Václav Vydra (1902): Porovnání verzí

Po nedokončených středoškolských studiích na reálném gymnáziu a obchodní akademii se připojil k ''Choděrově divadelní společnosti'' ([[1918]]),<ref name="fik">''Český film : herci a herečky III'', s. 769</ref> do prvního profesionálního angažmá nastoupil v [[Jihočeské divadlo|Českých Budějovicích]] ([[1919]]–[[1920]]).<ref name="fik" /> Po odchodu do Prahy nejprve působil ve smíchovském [[Švandovo divadlo na Smíchově|Švandově divadle]] ([[1920]]–[[1921]]),<ref name="fik" /> následně v [[Divadlo na Vinohradech|Městském divadle na Královských Vinohradech]] ([[1921]]–[[1951]]).<ref name="tom">''Český biografický slovník XX. století III'', s. 504.</ref> Od začátku sezony [[1951]]/[[1952]] až do svého skonu byl hercem a režisérem v [[Městská divadla pražská|Městských divadlech pražských]].<ref name="tom" />

Patřil k výrazným osobnostem divadelního života své doby, ztvárnil řadu charakterních dramatických i komediálních rolí českého a světového repertoáru, spolupracoval s filmem, rozhlasem, okrajově také s televizí a dabingem. Byl uznávaným recitátorem,<ref name="tom" /> pedagogicky působil v letech [[1949]]–[[1951]] na [[Divadelní fakulta Akademie múzických umění|DAMU]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Filmová databáze | titul = Václav Vydra (2) | url = http://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/32214-vaclav-vydra.html | jazyk = česky}}</ref> Podobně jako otec [[Václav Vydra (1876)|Václav Vydra st.]] se politicky angažoval v [[Komunistická strana Československa|KSČ]],<ref name="fiku">''Český film : herci a herečky III'', s. 770</ref> v roce [[1957]] byl oceněn titulem [[zasloužilý umělec]].<ref name="fiku" /> Dne 25. února 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence ''Kupředu, zpátky ni krok'', podporující [[Únor 1948|komunistický převrat]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Veber | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Veber | titul = Osudové únorové dny | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 426 | isbn = 978-80-7106-941-6 | strany = 327}}</ref>

Jako režisér Vinohradského divadla a komunista aktivně politicky vystupoval proti sestře Lídy Baarové Zorce Janů (Babkové).{{Doplňte zdroj}}