The Rolling Stones: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
zpět sekce referencí |
Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 275:
| datum přístupu = 2020-07-19
}}</ref> Rollin' Stones po jeho odchodu hráli sporadicky s dočasnými baskytaristy, se skupinou tehdy střídavě hráli [[Ricky Fenson]] a [[Colin Golding]].<ref name=":1" /> V říjnu 1962 vyšel ve [[Spojené království|Spojeném království]] první [[singl]] [[The Beatles]], tehdy ještě neznáme čtyřčlenné formace z [[Liverpool|Liverpoolu]].<ref>https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/1142488-love-me-do-od-beatles-je-i-po-50-letech-stale-hitem</ref> Singl „[[Love Me Do]]“ dosáhl 17. příčky britského singlové žebříčku, [[beatlemánie]] však propukla o rok později, kdy vyšla debutová deska ''[[Please Please Me]].'' Stones v té době nechtěli být pozadu, proto Brian Jones smluvil několik frekvencí v Curly Clayton Studios v severní části Londýna, kam skupina zavítala 27. října 1962 a natočila [[Demo (hudba)|demo]] nahrávku o třech písních: „Soon Forgotten“ od [[Muddy Waters|Muddyho Waterse]], „Close Together“ od [[Jimmy Reed|Jimmyho Reeda]], „You Can't Judge a Book by the Cover“ od [[Bo Diddley|Bo Diddleyho]].<ref name="kapitola_dve" /> Jones poslal demo nahrávku jednomu z šéfů [[EMI]], tomuto [[Hudební vydavatelství|hudebnímu vydavatelství]] však již dominovali Beatles.
Na vystoupení kapely [[The Presidents (hudební skupina)|The Presidents]] v hospodě ''Red Lion'' přivedl bubeník Tony Chapman baskytaristu [[Bill Wyman|Billa Wymana]] a představil jej Ianu Stewartovi, který seděl v publiku. Rollin' Stones na počátku prosince 1962 stále neměli baskytaristu na plný úvazek, a proto Stewart pozval Wymana na zkoušku kapely ve Weatherby Arms.<ref name="kapitola_dve" /> Bill Wyman na první zkoušku s kapelou vzpomíná: ''„Sněžilo, na zemi byly dva palce a pořádně mrzlo. Jeli jsme s Tonym autem jeho táty do Chelsea na přehrávku. Vzal jsem si všechen svůj aparát, včetně rezervní bedny, echa, plus tu obrovskou skříň, co jsem si udělal, ve které byla osmnáctipalcová bedna a zesilovač k ní. Všichni věděli, kdo jsem, ale nikdo na mě nepromluvil. Se Stuem jsem se už jednou potkal, tak jsem mu řekl ahoj, ale Brian s Keithem si popíjeli u baru a hodinu a půl mě totálně ignorovali... Pak ke mně přišel Mick a něco řekl, tak jsem zapojil bednu a už to bylo trochu lepší. Začali jsme hrát „I'm a King Bee”, tu věc od Jimmyho Reeda, a do toho jsem se myslím dostal snadno, byla to jen jednoduchá dvanáctka.”<ref name="kapitola_dve" />'' Po zkoušce se Wyman se skupinou začal bavit o různých muzikantech, které rád poslouchal. Jmenoval [[Chuck Berry|Chucka Berryho]], na jehož reagovali pozitivně, ovšem po vyslovení jmen jako [[Jerry Lee Lewis]] nebo [[Eddie Cochran]] schytal negativní komentáře, protože byli bluesovou nikoliv rockovou kapelou.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Greene
| jméno = Andy
| příjmení2 = Greene
| jméno2 = Andy
| titul = Rolling Stone
| url = https://www.rollingstone.com/music/music-news/bill-wyman-the-quiet-one-rolling-stones-clip-850248/
| datum vydání = 2019-06-21
| datum přístupu = 2020-07-20
| jazyk = en-US
}}</ref>
=== Cesta ke slávě: 1963–1964 ===
| |||