Československý pavilon na Světové výstavě 1958: Porovnání verzí

→‎top: =Bruselský pavilon, neutrálnější styl, +bruselský styl, odkaz jen konkrétnější
m (Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy)
(→‎top: =Bruselský pavilon, neutrálnější styl, +bruselský styl, odkaz jen konkrétnější)
 
| web =
}}
'''Československý pavilon na''' [[Světová výstava 1958|světovéSvětové výstavě roku 1958]] ''' v [[SvětováBrusel]]u výstava 1958|(Expo 58]]), též '''Bruselský vpavilon''', byl velký výstavní [[Bruselpavilon]]u, prezentovalkterý lidemprezentoval celéhonávštěvníkům světavýstavy poválečný život v [[Československo|Československu]], člověka, který v něm žije, jeho práci a odpočinek, kulturu a umění této země. NejvýznamnějiPavilon sezískal všakvelké domezinárodním dějinuznáním Československaa zapsaljím mezinárodnímprezentovaný uznáním,styl kteréarchitektury naa tétodesignu výstavědále získalv Československu rozvíjený v následujících letech se proto označuje jako [[bruselský styl]].
 
Z výstavních objektů se zachovala jen zakřivená budova restaurace přenesená do Prahy na [[Letná|Letnou]] a později přestavěná na kancelářskou budovu, vlastní velká kubická výstavní hala přenesená na pražské [[Výstaviště Praha|Výstaviště]] zanikla po požáru roku 1991.
 
[[Soubor:Park - Letenské sady - (Holešovice), Praha 7 341, Holešovice - část souboru - restaurace Praha EXPO 58 - čp. 1500.JPG|náhled|Park - Letenské sady - (Holešovice), Praha 7 341, Holešovice - část souboru - restaurace Praha EXPO 58 - čp. 1500]]
 
== Myšlenka ==
Scénář expozice vypracoval [[Jindřich Santar]]. Hlavní myšlenka vychází z ústřední témata této výstavy – '''Člověk a prostor'''. Mottem pavilonu byl ''Jeden den v Československu''. Z toho vyplývalo jeho členění na tematické okruhy '''Práce – Kultura – Odpočinek''', které se prezentovaly ve dvanácti dílčích expozicích.