Novosady (Holešov): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m nadpis, odkazy |
historie doplněna podle nejnovější literatury, přesunutí citace |
||
Řádek 14:
| počet ZSJ =
}}
'''Novosady''' (německy ''Nowosad'', ve starší době ''Neustiefft'') je bývalé [[předměstí]] v [[Holešov]]ě v [[okres Kroměříž|okrese Kroměříž]]. Pod názvem Holešov Novosady se do roku 1937 také jednalo o samostatné [[katastrální území]].
== Historie ==
Pod názvem Neustiefft jsou Novosady poprvé zmiňovány v [[urbář]]i holešovského panství z roku 1629, kdy je tvořilo 19 domů. Po [[Třicetiletá válka|Třicetileté válce]] zde bylo 15 domů obydlených a 5 domů pustých.<ref name="fišer">{{Citace monografie
Poprvé jsou Novosady zmiňovány v roce 1760.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hosák | jméno = Ladislav | odkaz na autora = Ladislav Hosák | příjmení2 = Šrámek | jméno2 = Rudolf | odkaz na autora2 = Rudolf Šrámek | titul = Místní jména na Moravě a ve Slezsku, II. díl M–Ž | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1980 | strany = 150}}</ref> Jednalo se o předměstí [[Holešov]]a na břehu [[Rusava (přítok Moravy)|Rusavy]], založeno bylo v [[novověk]]u. V první polovině 19. století byly Novosady tvořeny dvěma urbanistickými celky: severní frontou Zámecké ulice (dnešní Hankeho ulice), za níž se nachází [[Židovský hřbitov v Holešově|židovský hřbitov]], a zástavbou západně od vlastního města (části ulic Dlažánky, U Potoka a Ztracená – dnešní Nerudova), na níž navazovala ulicovka směrem na [[Všetuly]] (dnešní ulice Novosady). Tyto dvě části oddělovala [[Židovská čtvrť (Holešov)|židovská čtvrť]]. Katastrální území Novosad zahrnovalo celé severní okolí Holešova až k obcím [[Bořenovice]] a [[Tučapy (Holešov)|Tučapy]]. V 50. a 60. letech 19. století byly Novosady společně s [[Plačkov (Holešov)|Plačkovem]] součástí obce [[Franckovice]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kuča | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Kuča | titul = Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. II. díl, H – Kole | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 1997 | strany = 115 | isbn = 80-85983-14-1}}</ref>▼
| příjmení1 = Fišer
| jméno1 = Zdeněk a kolektiv
| titul = Holešov. Město ve spirálách času
| vydavatel = nákladem města Holešov vydala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně
| místo = Brno
| rok = 2018
| strany = 115–118
| isbn = 978-80-7275-106-8}}</ref> Již jako Novosady jsou zmiňovány v roce 1760. <ref>{{Citace monografie | příjmení = Hosák | jméno = Ladislav | odkaz na autora = Ladislav Hosák | příjmení2 = Šrámek | jméno2 = Rudolf | odkaz na autora2 = Rudolf Šrámek | titul = Místní jména na Moravě a ve Slezsku, II. díl M–Ž | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1980 | strany = 150}}</ref>
Jednalo se o předměstí [[Holešov]]a na levém břehu [[Rusava (přítok Moravy)|Rusavy]], založeno bylo patrně v [[novověk]]u. Na Novosadech, kterými po celé délce protékal [[mlýnský náhon]], stávaly nejméně dva mlýny: „Spálený“, připomínaný v urbáři již roku 1583, později přebudovaný na [[parní mlýn]] s elektrárnou na [[stejnosměrný proud]], a mlýn „Drozdovský“, písemně zaznamenaný v urbáři roku 1676 v místech, kde později stála továrna zvaná „košťárna“.<ref name="Vémola">{{Citace monografie
V průběhu 20. století probíhala výstavba na katastru Novosad, částečně na pravém břehu Rusavy. Průmyslová i obytná zástavba zaplnila také prostor mezi západním okrajem Holešova a obcí Všetuly. Ve druhé polovině 20. století byla zbourána severní a západní strana původní ulice Novosady, zejména staré průmyslové objekty (sodovkárna, košťárna, parní mlýn), a nahrazena [[Panelový dům|panelovými]], později též cihlovými bytovými domy.▼
Samostatné katastrální území Novosady bylo zrušeno v roce 1937 a jeho plocha byla přičleněna ke katastru Holešova.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Souček | jméno = Zbyněk | titul = Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze) | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální | místo = Praha | rok = 2010 | url = https://www.vugtk.cz/odis/sborniky/jine/soucek_rejstrik_ku.pdf | url archivu = https://web.archive.org/web/20131203004340/https://www.vugtk.cz/odis/sborniky/jine/soucek_rejstrik_ku.pdf}}</ref>▼
=== Továrna na umělá hnojiva ===▼
V 19. století existovala na Novosadech továrna na umělá hnojiva, kterou vlastnila židovská rodina Grätzerů. Vyráběla [[Dusičnany|ledky]], [[sírany]], fosforovou Thomasovu moučku, [[klih]], kostní moučku a spodium (živočišné uhlí). Hlavní surovinou pro výrobu byly zvířecí kosti (odtud lidový název továrny „košťárna“) a to nejen kosti domestikovaných zvířat zabitých na jatkách, ale též kosti pravěkých zvířat, které se dovážely z naleziště v [[Předmostí (Přerov)|Předmostí u Přerova]]. Pouze několik nejzajímavějších předmětů, jako byly mamutí kly a stoličky, zachránili místní osvětoví pracovníci pro vznikající holešovské muzeum.<ref name="Vémola">{{Citace monografie▼
| příjmení1 = Vémola
| jméno1 = Antonín
Řádek 31 ⟶ 34:
| místo = Holešov
| rok = 1994
| strany =
| poznámky = (dále jen Vémola)
}}</ref>
▲
▲V průběhu 20. století probíhala výstavba na katastru Novosad, částečně na pravém břehu Rusavy. Průmyslová i obytná zástavba zaplnila také prostor mezi západním okrajem Holešova a obcí Všetuly. Ve druhé polovině 20. století byla zbourána severní a západní strana původní ulice Novosady, zejména staré průmyslové objekty (sodovkárna, košťárna, parní mlýn), a nahrazena [[Panelový dům|panelovými]], později též cihlovými bytovými domy.
▲Samostatné katastrální území Novosady bylo zrušeno v roce 1937 a jeho plocha byla přičleněna ke katastru Holešova.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Souček | jméno = Zbyněk | titul = Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze) | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální | místo = Praha | rok = 2010 | url = https://www.vugtk.cz/odis/sborniky/jine/soucek_rejstrik_ku.pdf | url archivu = https://web.archive.org/web/20131203004340/https://www.vugtk.cz/odis/sborniky/jine/soucek_rejstrik_ku.pdf}}</ref>
▲=== Továrna na umělá hnojiva ===
▲V 19. století existovala na Novosadech továrna na umělá hnojiva, kterou vlastnila židovská rodina Grätzerů. Vyráběla [[Dusičnany|ledky]], [[sírany]], fosforovou Thomasovu moučku, [[klih]], kostní moučku a spodium (živočišné uhlí). Hlavní surovinou pro výrobu byly zvířecí kosti (odtud lidový název továrny „košťárna“) a to nejen kosti domestikovaných zvířat zabitých na jatkách, ale též kosti pravěkých zvířat, které se dovážely z naleziště v [[Předmostí (Přerov)|Předmostí u Přerova]]. Pouze několik nejzajímavějších předmětů, jako byly mamutí kly a stoličky, zachránili místní osvětoví pracovníci pro vznikající holešovské muzeum.<ref
== Pamětihodnosti ==
| |||