'''LGBT hnutí''' (hnutí [[Lesba|leseb]], [[gay]]ů, [[Bisexualita|bisexuálů]] a [[transgender]] lidí) se zabývá problematikou sociálních [[Menšina|menšin]], které mají jinou než většinovou [[Sexuální orientace|sexuální orientaci]]. Někdy se i objevuje i rozšířený [[akronym]] LGBTQIA, kam kromě výše zmíněných skupin patří inavíc [[queer]], [[intersex |intersexuální]] a [[asexualita|asexuální]] osoby. NeníTyto ovšemi urážkou používat zkratku LGBTI nebo LGBT+ (přičemž "plus" může zastupovatdalší další menšiny ). Totobývají hnutístručněji sezastoupené řadítaké mezipomocí tzv.plus „nováve sociálnízkratce hnutí“, která začala vznikat v [[1960–1969|60LGBT+. letech]] [[20. století]]. „Z pohledu teoretiků NSH (''nová sociální hnutí'') tato hnutí odrážejí širší sociální přechod od industriálního typu společnosti k postindustriální. Zatímco v čele zájmu industriální politiky stálo vytváření bohatství a jeho rozdělování, postindustriální politika se zaměřuje hlavně na postmateriální otázky.“<ref>{{Citace monografie▼{{upravit}}
▲'''LGBT hnutí''' (hnutí [[Lesba|leseb]], [[gay]]ů, [[Bisexualita|bisexuálů]] a [[transgender]] lidí) se zabývá problematikou sociálních [[Menšina|menšin]], které mají jinou než většinovou [[Sexuální orientace|sexuální orientaci]]. Někdy se i objevuje i rozšířený [[akronym]] LGBTQIA, kam kromě výše zmíněných skupin patří i [[queer]], [[intersex]] a [[asexualita|asexuální]] osoby. Není ovšem urážkou používat zkratku LGBTI nebo LGBT+ (přičemž "plus" může zastupovat další menšiny). Toto hnutí se řadí mezi tzv. „nová sociální hnutí“, která začala vznikat v [[1960–1969|60. letech]] [[20. století]]. „Z pohledu teoretiků NSH (''nová sociální hnutí'') tato hnutí odrážejí širší sociální přechod od industriálního typu společnosti k postindustriální. Zatímco v čele zájmu industriální politiky stálo vytváření bohatství a jeho rozdělování, postindustriální politika se zaměřuje hlavně na postmateriální otázky.“<ref>{{Citace monografie
== LGBT jako nové sociální hnutí ==
| příjmení = 1938-
Toto hnutí se řadí mezi tzv. „nová [[sociální hnutí]]“, která začala vznikat v [[1960–1969|60. letech]] [[20. století]]. Sociolog Anthony Giddens uvádí: „Z pohledu teoretiků NSH (''nová sociální hnutí'') tato hnutí odrážejí širší sociální přechod od industriálního typu společnosti k postindustriální. Zatímco v čele zájmu industriální politiky stálo vytváření bohatství a jeho rozdělování, postindustriální politika se zaměřuje hlavně na postmateriální otázky.“<ref name=":0">{{Citace monografie
| jméno = Giddens, Anthony,
| titul = Sociologie
| oclc = 847727868
| vydání = Vyd. 1
| vydavatel = Argo
| místo = Praha
| počet stran = 1049 s.
| isbn = 9788025708071
}}</ref> Anthony Giddens ve své knize uvádí, že typické pro NSH je i změna v organizaci hnutí. Zatímco v „starých sociálních hnutích“ převládala formálnější organizace, u těch nových je struktura organizace nezávislejší. NSH se více snažily o oslovení veřejnosti na kulturní úrovni než o změnu společnosti pomocí nějakého státního převratu.<ref>{{Citace monografie ▼| příjmení = 1938-
| jméno = Giddens, Anthony,
| počet stran = 1049 s.
| isbn = 9788025708071
▲}}</ref> AnthonyRovněž Giddens ve své knize uvádípíše, že typické pro NSH je itypická také změna v organizaci hnutí. Zatímco vve „starých sociálních hnutích“ převládala formálnější organizace, u těch nových je struktura organizace nezávislejší. NSH se více snažily o oslovení veřejnosti na kulturní úrovni než o změnu společnosti pomocí nějakého státního převratu.<ref >{{Citace monografiename=":0" />
}}</ref>
== Historie hnutí v ČR ==
V [[Česko|České republice]] můžemeje možné vznik LGBT hnutí datovat do poloviny [[1990–1999|90. let]] 20. století. Ze začátku se hnutí spíše zaměřovalo na organizování různých akcí určených dovnitř komunit, jakonapř. diskotéky, setkání, výlety, později od počátku 21. století například i filmový festival [[Mezipatra]], který se pořádá dodnesad., než na politický svět. Přesto již v únoru 1990 vzniklo [[Hnutí za rovnoprávnost homosexuálních občanů]], vysílající svého kandidáta i do voleb. Postupem času se začaliuvnitř hnutí začaly objevovat problémytaké názorové rozdíly mezi gay a lesbickou menšinou: šlo především o právo na [[Asistovaná reprodukce|umělé oplodnění]], které se týkátýkalo jena lesbickézajímalo více lesbickou menšiny. „NejvýznamnějšímPodle analýzy, kterou vypracovala Pracovní skupina pro otázky sexuálních menšin [[Seznam ministrů pro lidská práva České republiky|ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny]] v roce 2007, „nejvýznamnějším důvodem ke značné separaci lesbického a gay hnutí, byla neochota gay komunity akceptovat lesby jako rovnocennou sílu.“<ref>{{Citace monografie
| titul = Analýza situace lesbické, gay, bisexuální a transgender menšiny v ČR
| oclc = 228669319
| počet stran = 72 s.
| isbn = 9788087041338
}}</ref> Postupně se hnutí zaměřovalo na prosazení zákona o registrovaném partnerství, který byl parlamentem přijat v roce 2006. Po jeho přijetí sedalší hnutípolitické odkloniloa odlegislativní dalšíchsnahy politickýchv snah,hnutí co se týká zákonůoslabily a začalivětší tíhnoutrealizace knašly samostatnýmsamostatné či lokálnímlokální skupinámskupiny. PustiliNěkteré z nich se takzaměřily dona pořádání různých masových akcí typu [[Gay Pride|LGBT pride]], které však měliměly primárně nepolitický charakter. Mezitím se ustavily nové organizace, jako např. [[Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu|PROUD]] či pozdější koalice [[Jsme fér]].
=== Organizace ===
První organizací ještě na území Československa byla Lambda Praha. Po spojení spolků z ostatních měst vzniklo v roce 1990 občanské sdružení [[Svaz Lambda]]. Ve stejné době vzniklo nejen [[Hnutí za rovnoprávnost homosexuálních občanů]], ale také několik dalších skupin. V květnu 1990 došlo v [[Bratislava|Bratislavě]] k setkání všech těchto spolků, které vyústilo k založení společného [[Sdružení organizací homosexuálních občanů v ČR|Sdružení organizací homosexuálních občanů]] (SOHO). Ta například přispěla ke zrušení tzv. růžových listů, které sloužily pro policii jako seznamy lidí homosexuálně orientovaných.
Mezi organizace, kteréjejichž fungujíexistence dnespřetrvala, patří například [[Logos Česká republika]], což je křesťanský spolek, který se snažíusilující začlenit gay a lesbickou menšinu do církví i společnosti., Tatočlenská organizace patří mezi členy Evropského fóra křesťanských LGBT skupin. JakoDalší další dnesdlouhodobě fungující organizaci můžemeje brněnský zmínit[[Stud Brno|STUD]], který „vznikl v roce 1996 jako nezávislá nestátní organizace (občanské sdružení), jejímž posláním je působit ve prospěch gay, lesbické, bisexuální a transgender minority a usilovat o její plné právní i faktické zrovnoprávnění s ostatními členy společnosti.“<ref>{{Citace periodika
| titul = O nás
| periodikum = STUD
| url = http://www.stud.cz/o-nas
| datum přístupu = 2017-12-01
}}</ref> Organizovaných skupin, spolků, třebači studentských klubů je po České republice celá řada., Zav zmíňkuPraze stojíto jsou např. [[Prague Pride]], [[Vistas]], [[Gales]], [[Galibi]] či [[Charlie (spolek)|Charlie]]. Dalšími organizacemi jsou například sportovní klub [[Alcedo (sportovní klub)|Alcedo]], [[Klub českých turistů Queer]] a ProudPROUD.
=== LGBT a společnost ===
V průběhu 90. let 20. století můžeme vidětdocházelo v České republice k větší liberalizaci postojů kvůči LGBT hnutí. JeZ všeobecně známo, že média v demokratických zemích jsou ovlivňována společenskou realitou a zastoupení členů LGBT komunity v našich médiích, ať už ve filmech či seriálech, není takové, jaké by si zasloužili. I když je nutné podotknout, že po roce 1989 se v médiích, tištěných i elektronických, začaly tyto menšiny vyskytovat podstatně častěji, což přispělo k určité změně kontextu, se kterým jsou spojováni. Zněkdejšího kriminálního kontextu a negativní stereotypizace došlo k přeměně na běžný společenský život.
== Reference ==
* Giddens, Anthony. Sociologie. Edited by Philip W. Sutton, Praha: Argo, 2013.
* Beňová, Kateřina. Analýza situace lesbické, gay, bisexuální a transgender menšiny v ČR, Praha: Úřad vlády ČR, 2007.
* “O Nás”. Online. www.stud.cz.
* Kateřina Vráblíková. “Gay a lesbické hnutí v České republice”. Online. global politics, 2006. http://www.globalpolitics.cz/studie/gay-lesbicke-hnuti.
* Ondřej Císař anda Kateřina Vráblíková, “Lgbt aktivismus v České republice: historie, organizace a aktivisté” (2012).
{{Autoritní data}}
| 