Kněží hora (přírodní rezervace, okres Strakonice): Porovnání verzí

Soubor:Katovickahora7.jpg|'''Čeština:''' Pohled na Kněží horu ze vzdálenosti asi 1 km. V popředí řeka Otava, která je v těchto místech mělká a klidná

}}</ref> <ref name=":2">{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Původní jehličnatý les je mapován již v císařském katastru z roku 1837. Nejstarším současným porostem je populace borovic, která je až 159 let a populace dubu, stará 126 let. Oblast byla vyhlášena dne 1.12.1985 okresním národním výborem ve Strakonicích za chráněný přírodní výtvor. Dne 13. 8.1992 byla oblast převedena do kategorie přírodní rezervace. V roce 1994 probíhal v rezervaci inventarizační průzkum a byl podán vytvořen plán péče. Oblast byla také krátkou dobu využívána k těžbě průmyslového [[Grafit|grafitu]]. Ten se zde začal těžit roku 1913 ve třech štolách dlouhých 200 metrů. Ročně se vytěžilo až 500 tun grafitu, který se pomocí malé lanovky přepravoval ke zpracování na druhou stranu Otavy.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref>. [[Těžba]] je dnes již zastavena, nicméně zde můžeme nalézt původní štoly, jsoukterí zdejsou zachovány dodnes a jsou zabezpečeny proti vniknutí mřížemi. V roce 2017 byla část lesního porostu odtěžena z důvodu napadení [[Kůrovci|kůrovcekůrovcem]]. Vzniklé holiny byly na podzim téhož roku a na jaře 2018 znovu osázeny. <ref name=":0">{{Citace elektronické monografie

Oblast se geologicky řadí do [[Středočeská pahorkatina|Středočeské pahorkatiny]], okrsek Radomyšlské pahorkatiny. Nejvyšším bodem území je vrchol Katovické hory (493,2 m n. m.), nejnižším bodem pak stezka vedoucí na úrovni Otavy, po jejím levém břehu (404 m n. m.). Skalní základ tvoří pestrá skladba [[Moldanubikum|moldanubika]]. Z hornin se zde nachází především [[Rula (hornina)|rula]], konkrétně parula s vložkami [[Erlan|erlanu]], [[Cordierit|cordielitu]], případně amfibol-proxenického [[Kvarcit|kvarcitu]]. Lokálně je zde na parulu vázaný [[grafit]], jehož těžba zde v minulosti probíhala ve třech štolách. [[Rula (hornina)|Parula]] je především [[Biotický faktor|biotického původu]]. Typickým půdním pokryvem je [[kambizem]], na většině plochy kyselá.<ref name=":0" /> <ref name=":2" />

[[Soubor:Katovickahora1.jpg|náhled|399x399pixelůalt=]]

=== FloraFlóra ===

Lokalita se zabývá především ochranou zanikajících území acidofilních středoevropských [[Teplomilná doubrava|teplomilných doubrav]]. Nejvýraznější dřevinou je zde [[dub zimní|Dubdub zimn]]<nowiki/>í, místy [[dub letní]]. Na prudkých svazích rezervace se vyskytují [[Společenstvo|společenstva]] [[Křovinná vegetace|subxerotermních křovin]]. Oblast je také významná z mykologického hlediska, a sice výskytem dvou teplomilných druhů hvězdovek: [[hvězdovka pastvinná]] (''Geastrum schmidelii)''a [[hvězdovka bradavková]] (''Geastrum corollinum'') <ref name=":1" /><ref name=":0" />

ZZe vzácnějších rostlin na lokalitě roste např. [[vikev hrachovitá]] (''Vicia pisiformis''), [[hrachor černý]] (''Lathyrus niger''), [[pomněnka řídkokvětá]] (''Myosotis sparsiflora''). Na skalnatých západních svazích roste mj. [[hvozdíček prorostlý]] (''Petrorhagia prolifera''), [[jalovec obecný]] (''Juniperus communis''), [[růže Jundzillova]] (''Rosa jundzillii''), [[rmen barvířský]] (''Anthemis tinctoria''), [[radyk prutnatý]] (''Chondrilla juncea''), [[bělolist rolní]] (''Filago arvensis''), [[chrpa latnatá]] (''Centaurea stoebe''), [[oman hnidák]] (''Inula conyzae''), [[jehlice plazivá]] (''Ononis repens''), [[křivatec rolní]] (''Gagea villosa''), [[netřesk výběžkatý]] (''Jovibarba globifera''), [[konopice širolistá]] (''Galeopsis ladanum''), [[rozrazil Dilleniův]] (''Veronica dillenii'') a další. <ref name=":1">{{Citace monografie

V přírodní rezervaci je velmi zajímavá, mozaikovitá skladba rostlinných společenstev. Můžeme zde nalézt například [[Dubohabřina|dubohabrové háje]], které byly uměle založené a kde převažuje dub letní a zimní. Z dalších společenstev se zde vyskytuje [[acidofilní doubrava]] původní mozaikovité skladby v horní části JZ svahů, acidofilní suché louky na prudkých skalnatých JZ svazích a bylinná vegetace pasek na holinách vzniklých při disturbanci.<ref name=":0" />

V oblasti se vyskytují některé druhy významného hmyzu, např. [[pilořitka velká]] (''Urocerus gigas''), [[Slunéčkovití|slunéčko]] (''Calvia quinquedecimguttana),'' [[Ohniváček modrolemý|ohniváček modlolemý]] ''(Lycaena hippothoe)'' .<ref name=":1" />

Na lokalitě bylo před vyhlášením PR uměle vysazeno stádo [[Muflon|muflonů]]. Vysazená zvěř zde dobře prospívala, avšak přítomnost stáda měla negativní vliv na prostor PR, a proto bylo po vyhlášení PR postupně odstraněno.

Z dalších významnějších druhů zde můžeme nalézt [[Netopýři|netopýry]]. Zimují v uzavřených [[Štola|štolách]] po těžbě grafitu. Byl zde pozorován například [[Vrápenecvrápenec malý]] (''Rhinolophus hipposideros''), [[netopýr vousatý]] (''Myotis mystacinus''), [[netopýr řasnatý]] (''Myotis nattereri'') a [[netopýr ušatý]] ''(Plecotus auritus).'' Jedná se především o zimující netopýry. <ref name=":1" />

Důvodem dlouhodobé ochrany oblasti je zachování [[subacidofilních]] teplomilných doubrav, křovinatých společenstev a dalšího původního, či polopůvodního porostu. Hlavním zájmem ochrany je zbytek původních doubrav, vyskytujících se dříve na Strakonicku. V lokalitě přírodní rezervace můžeme také najít druhově bohatá křovinná, travinná a bylinná společenstva.