Verze z 29. 12. 2019, 19:46 editovat VitVit (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 552 editací Celkové úpravy hesla značka: editor wikitextu 2017 ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 12. 8. 2020, 10:58 editovat zrušit editaci Dragovit (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 27 249 editací svobodní páni, Pabienitz a Pabeinitz, Morava Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - dynastie \| jméno = Voračičtí z Paběnic<br />(<small>''Woracziczky zvon Pabienitz (Pabeinitz)'')</small> \| znak = Woracziczky Babienitz - Tyroff_AT.jpg \| velikost znaku = \| popisek = Nákres rodového erbu z let [[1846]]–[[1865]] s rodovým heslem \| země = {{vlajka a název\|České království}}<br />{{vlajka a název\|Moravské markrabství}} \| mateřská dynastie = \| tituly = [[Vladyka\|vladykové]], [[rytíř]]i, [[Svobodný pán\|svobodní páni]], [[Hrabě\|hrabata]] \| zakladatel = [[Hrabiš z Paběnic]] \| mýtický zakladatel = \| rok založení = \| rok vymření = [[1985]] \| meč = \| přeslice = \| poslední vládce = \| současná hlava = rod vymřel \| větve rodu = ~~[[Bissingenové\|~~Voračičtí-[[Bissingenové]] }} '''Voračičtí z Paběnic''' (dříve též ''Woracziczky z Pabienitz'' či ''Pabeinitz'') jsou starý [[~~čechy~~Čechy\|český]] [[vladyka\|vladycký]] rod, který později povýšil až do [[hrabě]]cího stavu. Pocházeli z [[Paběnice\|Paběnic]] nedaleko [[Kutná Hora\|Kutné Hory]]. == Historie == Bratři Oldřich a Hrabiše drželi Paběnice. Oldřich působil jako pražský kanovník a biskupský administrátor, v roce [[1327]] vstoupil do sedleckého kláštera, kde se později stal opatem. Hrabišovi synové se usídlili v jižních Čechách. Oldřich působil jako místopurkrabí na [[Český Krumlov\|Krumlově]], půjčoval [[Rožmberkové\|Rožmberkům]] peníze. Jan získal v roce [[1510]] tvrz [[Voračice]], která ležela severně od [[Tábor]]a a po které se rod přejmenoval. Původní majitelé této tvrze nejsou známi. Během [[16. století]] se rozdělili do několika větví, drželi statky po celých Čechách, například [[Proseč]], [[Prčice]], [[Polánky]], [[Heřmanice]], [[Pyšely]], [[Smilkov]], [[Křtěnovice]], [[Blanice\|Blanici]] a dokonce i statky na [[Morava\|Moravě]]. Jan vykonával funkci nejvyššího berníka, Jan Lipolt bojoval proti [[~~Švédsko~~Švédské impérium\|Švédům]] za [[třicetiletá válka\|třicetileté války]]. V [[17. století]] všechny větve povýšily do panského stavu, v [[18. století]] dokonce do hraběcího. V roce [[1704]] byl jako první do hraběcího stavu přijat František Helfríd se svými bratry Antonínem, Vojtěchem a Leopoldem, který sloužili v císařské armádě jako důstojníci. Helfríd vykonával úřad hejtmana loketského kraje a sloužil u zemského soudu. Věnoval se [[genealogie\|genealogii]] a [[heraldika\|heraldice]] českých a moravských šlechtických rodin. Jan Kryštof Ignác se na počátku [[18. století]] stal profesorem filosofie a teologie na pražské univerzitě a rektorem koleje u sv. Ignáce. Roku [[1778]] vymřela nippenburská větev rodu [[Bissingenové\|Bissingenů]] a její poslední potomek Jan Jindřich odkázal své statky svému bratranci Jáchymu Voračickému z Paběnic. Od této doby se rod také nazývá Voračický-Bissingen (''Woracziczky-Bissingen''). Rod vymřel po meči v roce [[1985]]. == Erb == [[Soubor:Worazitzky - Tyroff AT.jpg\|~~200px~~náhled\|~~vpravo~~upright\|~~náhled~~vpravo\|Erb s přidaným srdečním štítkem a iniciálami]] Od počátku [[14. století]] byl erbem Voračických čtvrcený štít se stříbrnými a modrými poli. Od [[15. století]] doplněná ještě o klenot s křídly. V této podobě byl potvrzen i při povýšení do hraběcího stavu roku [[1701]]. Roku [[1710]] byl přidán srdeční štítek s iniciálami [[Ferdinand III. Habsburský\|Ferdinanda III.]] a [[Leopold I.\|Leopolda I.]], klenot orel a dva lvi jako [[Štítonoš\|štítonoši]]. Řádek 40: === Související články === * [[Bissingenové\|Páni z Bissingenu]] * [[Elias Zobel]] * [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů]]

Voračičtí z Paběnic: Porovnání verzí