Verze z 13. 8. 2020, 09:49 editovat Borzywoy (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 10 484 editací usp, drobné doplnění značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 13. 8. 2020, 09:55 editovat zrušit editaci Borzywoy (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 10 484 editací m typos značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Lavandula-stoechas-habitat2.JPG\|náhled\|Porost garrigue s [[Levandule korunkatá\|levandulí korunkatou]] (''Lavandula stoechas'')]] [[Soubor:KM16ElBerrueco09.jpg\|náhled\|~~Rozvetlý porost~~Rozkvetlá garrigue\|alt=]] '''Garrigue''' je vegetační typ rozšířený ve [[Středomoří]], tvořený především řídkými porosty nízkých [[Keř\|keříků]], [[Polokeř\|polokeřů]] a [[Bylina\|bylin]]. Jde o druhotnou vegetaci, která vzniká degradací křovinaté [[makchie]] následkem ~~odlesnění,~~ vypalování a intenzivní [[Pastva\|pastvy]], převážně na mělkých půdách v oblastech s nižšími srážkami.<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Zelený \| jméno = Václav Řádek 20: Hojně jsou v této vegetaci zastoupeny především rostliny z čeledi [[hluchavkovité\|hluchavkovitých]], jako jsou různé druhy [[levandule\|levandulí]] (''Lavandula''), [[Rozmarýn\|rozmarýnu]] (''Rosmarinus''), [[mateřídouška\|mateřídoušky]] (''Thymus''), [[šalvěj\|šalvějí]] (''Salvia''), [[saturejka\|saturejky]] (''Satureja''), [[Hojník\|hojníku]] (''Sideritis''), [[mikromerie]] (''Micromeria''), [[Sápa\|sápy]] (''Phlomis''), [[ožanka\|ožanky]] (''Teucrium'') nebo [[dobromysl\|dobromysli]] (''Origanum''). Z jiných čeledí jsou zde obvyklé rostliny [[bobovité]], například [[Kozinec\|kozince]] (''Astragalus''), [[Kručinka\|kručinky]] (''Genista''), [[Hlodáš\|hlodáše]] (''Ulex'') a příbuzné rody, a také [[cistovité]], se zástupci rodů [[cist]] (''Cistus''), [[devaterník]] (''Helianthemum'') či [[devaterníkovec]] (''Halimium''). Z dřevin se dále může vyskytovat [[Myrta obecná\|myrta]], [[astivida trnitá]] (''Sarcopoterium spinosum'') nebo keřovití jedinci [[Dub kermesový\|dubu kermesového]] (''Quercus coccifera''). Hojní jsou také zástupci čeledi hvězdnicovitých jako [[smil italský]] (''Helichrysum italicum'') nebo různé [[Chrpa\|chrpy]] (''Centaurea'' sp.) a mnoho dalších rostlin. Bylinné patro je tvořeno různými [[Cibulnaté a hlíznaté květiny\|cibulovitými]] či [[Jednoletá rostlina\|jednoletými]] rostlinami, které přežívají horké a suché středomořské léto pouze ve formě podzemních hlíz či semen, například [[česnek\|česneky]] (''Allium''), [[tulipán\|tulipány]] (''Tulipa''), [[šafrán\|šafrány]] (''Crocus''), [[kosatec\|kosatce]] (''Iris''), [[hyacint\|hyacinty]] (''Hyacintus''), [[řebčík\|řebčíky]] (''Frillitaria''), [[Snědek\|snědky]] (''Ornithogalum''), [[Asfodel\|asfodely]] (''Asphodelus'') nebo některé rody čeledi [[vstavačovité]] (''Orchidaceae''), jako [[vstavač\|vstavače]] (''Orchis''), [[Kruštík\|kruštíky]] (''Epipactis'') či [[tořič\|tořiče]] (''Ophrys''), .<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Archivovaná kopie \| url = http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu/Vegetace-Evropy-02-Mediteran.pdf

Garrigue (vegetace): Porovnání verzí