Grauparova mapa: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
Řádek 17:
| děti = neznámý syn
| choť = neznámá
}}Jan Antonín Graupar se narodil se pravděpodobně v roce [[1723]], avšak není jisté kde.<ref>Erben ve zprávě do Vídně z 10. 2. 1789 uvádí, že Grauparovi je 66 let. SOA Zámrsk, Vs Jilemnice, kniha č. 142, inv. č. 144.</ref> Měl syna a vzdálenou rodinu v [[Mělník|Mělníku]], kde roku 1776 zdědil [[Vinice|vinici]]. Místo bydliště Graupar pravděpodobně měnil v závislosti na právě vykonávané funkci. V letech 1775– 1776 žil prokazatelně v [[Jilemnice|Jilemnici]], a to nejspíše v [[Hraběcí pivovar (Jilemnice)|panském domě u zámku]], kde úředníci bydleli i pracovali. Výběrčím [[kontribuce]] se stal v roce 1767, na důchodního povýšil v roce 1774.
 
závislosti na právě vykonávané funkci. V letech 1775– 1776 žil prokazatelně v [[Jilemnice|Jilemnici]], a to nejspíše v [[Hraběcí pivovar (Jilemnice)|panském domě u zámku]], kde úředníci bydleli i pracovali. Výběrčím [[kontribuce]] se stal v roce 1767, na důchodního povýšil v roce 1774.
 
Během [[Selské povstání (1775)|selského povstání v roce 1775]] byl Graupar jako kontribuční úředník (výběrčí daní) jilemnického panství napaden [[23. březen|23. března]] [[1775]] sedláky, kteří jej po nezdařeném pokusu o útěk začali lynčovat. Díky včasnému zásahu jakéhosi sedláka z [[Martinice v Krkonoších|Martinic]], který mu dovolil uniknout, utekl Graupar do hor, kde se skryl ve skalách. Toto místo později označil na své mapě. Sedláci mu vytloukli byt a rozebrali majetek. <ref group="pozn.">Sám Graupar škody vyčíslil na 1 500 zlatých </ref> Svůj úkryt opustil 25. března, kdy se ubytoval u vrchního Erbena a do Jilemnice se vrátil až 29. března.<ref name=":0">{{Citace monografie