Verze z 25. 7. 2020, 12:08 editovat Utar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 26 527 editací m odkazy, typo ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 25. 7. 2020, 13:01 editovat zrušit editaci Utar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 26 527 editací častější název, vzorec Přejít na další porovnání →
Řádek 23: '''Oxid chromičitý''' (chemický vzorec [[chrom\|Cr]][[kyslík\|O<sub>2</sub>]]) je jedním z [[oxidy\|oxidů]] [[chrom]]u, který v něm má [[oxidační číslo]] IV. Vyskytuje se ve formě černých krystalků s velmi dobrými [[Feromagnetismus\|feromagnetickými]] vlastnostmi. Používá se jako záznamový materiál pro [[Magnetická páska\|magnetofonové pásky]] a [[Disketa\|diskety]]. Poprvé oxid chromičitý připravil [[Friedrich Wöhler]] rozkladem [[~~chromylchlorid~~Chlorid chromilu\|chloridu chromilu]]u (CrO<sub>2</sub>Cl<sub>2</sub>). Krystalický oxid chromičitý byl poprvé syntetizován v roce 1956 Normanem L. Coxem, chemikem společnosti [[DuPont\|E. I. DuPont]], rozkladem [[Oxid chromový\|oxidu chromového]] (CrO<sub>3</sub>) v přítomnosti vody při teplotě 800 K a tlaku 200 MPa. Rovnovážná rovnice pro hydrotermální syntézu je: 3 CrO<sub>3</sub> + Cr<sub>2</sub>O<sub>3</sub> → 5 CrO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub>

Oxid chromičitý: Porovnání verzí