Železniční trať Plzeň–Cheb: Porovnání verzí

| název = Plzeň–ChebPlzeň – Cheb

{{BS3||vBHF||455,080|[[Cheb (nádraží)|Cheb]]||[[Železniční trať Chomutov - Cheb|do ChebuChomutova]] a [[Železniční trať Cheb - Hranice v Čechách|do Aše]]}}

'''[[Železnice|Železniční trať]] [[Plzeň]] – [[Cheb]]''' (v jízdním řádu pro cestující jako trať '''178''') je hlavní tratí celostátního i mezinárodního významu. Je součástí [[Celostátní dráha|celostátní dráhy]]. Je významnou železniční spojnicí Česka a [[západní Evropa|západní Evropy]]. Dnes je součástí [[Třetí železniční koridor|III. železničního koridoru]], který protíná republiku ve východo-západním směru (z [[Mosty u Jablunkova|Mostů u Jablunkova]] do [[Cheb]]u).

V letech 1964–1967 bylo na traťovém úseku Plzeň-Jižní Předměstí – Cheb namontováno a 6. 7. 1967 zprovozněno tehdy nejmodernější zabezpečovací zařízení (typ SSSR) v tehdejší ČSSR, všechny stanice z Plzně do Chebu byly řízeny dálkově kromě Plzně Jižního Předměstí, které bylo od roku 1997 řízeno dálkově ze stavědla 5 Radbuza, které bylo umístěno na chebském zhlaví stanice [[Plzeň hlavní nádraží]], Plzeň-Křimice, Kozolupy a Mariánské Lázně. Tyto stanice nebyly do dálkového ovládání zapojeny, ale jejich řízení výpravčím je na stavědle v Purkyňově ulici vizuálně kontrolováno. (Další podobné zařízení se uvedlo do provozu např. v roce 1989 na trase [[Praha-Holešovice (nádraží)|Praha-Holešovice]] – [[Kralupy nad Vltavou]].)

[[8. listopad]]u [[1967]] byl elektrizován úsek [[Plzeň]] – [[Svojšín]] a 7. června 1968 byl elektrizován úsek Svojšín–Svojšín – [[Cheb]].

[[Soubor:krimice zst.JPG|náhled|vlevo|Nově přestavěná nástupiště žst.stanice Plzeň-Křimice, v úseku, kde je již vybudován koridor]]

Úsek Pňovany – Lipová u Chebu zůstal jednokolejný z důvodu hustého sledu železničních stanic a nedostatku místa pro druhou traťovou kolej. Staré zabezpečovací zařízení typu SSSR (které bylo zprovozněno 6. července 1967 a svoji činnost postupně ukončovalo od roku 2006; na posledním úseku Svojšín – Pavlovice ukončilo svoji činnost 2. srpna 2010) bylo zcela nahrazeno novým zabezpečovacím zařízením ESA 11 s JOP. Celá trať je dálkově řízena z Ústředního stavědla Plzeň, které je umístěno v Purkyňově ulici. Trať je rozdělena na dva okruhy a každý okruh řídí jeden dispečer. První ovládací okruh dispečera 1 je úsek Plzeň jižní-Jižní Předměstí – Ošelín, druhý ovládací okruh dispečera 2 je úsek Pavlovice – Cheb,. vV traťovém úseku Ošelín – Pavlovice si oba dispečeři navzájem vlaky předávají.

Montáž a zprovoznění nového zabezpečovacího zařízení s sebou přinesla i zrušení veškerého obsluhujícího personálu ve všech stanicích na trase, kromě žst.stanic Pňovany, Planá u Mar.Mariánských Lázní a MariánskýchMariánské LázníLázně, kde i nadále budou sloužit pohotovostní výpravčí a v případě poruchy v ostatních stanicích tam budou vysláni a budou tuto stanici ovládat nouzově do odstranění poruchy (během odstraňování poruchy bude dotčená stanice vyřazena z dálkového ovládání a bude přepojena na místní nouzové ovládání).

Po dokončení rekonstrukce byl od GVD 2011/2012 zaveden spoj se soupravou [[Elektrická jednotka 680|Pendolino]], jezdil jednou týdně vždy v sobotu. Od GVD 2012/2013 byl přidán další spoj s Pendolinem, a to nedělní. V současném jízdním řádu pro rok 2020 jezdí tyto spoje denně.

Bezprostředně po opuštění žst.stanice Plzeň hlavní nádraží překračuje trať železničním mostem řeku [[Radbuza|Radbuzu]]. Za železniční stanicí Plzeň-Jižní Předměstí prochází areálem podniku [[Škoda (podnik)|Škoda]] a za sídlištěm Skvrňany opouští souvislou zástavbu Plzně. Následuje úsek obcemi podél mělké kotliny [[Mže]] v okrese Plzeň-sever. U Plešnice začíná rekreační oblast [[vodní nádrž Hracholusky|vodní nádrže Hracholusky]] s rozsáhlými lesními porosty.

U [[Sulislav]]i trať vstupuje do [[okres Tachov|okresu Tachov]] a členitým terénem nad řekou Mží vchází do žst.stanice [[Stříbro]] ''(395 m).'' Následuje složitý úsek trati hlubokým a malebným údolím [[Mže]], který získává nejvyšší půvab za [[Svojšín]]em. Složitý terén plný mostků a tunelů trať opustí až u obce [[Brod nad Tichou]], kde vstupuje do [[Tachovská brázda|Tachovské brázdy]]. Prochází městem [[Planá]] ''(490 m)'', obcí [[Chodová Planá]] a okolo rybníku [[Regent (rybník)|Regent]] vjíždí do [[Karlovarský kraj|Karlovarského kraje]], [[okres Cheb]].

Následuje světoznámé lázeňské město [[Mariánské Lázně]]. ''(565 m)'' Železnice stoupá pod svahy [[Slavkovský les|Slavkovského lesa]] do [[Lázně Kynžvart|Lázní Kynžvart]], které jsou nejvýše položenou stanicí na celé trati ''(605 m)''. Pokračuje přes [[Lipová (okres Cheb)|Lipovou u Chebu]], za níž se opět mění ráz okolní krajiny. Trať vstoupí do rovinaté Chebské pánve, překračuje mostem [[vodní nádrž Jesenice]] na řece [[Odrava (řeka)|Odravě]] a po 106 km končí v rozsáhlé žst.železniční stanici [[Cheb]] ''(460 m)''.