Karel Albert Sardinský: Porovnání verzí

| místo úmrtí = [[Porto]], [[Portugalské království]]

}}

 

 

Poté, co se stal Karel Albert králem, zavedl reformy a v roce [[1848]] podpořil přijetí ústavy ''[[Statuto Albertino]]'', která jako jediná z italských ústav přečkala rok [[1849]] a později se stala první italskou ústavou. Mimo to se Karel Albert v letech 1848 a 1849 angažoval za sjednocení Itálie, což vedlo k [[První italská válka za nezávislost|první italské válce za nezávislost]], ve které bylo sardinsko-piemontské království poraženo. Největší porážky sardinskému vojsku uštědřili Rakušané pod vedením [[Josef Václav Radecký z Radče|maršála Radeckého]] v bitvě [[bitva u Custozy (1848)|u Custozzy]] a [[bitva u Novary|u Novary]], které vedly 23. března [[1849]] k abdikaci krále Karla Alberta. Na sardinsko-piemontský trůn poté nastoupil jeho prvorozený syn [[Viktor Emanuel II.]], který o 11 let později stanul v čele sjednocené Itálie jako její král.