Sonátová forma: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Revert editací o dobré vůli od uživatele 90.179.145.187 (talk): Neenc. (TW)
značka: vrácení zpět
Srozumitelnější struktura sekce s popisem sonátové formy. Dosavadní členění na mezinadpisy nedávalo smysl, bylo matoucí a zavádějící.
Řádek 5:
 
== Struktura ==
Základní struktura sonátové formy sestává z expozice, provedení a reprízy. Expozici může ještě někdy předcházet úvod.
Sonátová forma může začínat buď přímo expozicí nebo jí předchází úvod. Úvod má úlohu uvést posluchače do atmosféry vlastní skladby. Podle rozsahu a tematické samostatnosti rozlišujeme 2 typy úvodu:
 
=== Úvod ===
Sonátová forma může začínat buď přímo expozicí nebo jí předchází úvod. Úvod má úlohu uvést posluchače do atmosféry vlastní skladby. Podle rozsahu a tematické samostatnosti rozlišujeme 2 typy úvodu:
* malý typ úvodu
* velký typ úvodu
 
=== Expozice ===
Základní struktura sonátové formy sestává z expozice, provedení a reprízy.
 
== Expozice ==
V expozici skladatel uvede hlavní tematický materiál věty. Ten tvoří jednotlivá témata.
 
==== Hlavní téma ====
Je psáno vždy v základní tónině (ta je obvykle uváděna i v názvu díla).
 
==== Vedlejší téma ====
Bývá psáno v dominantní tónině. Když je základní tónina durová, dominantní je také durová ale o kvintu výše (příklad: základní tónina je C-dur, dominantní G-dur). Pokud je základní tónina mollová, ve vedlejší větě se využívá paralelní durová tónina (například základní tónina c-moll a ve vedlejším tématu Es-dur). Nálada druhého tématu je vždy odlišná od hlavního tématu, aby bylo dosaženo kontrastu. Vedlejší téma je většinou lyričtější a jemnější.
 
==== Závěrečné téma ====
Ve stejné tónině jako vedlejší, vyvažuje předcházející témata a uzavírá expozici. Nemusí být vždy uvedena resp. nemusí být uvedena vůbec.
 
=== Provedení ===
 
Jestliže expozice uvádí hlavní hudební materiál, úlohou provedení je tento materiál zpracovat, rozvést tato témata. Tato část sonátové formy v průběhu svého vývoje postupně nabyla větší důležitost – od náznakovitého provedení v počátečním vývojovém stádiu přes rozvinutý tvar, kdy byla rovnocenná s krajními částmi až do takové formy, kdy se stala těžištěm celé sonátové formy (hlavně v novější hudbě).
Řádek 35 ⟶ 36:
* návratový úsek
 
=== Repríza ===
 
Repríza je poslední část sonátové formy, která má za úkol zopakovat tematický materiál expozice. Svým charakterem vyvažuje dynamický průběh rozvedení a z formálního hlediska uspokojivě uzavírá celou část v základní tónině.
 
==== Hlavní téma ====
Obvykle je psáno ve stejné tónině jako v expozici.
 
==== Vedlejší téma ====
V podobné formě jako v expozici, ale tentokrát v základní tónině. Vzácně může být psána v molové tónině se stejným základním tónem (například téma v expozici je C-dur a téma v repríze c-moll).
K této základní podobě sonátové formy se někdy přidává introdukce na úvod a [[kóda|coda]] na úplný závěr skladby.