Bitva u Fontenoy: Porovnání verzí

{{Infobox - válka

| střetnutí = Bitva u Fontenoy

| obrázek = The_Battle_of_Fontenoy,_11th_May_1745.png

| popisek = [[Maurice de Saxe|Maršál Mořic Saský]] předává britské prapory [[Ludvík XV.|Ludvíkovi XV.]] ([[Horace Vernet]], 1828, [[Versailles (zámek)|Muzeum Versailles]])

| místo = Fontenoy, [[Belgie]]

| výsledek = Vítězství Francie

| síla1 = 50 000

| síla2 = 52 000

'''Bitva u Fontenoy''' ([[11. květen|11. května]] [[1745]]) byla vojenským střetnutím v rámci [[války o rakouské dědictví]] na hranicích [[Francie]] a [[Belgie]] (tehdejší [[Rakouské Nizozemí]]). Bitva se odehrála u vesnice Fontenoy poblíž [[Tournai]] mezi [[Francie|Francií]] na straně jedné a [[Spojené království|Velkou Británií]], [[Habsburská monarchie|Rakouskem]], [[Hannoversko|Hannoverskem]], [[Spojené provincie nizozemské|Nizozemím]] a [[Dánsko|Dánskem]] na straně druhé. Různé zdroje se odlišují v odhadech síly jednotlivých armád, ale celkově se bojů zúčastnilo přes 100 000 vojáků z různých zemí a jednalo se o jednu z největších bitev dynastických válek [[18. století]] v [[Evropa|Evropě]]. Vrchními veliteli na obou stranách byli princové královské krve, francouzskou armádu vedl [[Maršál Francie|maršál]] [[Maurice de Saxe|Mořic Saský]], levoboček [[Polsko|polského]] krále [[August II. Silný|Augusta II.]], velením spojenecké (tzv. pragmatické) armády byl pověřen nepříliš zkušený čtyřiadvacetiletý [[Vilém August Hannoverský|vévoda z Cumberlandu]], nejmladší syn britského krále [[Jiří II. (britský král)|Jiřího II.]] Bitva skončila vítězstvím Francie a v dlouhodobém horizontu umožnila francouzskou okupaci Rakouského Nizozemí na několik let. Psychologický dopad francouzského triumfu byl zdůrazněn osobní přítomností krále [[Ludvík XV.|Ludvíka XV.]], i když do průběhu bitvy nijak nezasahoval<ref>[[Nancy Mitford|MITFORD, Nancy]]: ''Madame de Pompadour'' (kapitola Fontenoy); Praha, 1998 283 s. {{ISBN|80-86128-22-9}}</ref>

== Předehra ==

Druhá fáze [[války o rakouské dědictví]] začala v létě 1744 opětovným vpádem [[Pruské království|pruského]] krále [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II.]] do [[České království|Čech]], vojska [[Marie Terezie]] musela v té době bojovat na několika frontách, operace probíhaly v Čechách, [[Porýní]] nebo severní [[Itálie|Itálii]]. Pruským spojencem byla tehdy Francie a francouzská válečná strana zosobněná dvojicí bratrů Argensonů ovládajících ministerstvo války a [[Seznam ministrů zahraničních věcí Francie|zahraničí]] směřovala koncem roku 1744 k válečnému tažení ve [[Vlámsko|Flandrech]]. Prioritou bylo pokořit britskou armádu v Evropě, která v předešlém roce 1743 uštědřila Francouzům [[Bitva u Dettingenu|porážku u Dettingenu]], Británie byla navíc jako hospodářsky prosperující námořní velmoc hlavním finančním zdrojem spojenecké (tzv. pragmatické) armády. Vrchním velením byl pověřen princ Mořic Saský, který si jako poradce vybral [[Dánsko|dánského]] válečníka Ulricha Löwendala, [[žoldnéř]]e několika armád. Spolu vypracovali plán tažení, které mělo začít v dubnu 1745 a jeho cílem byla pevnost [[Tournai]] na hranicích Francie a Rakouského Nizozemí. Tournai hájil sedmitisícový sbor generála van Dortha, jemuž na pomoc směřovala spojenecká armáda pod vrchním velením vévody z Cumberlandu. Dalšími veliteli spojeneckých vojsk byli za Rakousko polní maršál [[Lothar von Königsegg-Rothenfels|hrabě Lothar Königsegg-Rothenfels]] (1673–1751), za [[Spojené provincie nizozemské|Nizozemí]] [[kníže]] [[Karel August Waldeck]] (1704–1763) a za [[Hannoversko|hannoverské kurfiřtství]] generál Franz Karl von Wendt (1675–1748). K dispozici jim byl ještě záložní sbor [[Dánsko|dánské]] armády pod vedením generála Johanna George Moltke (1703–1764), který v prostoru kolem Fontenoy před bitvou prováděl průzkumné manévry.

 

 

== Průběh bitvy ==

Ve dvě hodiny ráno v úterý 11. května začaly britské, hannoverské a rakouské jednotky postupovat k francouzskému polnímu opevnění soustředěnému do tvaru trojúhelníku. Dělostřelecká palba se ozvala poprvé v pět hodin ráno, ovšem bez většího účinku, protože znepřátelené jednotky byly od sebe ještě příliš vzdálené. Vévoda Cumberland nasadil kromě dělostřelectva pěchotu a jezdectvo, nedařilo se mu ale prorazit francouzské obranné pásmo. Francouzská děla ničila britské a hannoverské jednotky, hned na počátku bitvy byl smrtelně zraněn britský vrchní velitel jezdectva generálporučík [[James Campbell]]. Cumberland s obtížemi koordinoval operace jednotek různých národností, mezi jednotlivými veliteli se přemisťoval často pěšky. Mořic Saský se zdržoval na cestě z města Leuze, kde očekával hlavní útok. K tomu skutečně došlo, když se spojencům podařilo podniknout soustředěný útok a pronikli do již zničené vesnice Fontenoy.