Kvantová mechanika: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
→Hlavní rozdíly mezi klasickou a kvantovou mechanikou: drobná úprava |
||
Řádek 41:
[[Soubor:EffetTunnel.gif|250px|vpravo|náhled|[[Tunelový jev]] - vlnová funkce elektronu částečně protuneluje bariérou, takže je nenulová pravděpodobnost naměření elektronu za bariérou.]]
# [[Pravděpodobnostní popis]] – Jednotlivým stavům kvantového systému jsou přiřazeny určité hodnoty hustoty pravděpodobnosti. Výsledky měření dané veličiny ve známém stavu lze předpovědět jen ve smyslu pravděpodobnostním. [[Hustota pravděpodobnosti]] ovšem existuje i klasicky.<ref>http://www.st-andrews.ac.uk/physics/quvis/simulations_phys/ph34_Mass_Spring_System.html - Classical probability densities: mass on a spring</ref>
# [[Kvantová fyzika#Příprava stavu a princip superpozice|Princip superpozice stavů]] – Kvantový objekt může existovat ve stavu, který je dán lineární kombinací jiných stavů.
# [[Diskrétní spektrum]] – Některé veličiny v určitých situacích (např. energie či moment hybnosti [[elektron]]u v obalu atomu) nemohou nabývat libovolných hodnot, ale jen hodnot z diskrétní množiny; odtud název „kvantová mechanika". [[Spektrum]] složené například ze zdrojů [[monochromatické záření|monochromatického záření]] nebo [[tón]]ů je také diskrétní.
# [[Měření]] – Zatímco měření v klasické mechanice neovlivňuje měřený objekt, v kvantové mechanice operace měření na objektu vede ke změně stavu tohoto objektu, což odpovídá redukci vlnové funkce (rozložení pravděpodobnosti), populárně nazývanému kolaps vlnové funkce; z toho vyplývá možná závislost výsledku dvou měření na pořadí jejich provedení. Klasické měření také ovlivňuje měřené (například [[princip reciprocity]]).
| |||