Páni z Hradce: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - dynastie
| jméno = Páni z Hradce
| znak = Páni z Hradce, starý znak.png
| velikost znaku = 150px
| popisek = Původní erb pánů z Hradce tvoří pětilistá růže, stejně jako u ostatních Vítkovců
| země = [[České království]]
| mateřská dynastie = [[Vítkovci]]
| tituly =
| zakladatel = [[Jindřich I. z Hradce]]
| mýtický zakladatel = [[Vítek I. z Prčice]]
| rok založení = [[12. století]]
| konec vlády = [[1604]]
| meč = [[1604]]
| přeslice =
| poslední vládce = [[Jáchym Oldřich z Hradce|Jáchym Oldřich]]
| současná hlava =
| větve rodu = [[Páni ze Stráže]]<br />[[Sezimové z Ústí|Páni z&nbsp;Ústí]]
}}
'''Páni z Hradce''' ({{Vjazyce2|de|''Herren von Neuhaus''}}, {{Vjazyce2|la|''de Novo Domo''}}) patřili k&nbsp;[[rozrod]]u [[Vítkovci|Vítkovců]]. Po celou dobu svého trvání tento rod patřil mezi nejvlivnější a nejbohatší šlechtické rody v&nbsp;království a úzce „spolupracoval“ se svými příbuznými [[Rožmberkové|Rožmberky]]. Velkou část svého jmění prostavěli.
Řádek 27:
 
== Středověká rodová držba na jihozápadní Moravě ==
Páni z Hradce drželi na jihozápadní Moravě statky již ve 13. století ([[Slavonice]], [[Řečice (Volfířov)|Řečice]], [[Bačkovice]]), které rozšířili výměnou o zeměpanské [[Telč|telecké panství]] a ještě v 1. polovině 14. století sňatkem Oldřicha z Hradce o [[Bílkov (hrad)|bílkovské panství]]. V 2. polovině 14. století se pánům z Hradce podařilo získat opět výměnou panství [[Šternberk (hrad)|hradu Šternberk]], [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|křížovnické]] [[Dačice]], majetky [[Landštejnové|pánů z Landštejna]], zeměpanské léno [[Janštejn]] a na počátku 15. století [[Želetava|Želetavu]], zeměpanské léna s věnem Elišky z Hradce. Páni z Hradce skupovali i drobné statky nižší šlechty, které v případě potřeby hotovosti obratem prodávali.<ref name="Vohryzek" /> Takové transakce s deskovými statky ve službách pánů z Hradce podnikali například měšťané Mikuláš ze Slavonic a jeho syn Martin a jejich společníci.<ref>Stanislav Vohryzek: Šlechta na jihozápadní Moravě do husitských válek, s. 163.</ref>
 
[[Oldřich III. z Hradce|Oldřich z Hradce]] († 1348) zanechal svým synům [[Jindřich II. z Hradce|Jindřichovi]], [[Menhart I. z Hradce|Menhartovi]], [[Oldřich IV. z Hradce|Oldřichovi]] a [[Heřman I. z Hradce|Heřmanovi]] [[Telč (zámek)|telecké panství]] a [[Slavonice]]. Jindřich II. z Hradce získal na Moravě [[Mladoňovice (okres Třebíč)|Mladoňovice]], které mu potvrdil v roce 1349 [[Karel IV.]] Později ale zeměpanské [[léno]] Mladoňovice ve spojení s pány z Hradce zmíněno není. V polovině 14. století vedli páni z Hradce také spor o [[Cornštejn|hrad Cornštejn]] s [[Lichtenburkové|Lichtenburky z Bítova]].<ref name="Vohryzek">{{Citace kvalifikační práce
Řádek 41:
Jindřich rozšiřoval rodovou držbu především v okolí Telče. V roce 1350 mu Kateřina z Vydří zapsala dva lány v [[Zadní Vydří|Zadním Vydří]], později směnil Sviny (snad Trhové) za [[Šternberk (hrad)|hrad a panství Šternberk]], v roce 1361 koupil ves Dyjici, v roce 1358 prodal [[Velký Jeníkov|Velký]] a [[Malý Jeníkov]] a v roce 1361 [[Horní Meziříčko]] u Strmilova a podle deskového zápisu z roku 1365 přišli páni z Hradce také o Řečici, Brandlín, Milešice, Bolíkov, Horní Pole a Sumrakov, dvůr v Lovčovicích a lán v Rozsíčce.<ref name="Vohryzek" />
 
Jindřichovi synové [[Jindřich III. z Hradce|Jindřich starší]], [[Jindřich mladší z Hradce|Jindřich mladší]] a Henslin zdědili nejen majetek po svém otci, ale i telečské panství jejich strýce [[Menhart I. z Hradce|Menharta z Hradce]]. V roce 1366 jejich majetky zahrnovaly: [[Telč|město Telč]] a vsi [[Sedlejov]], [[Myslibořice]], [[Dyjice]], [[Zvolenovice]], [[Slaviboř]], [[Černíč|Černíč]], [[Krahulčí]], [[Hostětice]], [[Vaneč]], Šiškov a Bolevčice. Menhart obdržel v roce 1369 věno v Radkově a v roce 1376 i další úrok v této vsi.<ref name="Vohryzek" />
 
Jindřich starší (Jindřich III. z Hradce) držel po strýci telecké panství s 11 vsemi a majetky v Radkově. Černíč se pak nacházela v majetku Jindřicha mladšího a stejně tak i mlýn v Krahulčí. Větší část [[Krahulčí]] držel ale Jindřich starší. V roce 1373 prodal [[Lomy (okres Třebíč)|Lomy]] u Jemnice, v roce 1373 dva lány v [[Korolupy|Korolupech]], dvůr v [[Mešovice|Mešovicích]] a dva lány v [[Radkov (okres Jihlava)|Radkově]] (nacházející se na výsluze po Vikartovi z Trnavy).<ref>„Die Tirna”. (Jahrbuch für Landeskunde v. N.-Oe. II.; Wien 1869, S. 325) auch F. X. Kießling, „Die drei Thayaburgen Buchenstein, Eibenstein, Unter-Thyrnau nebst der Oertlichkeit Lehstein" (Wien 1895) und „Bote aus dem Waldviertel", XVIII. Jahrg. 1895), Nr. 429.</ref> V roce 1378 odprodal v Radkově lán a půl, v roce 1385 Holešice a v roce 1386 dvůr v [[Račice (okres Třebíč)|Račicích]] u Jemnice. V roce 1378 koupil šest lánů v Pěčíně, v roce 1381 čtyři lány s podsedkem v Sumrakově, v roce 1386 [[Janštejn|hrad Janštejn]] s Novou Vsí, Panskými Dubénkami a Jihlávkou, v roce 1390 [[Šebkovice]], v roce 1390 [[Strachoňovice]] a [[Prostřední Vydří]]. Díky již dříve uzavřenému spolku mezi oběma Jindřichy tak mohl Jindřich starší po svém bratru Jindřichu mladším zdědit statky na Moravě. Kromě hradu Šternberka též 21 dalších držeb (Šternberské panství bez Krokvic, ale asi s Domašínem a Lomy). Ve stejném roce (r. 1392) získal od svého strýce Heřmana polovinu jeho dílu Slavonic, za což mu odevzdal po svém bratru zděděné šternberské zboží. Pravděpodobně mu po bratrovi zůstaly [[Lomy (Člunek)|Lomy]] u Kunžaku, Jimramov, Domašín, obě Myslůvky, [[Peč]], Řídelov, Šach, Uhliště a Vojkov. V roce 1398 přikoupil dva lány v Jilmu.<ref name="Vohryzek" />
Řádek 68:
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
Řádek 84 ⟶ 85:
 
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Páni z Hradce| ]]