Jan Štursa: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
m Město |
||
Řádek 43:
V ateliéru J. V. Myslbeka vznikaly první dívčí [[Akt (výtvarné umění)|akty]]. Zpočátku byl ovlivněn [[secese|secesním]] symbolismem – usiloval o poetické ztvárňování niterního světa člověka, např. ''Z lázně'' ([[1903]]), ''Život uniká'' ([[1904]]), ''Puberta'' ([[1905]]), ''Melancholické děvče'' ([[1906]]). Později se přiklonil ke [[smysl]]ovému uchopení plného tvaru zralého ženského těla např. ''Eva'' ([[1908]]), ''Sedící Eva'' ([[1908]] až [[1909]]), ''Sulamit Rahu'' ([[1910]]), ''Toileta'' ([[1910]]). Také byl ovlivněn [[kubismus|kubismem]] - [[reliéf (sochařství)|reliéf]] ''Umění'' pro [[Mánesův most]].
Po první světové válce reagoval na tragické zážitky z fronty. Důkazem je jeho dílo ''[[Pohřeb v Karpatech]]'' pro které našel inspiraci z reportážní fotografie otištěné v časopise ''Das Neuste im Bilde'' z roku [[1915]]. Postupně vytvořil Štursa mezi lety 1916-1924 několik verzí sousoší. V definitivní verzi je sousoší jako pomník padlých ve světové válce dnes umístěno v Předměřicích nad Jizerou, Frýdku-Místku a ve Štursově rodišti v Novém
Poválečná [[plastika (výtvarné umění)|plastika]] ''Hráč na niněru'' ([[1919]]) předznamenávala [[estetika|estetiku]] civilismu. V podstatě neopouštěl základní východiska své zralé tvorby - hledání duchovního pojetí smyslového tvaru v bezprostředním kontaktu s viděnou realitou, které v poválečném období dospělo do polohy harmonické modelace – ''Dar nebes a země'' ([[1917]] až [[1918]]), ''Vítězství'' ([[1921]]).
| |||