Wikipedie

Kiviové: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m zápis stupňů s mezerou, wikiodkazy, chybějící písmenka
Řádek 36:
== Nomenklatura ==
=== Dějiny objevu kiviů Evropany ===
[[File:Copy of Nodder's kivi.jpg|náhled|První známá ilustrace kiviho pochází od Richarda Noddera, který kiviho vyobrazil v pozici připomínající tučňáka|alt=První ilustrace kiviho - kivi je v ní v pozici ve stoje a natažený nahoru, takže spíše připomíná tučńákatučňáka]]
I když řada novozélandských ptáků byla poprvé vědecky popsána již v 18. století, kiviové zůstali poměrně dlouhou dobu skryti před zraky Evropanů, což lze přičíst na vrub především noční povaze druhu. V roce 1811 se v Sydney objevila kůže kiviho, která padla do rukou [[Robert Barclay Allardice|kapitána Barclayho]].{{sfn|ref=Peat|Peat|2006|p=34}} Doklady o původu kůže nejsou doloženy, avšak patrně byla získána od místního Maora nebo od lovců tuleňů. Berclay poslal kůži [[George Shaw|Georgovi Shawovi]], jednomu z chovatelů v [[Britské muzeum|Britském muzeu]] v Londýně. Shaw nový druh pojmenoval jako ''Apteryx australis'' a zařadil jej do nového rodu ''Apteryx''. V roce 1813 o něm publikoval stať ve své knize ''The Naturalist's Miscellany''. Popis doprovázela ilustrace od [[Richard Nodder|Richarda Noddera]], což byla vůbec první ilustrace druhu.{{sfn|ref=Norman|Norman|2018|p=31}}
 
Řádek 174:
}}
{{box-pata}}
Řád kiviů (''Apterygiformes'') náleží do podtřídy běžců společně s řády [[Pštros|pštrosůpštros]]ů, [[Nandu|nanduů]], [[Kasuárovití|kasuárů]], [[Tinamy|tinam]] a některými dalšími vyhynulými řády jako jsou [[dinornisové]], kam se řadí i ptáci [[moa]]. Kiviové představují nejmenší zástupce běžců.{{sfn|ref=Peat1999|Peat|1999|p=14}} Společný prapředek běžců žil na superkontinentu [[Gondwana]] a v minulosti se logicky předpokládalo, že vývoj běžců probíhal [[Alopatrická speciace|alopatrickou speciací]]. Podle této teorie by se prapředek běžců začal vydělovat do samostatných druhů s tím, jak docházelo k jeho geografické izolaci od zbytku populace na nově odtržených subkontinentech z Gondwany. Předpokládalo se tak, že nejbližší příbuzní kiviů jsou ptáci moa.<ref name="mitchell"/>
 
Molekulární analýzy [[DNA]] z počátků 21. století však ukázaly, že vývoj běžců byl mnohem komplikovanější. Skupina vědců pod vedením Kierena Mitchella provedla rozsáhlou analýzu DNA, na jejíž základě přišli badatelé s tvrzením, že nejbližší příbuzní kiviovitých jsou gigantičtí ptáci z řádu [[epyornisovití|epyornisovů]] z [[Madagaskar|Madagaskaru]]u. Ti podle výzkumníků představují [[Sesterská skupina|sesterskou skupinu]] kiviů.<ref name="mitchell"/><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Yong
| jméno1 = Ed
Řádek 185:
| datum_přístupu = 2020-05-23
| jazyk = en
}}</ref> Pokud se kiviové a epyornisové začali vydělovat do samostatných linií až po rozpadu Gondwany, podle autorů je možné, že společný prapředek kiviů a epyornisovitých uměl létat a mohl tedy na Nový Zéland či Madagaskar doletět.<ref name="mitchell"/> Teorii o tom, že kiviové na Nový Zéland přiletěli a teprve potom ztratili schopnost létat, by mohly potvrzovat i nálezy kosterních pozůstatků vyhynulého druhu kiviho (''[[Proapteryx micromeros]]'') z období [[Miocén|miocénumiocén]]u, které byly vykopány ve středním [[Otago|Otagu]]. Tento kivi žil někdy před 19–16 miliony let a podle badatelů je pravděpodobné, že uměl létat.<ref name="gohlich">{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Göhlich
| jméno1 = Ursula B.
Řádek 424:
Kostra kiviů vykazuje několik unikátních charakteristik. Zatímco kosti ostatních ptáků (včetně těch nelétavých) jsou pneumatizované (duté), kosti kiviů obsahují [[Kostní dřeň|morek]] podobně jako je tomu u koster savců. Kiviové také postrádají řadu kostí, které se u létavých ptáků vyvinuly pro létání a které má i většina ostatních nelétavých ptáků. Nejvýraznější je absence hřebenu na [[Hrudní kost|hrudní kosti]] pro úpon svalů potřebných k létání a redukovaná [[klíční kost]]. Na rozdíl od většiny ostatních ptáků, kiviové nemají [[očnice]] rozděleny přepážkou, ale poměrně širokými [[Nosní dutina|nosními dutinami]]. Zatímco ostatní běžci mají dva nebo tři prsty, kiviové mají čtyři.{{sfn|Roberston|Roberston a et al.|2010|p=36}}
 
Kiviové jsou jediní ptáci na světě, kteří mají nosní dírky na konci zobáku. Na rozdíl od většiny ostatních ptáků mají samice kiviů dva [[Vaječník|vaječníky]], což je opět obvyklé spíše u savců než u ptáků.<ref name="honorarymammals"/> U většiny ostatních ptáků je vyvinut pouze levý vaječník.<ref name="kfk-mating"/> Průměrná teplota těla kiviů je 37–38 ºC, což je zase spíše podobné savcům než ostatním ptákům (průměrná teplota těla ptáků je nejčastěji kolem 39–42 ºC).<ref name="honorarymammals"/>
 
== Ekologie a chování ==
Řádek 511:
}}</ref>
 
Počátkem [[21. století]] podnítila ornitoložka Susan Cunningham výzkumy zobáků kiviů a jejich smyslu pro vibrace. CuninghamCunningham přišla na to, že kiviům pomáhá při lokaci potravy i další smysl, kterým je schopnost zaznamenávat i sebemenší vibrace způsobené pohybem [[Hmyz|hmyzuhmyz]]u. Kivi vnímá tyto vibrace pomocí [[Mechanoreceptor|mechanoreceptorůmechanoreceptor]]ů umístěných na konci zobáku. Je dokonce možné, že je tento smysl při určování polohy potravy důležitější než [[čich]]. Podobný smysl byl popsán i u ptáků z čeledi [[slukovití]]. Ti jsou však jen vzdálenými příbuznými kiviů a spíše se bude jednat o příklad [[Konvergence (evoluce)|konvergentní evoluce]].<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Cunningham
| jméno1 = Susan
Řádek 655:
=== Potrava ===
[[File:Kiwi feeding mason bay nz.ogv|náhled|vlevo|Video zachycující kiviho jižního při sběru potravy|alt=Video, ve kterém kivi jižní v pološeru prochází lesem a zapichuje do země zobák, což je způsob jak hledá potravu]]
Krmí se takřka výhradně [[Bezobratlí|bezobratlýmibezobratlí]]mi živočichy, především červy. Pátrají po nich tak, že v přikrčené pozici kráčí lesem a neustále přitom zapichují do země a tlejících stromů svůj dlouhý zobák. Ten typicky proniká 10–15 cm hluboko. Zobák používají jako jakousi sondu, kterou propichují zem, dokud neucítí pach či vibrace živočicha pomocí nosních dírek na konci zobáku. Jakmile kivi ucítí červa, opatrnými krouživými pohyby kolem něj vyhloubí důlek a vytáhne ho na povrch, aby jej pozřel.{{sfn|ref=Peat1999|Peat|1999|p=48}}
 
Vedle červů kiviové pojídají prakticky veškeré ostatní bezobratlé živočichy, na které v noci narazí, jako jsou [[Slimák|slimáci]], [[stonožky]], [[pavouci]], [[brouci]], [[cikády]], [[Mravencovití|mravenci]], [[švábi]], [[mnohonožky]] či [[Weta|wety]]. Masožravý jídelníček doplňují ovocem z místních stromů jako jsou ''[[Prumnopitys ferruginea|]]''Prumnopitys ferruginea'']], ''[[Elaeocarpus dentatus]]'', ''[[Dacrycarpus dacrydioides]]'' či stromy druhu ''[[Coprosma]]''. Kiviové někdy pojídají i semínka trávy či [[Spora|výtrusy]] kapradí. Pokud se jim naskytne příležitost, občas hodují i na říčních racích a malých žábách.{{sfn|ref=Peat1999|Peat|1999|p=49–50}}
 
Kiviové se intenzivně krmí zejména před a během období páření. Samice musí nabrat značné množství váhy, aby zvládla energetický výdej, který kladení abnormálně velkého vejce představuje. Váhu potřebuje nabrat i samec, který během inkubace rovněž přijde o značnou část váhy.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 668:
 
=== Čestní savci ===
Kiviové patří k jedněm z nejneobvyklejších ptáků. Jak bylo popsáno výše, vykazují velké množství charakteristik, které jsou známy spíše u savců než u ptáků. To může souviset s tím, že se na Novém Zélandu miliony let nevyskytovali žádní savci (až na netopýry a mořské savce) a kiviové je zastoupili v jejich [[Ekologická nika|ekologické nicenitce]].{{sfn|ref=Andrews|Andrews et al.|1990|p=155}} Z důvodu podobnosti kiviů a savců se o kiviích někdy hovoří jako o „čestných savcích“ (''honorary mammals'').<ref name="honorarymammals"/><ref name="KFKunusualbeak">{{Citace elektronické monografie
| titul = An unusual beak
| url = https://www.kiwisforkiwi.org/about-kiwi/kiwi-facts-characteristics/an-unusual-beak/
Řádek 728:
== Ohrožení ==
[[Soubor:Mustela erminea upright.jpg|alt=Fotografie lasice hranostaj - hnědá lasice s bílým břichem stojí s krátkýma rukama složenýma u prsou|vlevo|náhled|Lasice hranostaj představuje hlavního současného predátora kiviů]]
Po miliony let představovali pro kivie hlavní hrozbu pouze přirození predátoři jako byl [[orel Haastův]], [[Sovka bělolící|sovka bělolící]] či moták ''[[Circus eylesi]]''.<ref name="noktur">{{Citace elektronické monografie
| titul = Nocturnal bird
| url = https://www.kiwisforkiwi.org/about-kiwi/kiwi-facts-characteristics/nocturnal-bird/
Řádek 782:
Další hrozby kiviů představují [[Fretka domácí|fretky]], a to z podobného důvodu jako hranostajové. [[Prase divoké|Divoká prasata]] při rozhrabávání v zemi někdy nechtěně rozhrabou i kiviho noru s vejcem. Jediným přirozeným predátorem, který se dochoval do dnešních dnů, je [[chřástal weka]], který občas pojídá vejce kiviů. Občas jsou kiviové usmrceni i následkem srážky s autem nebo v pastích na [[kusu liščí]].{{sfn|ref=Peat1999|Peat|1999|p=55}}
 
Kusu liščí, [[Potkan|potkanipotkan]]i ani [[Krysa|krysy]] nepředstavují pro kivie významné predátory. Při laboratorním pokusu bylo prokázáno, že ani vyhladovělý potkan se nedokáže prokousat skrz silnou skořápku kiviho vejce.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Jolly
| jméno1 = J.N.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kiviové“