Milada Horáková: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m dodán zdroj
m ref za tečku, odkaz
Řádek 18:
| ocenění = [[Řád Tomáše Garrigua Masaryka]] [[Soubor:TCH Rad T-G-Masaryka 1tr (1990) BAR.svg |50px|řtgm]] I. třída, [[in memoriam]] (1991)<br />[[Řád bílého dvojkříže]] [[Soubor:SVK Rad Bieleho Dvojkriza 1 triedy BAR.svg|50px]] I. třída, in memoriam (2019)
}}
'''Milada Horáková''', rozená '''Králová''' ([[25. prosinec|25.&nbsp;prosince]] [[1901]] [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]]<ref name="matrika">[http://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=5B98ECCDFFA14D6BA32F70AB94C03222&scan=176 Matriční záznam o narození a křtu]</ref> – [[27. červen|27.&nbsp;června]] [[1950]] [[Praha]]), byla česká právnička, politička, [[DemokracieDemokratický socialismus|demokratická]] [[Socialismus|socialistka]] a [[Feminismus|feministka]].<ref name="feminismus">{{Citace periodika
| rok = únor 1940
| titul = Jak jsem se stala feministkou?
Řádek 24:
| příjmení = Horáková
| periodikum = Ženská národní rada
}}</ref>. V 50. letech 20. století se stala obětí [[justiční vražda|justiční vraždy]] během [[Komunistický režim v Československu|komunistických]] [[politický proces|politických procesů]] za [[vykonstruovaný proces|vykonstruované]] [[spiknutí]] a&nbsp;[[velezrada|velezradu]]. Byla jedinou ženou popravenou v&nbsp;rámci těchto soudních řízení.
 
Již během studií práv na vysoké škole se Horáková zasazovala za ženská práva v [[Ženská národní rada|Ženské národní radě]]. V roce 1929 vstoupila do [[Česká strana národně socialistická|strany národních socialistů]] a začala pracovat na [[Magistrát hlavního města Prahy|pražském magistrátu]], kde se věnovala sociálním otázkám. Během [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|nacistické okupace]] byla aktivní v [[Československý odboj (1939–1945)|antifašistickém odboji]], za což byla později tvrdě vyslýchána [[Gestapo|gestapem]] a mezi lety 1940–1945 vězněna. Po konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]] vstoupila do znovu obnovené národně socialistické strany a stala se poslankyní [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění]]. Byla kritičkou nedemokratických tendencí [[Komunistická strana Československa|komunistické strany]], za což byla sledována [[Státní bezpečnost|StB]] a později v roce 1950 i zatčena v rámci vykonstruovaného [[Politický proces|politického procesu]]. Během něho byla odsouzena k [[Trest smrti|trestu smrti]] a popravena.