerentabilnosti při těžbě z velkých hloubek i ekologické zátěži na krajinu v okolí [[exploatace]]. Počátkem 90. let došlo zejména v rudném [[hornictví]] k rušení dotační politiky [[stát]]u a z tohoto [[důvod]]u byly téměř všechny doly uzavřeny. \| příjmení = Pluskal \| jméno = Oskar \| titul = Poválečná historie jáchymovského uranu \| url = https://www.geology.cz/spec-papers/obsah/no9 \| vydavatel = Český geologický ústav \| místo = Praha \| datum vydání = 1998 \| datum přístupu = }}</ref> Národní podnik Jáchymovské doly byl vlastníkem táborových areálů, ve kterých byli ubytováni nesvobodní horníci – [[Zajatecké tábory při uranových dolech na území Česka\|váleční zajatci]], [[Tábory nucené práce při československých uranových dolech\|nuceně nasazení občané ČSR]] a [[Trestanecké pracovní tábory při československých uranových dolech\|soudně odsouzení trestanci]]. Na Jáchymovsko bylo také direktivně sestěhováno několik tisíc [[Čeští Němci\|Českých Němců]] z různých částí [[Sudety\|pohraničí]], vyreklamovaných za tímto účelem z plánovaného [[Vysídlení Němců z Československa\|odsunu]].<ref>{{Citace monografie \| příjmení = BAUER \| jméno = Zdeněk a kol. \| odkaz na autora = \| titul = Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo \| url = \| vydavatel = NZB \| místo = Praha \| rok = 2019 \| počet stran = 960 \| kapitola = \| strany = 76–118 \| isbn = 978-80-905864-8-2 \| jazyk = }}</ref> V prvním poválečném desetiletí probíhala těžba především v oblastech [[Jáchymov]], [[Horní Slavkov]] a [[Příbram]]. Souběžně však probíhal intenzívní průzkum a vyhledávání nových ložisek uranu. V průběhu několika následujcích byla nalezena a otevřena další hlubinná ložiska menšího či většího významu [[Vítkov]] a [[Dyleň]] v západních Čechách, [[Okrouhlá Radouň]] (jižní Čechy), [[Hamr na Jezeře]] a [[Křižany]] ([[Liberec]]ko), [[Javorník (okres Jeseník)\|Javorník]]-[[Zálesí (Javorník)\|Zálesí]], [[Licoměřice]]-[[Březinka (Hošťalovice)\|Březinka]], [[Chotěboř]], [[Rožná]]-[[Olší (okres Brno-venkov)\|Olší]], [[Slavkovice (Nové Město na Moravě)\|Slavkovice]]-[[Petrovice (Nové Město na Moravě)\|Petrovice]] ([[okres Žďár nad Sázavou]]), [[Trutnov]]sko, [[Brzkov]]-[[Polná]], [[Jasenice (okres Třebíč)\|Jasenice]]-[[Pucov (okres Třebíč)\|Pucov]] ([[Náměšť nad Oslavou]]) . V době největšího rozvoje v 70. letech [[20. století]] zaměstnával [[československý uranový průmysl]] kolem 60 000 pracovníků, koncem 80. let došlo k útlumu v důsledku částečného vytěžení zásob, ekonomické nerentabilnosti při těžbě z velkých hloubek i ekologické zátěži na krajinu v okolí [[exploatace]]. Počátkem 90. let došlo zejména v rudném [[hornictví]] k rušení dotační politiky [[stát]]u a z tohoto [[důvod]]u byly téměř všechny doly uzavřeny. === Dolní Rožínka === [[Soubor:Dolní-Rožínka-doly2013.jpg\|náhled\|Důl Rožná I]] Po roce 2000 až do roku 2017 probíhala v [[Česko\|Česku]] hlubinná těžba pouze v [[Dolní Rožínka\|Dolní Rožínce]] ([[okres Žďár nad Sázavou]]), a to na [[Uranový důl Rožná\|dole Rožná]]. Důl byl otevřen v roce [[1957]], postupně byl prohlubován až na úroveň -1200 m a v posledních letech těžil z hloubky 1000-1100 [[metr]]ů jako jediný uranový důl v Evropě. Ztrátová těžba zde původně měla skončit v roce [[2006]] (dle usnesení vlády č. 689 z [[26. červen\|června]] [[2002]]), protože však světové ceny [[Uran (prvek)\|uranu]] mezitím vzrostly a těžba se tak stala ziskovou, rozhodla vláda usnesením č. 1316<ref>http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/5EFD8097A16A265EC12571B6006D9817/$FILE/uv051012.1316.doc</ref> [[12. říjen\|12. října]] [[2005]] těžbu prodloužit až do konce roku [[2008]] (s možností dalšího prodloužení)<ref>Ing. Šanda Vladimír: [http://www.mpo.cz/zprava8092.html Dotěžení zásob uranu na ložisku Rožná v lokalitě Dolní Rožínka], mpo.cz, [[Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky]]. Publikováno: 25.1.2006, archivovaná zpráva. Abstract: Materiál informuje o důvodech pokračování těžby uranu na lokalitě Rožná. Navštíveno 2019-09-05.</ref>. V květnu 2007 vláda rozhodla o nelimitovaném pokračování těžby, a to po dobu ekonomické výnosnosti, takže v dole probíhala těžba bez potřeby státní dotace. Dne 25. 1. 2016 vláda ČR rozhodla o dotěžení zbytkových dostupných zásob uranu v dole Rožná do konce roku 2016 s tím, že likvidační práce potřebné k uzavření dolu budou dokončeny do poloviny roku 2017. Exploatace uranového ložiska Rožná tak trvala 60 let a ložisko se tak stalo nejdéle těženým uranovým ložiskem jak v ČR, tak i patrně na celém světě. Tímto je kapitola hlubinného dobývání uranu na ložisku Rožná a tím i v celé ČR definitivně uzavřena. == Odkazy == === Reference === <references /> === Literatura === * {{Citace elektronické monografie * {{Citace monografie \| příjmení = Fryš \| jméno = Josef \| odkaz na autora = \| titul = Hornická Příbram v proměnách času \| vydavatel = Starý most \| místo = Plzeň \| rok = 2018 \| počet_stran = 208 \| isbn = 978-80-87338-90-2}} \| příjmení = Balounová * František Bártík:''Zemřelé nesvobodné pracovní síly v oblastech produkce uranové rudy 1946 až 1986''. Příbram 2011, \| jméno = Eva \| titul = Těžba uranu na našem území po roce 1945, srovnávací studie se zaměřením na vývoz do SSSR, bilanci a případné kompenzace \| url = https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=77742 \| vydavatel = \| místo = \| datum vydání = 2016 \| datum přístupu = }} * {{Citace monografie \| příjmení = BAUER \| jméno = Zdeněk a kol. \| odkaz na autora = \| titul = Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo \| url = \| vydavatel = NZB \| místo = Praha \| rok = 2019 \| počet stran = 960 \| kapitola = \| strany = \| isbn = 978-80-905864-8-28 \| jazyk = }} * {{Citace elektronické monografie \| příjmení = Pluskal \| jméno = Oskar \| titul = Poválečná historie jáchymovského uranu \| url = https://www.geology.cz/spec-papers/obsah/no9 \| vydavatel = Český geologický ústav \| místo = Praha \| datum vydání = 1998 \| datum přístupu = }} * {{Citace monografie \| příjmení = Zeman \| jméno = Zbyněk \| odkaz na autora = \| titul = Na uranu záleží \| url = \| vydavatel = Academia \| místo = Praha \| rok = 2020 \| počet stran = 426 \| kapitola = \| strany = \| isbn = 978-80-200-3072-6 \| jazyk = }} === Související články === * [[Wismut GmbH]] * [[nápravně pracovní tábory při československých uranových dolech]] * [[Jáchymovské doly]] ** Československý uranový průmysl, s.p., dnes [[DIAMO]] * [[Zajatecké tábory při uranových dolech na území Česka]] * [[MAPE]], kolem [[Mydlovary\|Mydlovar]] * [[Trestanecké pracovní tábory při československých uranových dolech]] * [[Tábory nucené práce při československých uranových dolech]] ~~=== Externí odkazy ===~~ * [http://www.lidovky.cz/spina-o-ktere-svet-nemluvi-africke-staty-poskozuje-tezba-uranu-psk-/nazory.aspx?c=A170108_154208_ln_nazory_ele Špína, o které svět nemluví], lidovky.cz; Lidové noviny. 2017-01-08. ~~{{pahýl}}~~ {{Portály\|Těžba}} [[Kategorie:Těžba uranu\| ]] [[Kategorie:Těžba podle surovin\|Uran]] [[Kategorie:Těžba v Jáchymově]] [[Kategorie:České těžební společnosti]] [[Kategorie:Těžba uranu v Česku]] [[Kategorie:Firmy založené roku 1946]] [[Kategorie:Zaniklo 1961]] [[Kategorie:Firmy v okrese Karlovy Vary]] [[Kategorie:Zaniklé firmy v Česku]]

Těžba uranu: Porovnání verzí