Doprava v Praze: Porovnání verzí

[[Praha]] jako centrum a křižovatka velké části dopravy v [[Česko|České republice]] má rozsáhlou dopravní [[infrastruktura|infrastrukturu]]. Celkem 52 % lidí cestuje po Praze či do Prahy veřejnou dopravou (19 % metrem, 17 % autobusem, 15 % tramvají, 1,5 % vlakem, 0,1 % přívozem či lanovkou), autem 24,5 %, pěšky 22 % a letecky 0,5 %.<ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = Čím cestujeme po Praze? 52% cest připadá na MHD, cyklodopravu tvoří 0,4%

 

== Veřejná doprava ==

Praha je přirozeným hlavním dopravním uzlem české železniční dopravy. [[Železniční uzel Praha|Pražský železniční uzel]] prochází v současné{{Zdroj?}} době přestavbou, která umožňuje lepší propojení tratí v centru města. Regionální integrovaná osobní doprava se formuje do příměstského systému [[Esko (příměstská železnice)|Esko]]. Nákladní doprava ve východní části města je vedena po spojkách, které umožňují vyhnout se centru města.

 

 

Součástí veřejné dopravy je i nehromadná doprava v rámci [[taxislužba v Praze|taxislužby]]. Návaznost veřejné dopravy na individuální je zajišťována i s pomocí parkovišť [[P+R]] a míst pro krátkodobé zastavení [[K+R]].

Systém veřejné dopravy v Praze je koncipovaný tak, že páteř spojení zajišťuje kolejová doprava. Především se jedná o metro doplněné sítí tramvají (délka 133&nbsp;km), v současné době se posiluje role intervalové železniční dopravy. Na okrajích města a ve velkých sídlištních celcích (většinou ze 70. a začátku 80. let) je dopravní obsluha zajištěna [[autobus]]y. V 70. letech [[20. století]] byly zrušeny [[trolejbus]]y a také některé tramvajové trati duplicitní s nově budovaným metrem (např. na Klárov a Kačerov v nejužším centru města ([[Václavské náměstí]]) a Na Příkopech). To je nyní obsluhováno pouze metrem, které má při využívání na krátké vzdálenosti značné nevýhody; navíc uzavírky zbylých exponovaných tramvajových tratí v centru pokaždé působí problémy se zajištěním objížděk a náhradního provozu. Diskuse o návratu tramvají do centra, vedené od 90. let, však dosud nedospěly k žádnému závěru. V posledních desetiletích je posilován význam [[železnice]] pro městskou a příměstskou dopravu tak, aby se svým charakterem blížila nadzemní obdobě metra.

 

 

Od poloviny 90. let je budován systém [[Pražská integrovaná doprava|integrované dopravy]], využívající i železnici a příměstské autobusy. Do Prahy zasahují rovněž některé autobusové linky začleněné do [[Středočeská integrovaná doprava|Středočeské integrované dopravy]]. [[Československé státní dráhy|ČSD]] začaly uznávat v některých vlacích na území Prahy předplatní jízdenky PID od [[1. říjen|1. října]] [[1992]]. Od té doby vzrostl počet jízd na jízdenky PID ve vlacích železničních dopravců na více než 100 000 ve všední den.<ref>[http://www.ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/-14699/ 20 let integrace železnice v Praze: Přes 100 000 cestujících denně], tisková zpráva [[České dráhy|ČD]], 8.10.2012</ref>

V roce 2018 došlo ke dvěma významným krokům integrace železniční dopravy [[České dráhy|Českých drah]] do PID. Od [[Srpen 2018|srpna 2018]] lze [[Časová jízdenka|časové jízdenky]] (kupony) PID navazovat na [[In-karta|In-kartu ČD]],<ref>{{Citace elektronické monografie

| příjmení = Sedlák

 

== Dopravní stavby ==

Potřeba stále kvalitnější dopravy ve městě si vynutila během let výstavbu moderních a velkých dopravních staveb:

 

== Silniční síť ==