Legislativní nouze: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Legislativní nouze v České republice: termíny při zkráceném jednání
nevztahuje se na stav legislativni nouze
značka: vrácení zpět
Řádek 6:
* zásadním způsobem ohrožena bezpečnost státu anebo
* kdy státu hrozí značné hospodářské škody.
Vyhlašuje se vždy na určitou dobu a platí pro něj, že vládní návrhy zákonů mohou být projednány v tzv. ''zkráceném jednání''. V něm jsou stanoveny nepřekročitelné lhůty jednotlivých fází [[Zákonodárný proces v Česku|legislativního procesu]], první čtení zákona se vůbec nekoná, ve druhém čtení se nemusí konat obecná rozprava a může být omezena řečnická doba, neplatí stanovené jednací dny a nutné lhůty pro čtení třetí a lze navíc jednat i po 21 hodině, jakož i v pondělí, sobotu a neděli. Stejně tak neplatí nutné lhůty pro projednání osnovy zákona v případě vrácení [[Senát Parlamentu České republiky|Senátem]] či [[Prezident České republiky|prezidentem]].
 
V Senátu se institut legislativní nouze neuplatňuje, zkrácené jednání se může, stejně jako v případě Poslanecké sněmovny, jestliže jedná mimo stav legislativní nouze, konat pouze v případě vyhlášení [[Válečný stav|válečného stavu]] či [[Stav ohrožení státu|stavu ohrožení státu]], prodloužení doby či zrušení [[Nouzový stav|nouzového stavu]] nebo v případě jiných vojenských akcí.
 
Sněmovna se při zkráceném jednání musí o návrhu zákona usnést do 72 hodin od jeho podání a Senát do 24 hodin od jeho postoupení Poslaneckou sněmovnou. Jestliže se Senát v této lhůtě nevyjádří, platí, že je návrh zákona přijat (čl. 8 odst. 2 uvedeného zákona).<ref name=senmocnych>[https://www.davidzahumensky.cz/2020/05/02/epidemie-je-snem-mocnych-co-umoznuje-stav-legislativni-nouze/ Epidemie je snem mocných: co umožňuje stav legislativní nouze]</ref>
 
Legislativní nouzi čeští zákonodárci využili již vícekrát, naposledy však došlo na návrh skupiny opozičních poslanců k zásahu [[Ústavní soud České republiky|Ústavního soudu]], který nálezem sp. zn. Pl. ÚS 55/10 zrušil zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. V odůvodnění svého rozhodnutí mj. uvedl, že ''„podmínkou vyhlášení stavu legislativní nouze není jen hrozba určitých negativních důsledků, ale především existence mimořádné okolnosti, která má potenciál ohrozit základní práva a svobody zásadním způsobem anebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody (§ 99 odst. 1 JŘPS). Za mimořádnou okolnost (posuzováno prizmatem ústavních principů) je možno považovat jen takovou okolnost, která se zjevně vymyká běžnému průběhu politických procesů vnitřních i vnějších, anebo může jít o okolnost, kterou představují přírodní katastrofy.“''