Juliana z Lutychu: Porovnání verzí

Narodila se v [[Retinne]], její rodiče Henri a Frescende zemřeli, když bylo Julianě pět let. Poté byla svěřena k výchově řeholním sestrám v konventu [[Mont Cornillon]] poblíž [[Lutych]]u. Ve věku 14 let se stala [[řeholnice|řeholnicí]] a toužila zasvětit svůj život službě nemocným. Naučila se [[latina|latinsky]], což jí umožňovalo číst spisy [[Církevní otcové|církevních otců]], například [[Svatý Augustin|sv. Augustina]] nebo [[Bernard z Clairvaux|sv. Bernarda z Clairvaux]].

 

Od roku [[1209]] měla častá mystická vidění. Svou pozornost soustředila především na [[eucharistie|eucharistii]]. Několikrát se opakovalo její vidění, v němž spatřila zářící [[měsíc]] v [[Úplněk|úplňku]], ale jaksi neúplný, na jedné straně potemnělý či s tmavou skvrnou. Toto vidění ji velmi znepokojovalo a po dlouhých [[modlitba|modlitbách]] pochopila, že [[měsíc]] představuje [[Katolická církev|katolickou církev]] a temná trhlina na něm znamená, že [[katolická církev|církvi]] chybí důležitá slavnost k poctě Těla a Krve [[Kristus|Kristovy]]. Od tohoto okamžiku začala bojovat o vyhlášení slavnostního svátku k poctě [[eucharistie|Nejsvětější svátosti]]. V tomto snažení jí pomáhala [[Blahoslavený|blahoslavená]] [[Eva z Lutychu]].

 

Roku [[1222]] byla Juliana zvolena [[abatyše|abatyší]] [[klášter]]a v [[Mont Cornillon]] a dále usilovala o ustanovení [[Slavnost Těla a Krve Páně|Slavnosti Těla a Krve Páně]]. Žádala o radu nejznamenitější muže té doby, mezi jinými i [[Jan z Lausanne|Jana z Lausanne]] – [[kanovník]]a z chrámu sv. Martina v [[Lutych]]u, [[biskup]]a z [[Cambrai]], vynikajícího [[Řád bratří kazatelů|dominikánského]] [[teolog]]a [[Hugo de Saint Cher|Huga de Saint Cher]] i [[Lutych|lutyšského]] [[arcijáhen|arcijáhna]] [[Jacques Pantaléon|Jacquese Pantaléona]], pozdějšího [[papež]]e [[Urban IV.|Urbana IV.]] a mnohé další.

 

Slavnost Těla a Krve Páně byla poprvé slavena [[kníže]]tem [[biskup]]em Robertem de Tourote, který oslaben nemocí pobýval ve [[Fosses]] a litoval, že již mu nezbude čas, aby tuto slavnost ustanovil v celém svém [[knížectví]]. Doporučil však [[kněz|kněžím]], kteří s ním byli ve [[Fosses]], aby slavnost zavedli. Zemřel [[16. říjen|16. října]] [[1246]], aniž by stačil svolat místní [[koncil|synodu]] či vydat svůj příkaz písemně.

 

Juliana je uctívána jako světice, kanonizována byla [[Pius IX.|Piem IX.]] roku [[1869]]. Její svátek se slaví [[5. duben|5. dubna]].

 

* "Sainte Julienne de Cornillon", Chanoine Jean Cottiaux, Liége, 1991, 260 pp.

* "Compte rendu de Fête-Dieu (1246–1996), 1.Actes du colloque de Liège", septembre 1996, éd. A. Haquin;

* "Compte rendu de Fête-Dieu (1246–1996), 2.Vie de sainte Julienne de Cornillon", éd. Jean-Pierre Delville, Louvain-la-Neuve, 1999

 

{{Autoritní data}}