Nová huť: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+info o prodeji Liberty steel značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=průmyslovém areálu v Ostravě|stránka=Nová Huť}}
[[Soubor:20050111 Nova hut Ostrava.jpg|
'''Nová huť''', dříve '''Nová huť Klementa Gottwalda''', je hutnický a strojírenský komplex nacházející se v jižní části [[Portál:Ostrava|Ostravy]] v prostoru Kunčic, Kunčiček a Bartovic. Většina výrobních kapacit tohoto komplexu patří společnosti [[Liberty Ostrava]] a. s., mezi další podniky působící v areálu patří Maxion Wheels Czech s.r.o., [[Vítkovice (firma)|VÍTKOVICE, a.s.]], První Signální, a.s.
== Vznik Nové huti ==
Vznik tohoto závodu inicovaly [[Vítkovické železárny]] (VŽ), neboť jejich další rozvoj byl omezen umístěním přímo ve městě. Proto v roce 1942 začaly VŽ (tehdy ve správě koncernu [[Reichswerke Hermann Göring]]) stavět tzv. jižní závod („Südbau“) v Kunčicích. Tehdy se ovšem nepočítalo s tím, že v tomto prostoru vznikne samostatný závod s úplnou hutní výrobou (tj. s [[vysoká pec|vysokými pecemi]], [[ocelárna|ocelárnou]] a dalšími navazujícími provozy).
Řádek 11 ⟶ 10:
== Výstavba hutnického komplexu ==
Stěžejní části železáren byly dány do provozu postupně v letech [[1951]] až [[1958]]. Jednalo se především o pět [[koksárenská baterie|koksárenských baterií]], dvě [[vysoká pec|vysoké pece]] včetně licího stroje, čtyři [[siemens-martinská pec|siemens-martinské pece]], pět [[hlubinná pec|hlubinných pecí]], jedna [[blokovna]] s prvním a druhým pořadím spojité [[sochorová trať|sochorové tratě]], [[válcovna]] trub, [[slévárna]] [[šedá litina|šedé litiny]] a část [[energetika|energetiky]] včetně [[vodní hospodářství|vodního hospodářství]].
V letech [[1958]] až [[1961]] pak probíhalo především rozšiřování kapacit pro produkci základních surovin ([[koks]], [[surové železo]], [[ocel]]), ale také výstavba provozů na zpracování těchto produktů. V tomto období tak byla zprovozněna nová [[válcovací trať]], linky na výrobu automobilových kol. Byly vybudovány další čtyři [[koks]]árenské baterie a dvě vysoké pece, dále pak pět 400 [[tuna|tunových]] sklopných pecí pro výrobu [[ocel]]i, nová blokovna, pásková trať P-250 a P-800, kontidrátová trať, zařízení na výrobu [[trubka|trubek]] se šroubovicovým svarem, [[kyslíkárna]] aj.
V dalším období již nebyly realizovány žádné zásadní [[investice]], v letech [[1967]] až [[1985]] však probíhala rozsáhlá modernizace martinských [[pec]]í na [[tandemová pec|pece tandemové]]. Další velkou investicí pak byla v 80. letech výstavba středojemné [[válcovna|válcovny]] v jižní části závodu, centrální kyslíkárny a velkokapacitní koksárenská baterie.
== Zánik obce Švrkl ==
Na místě dnešní Nové hutě se nacházela obec Švrkl. Obec zanikla společně se stavbou hutě. Obyvatelé byly vystěhování a jejich budovy zbořeny. Poslední obyvatelé se z obce vystěhovali v roce 1960. V obci byla i škola. Dnes z obce zbyla jen část silnice, která je součástí areálu hutě.
== Porevoluční vývoj ==
Nejdůležitějším krokem v tomto období byl přechod od [[odlévání]] oceli do [[ingot]]ů k [[Kontinuální lití|plynulému odlévání]] oceli. Prvé zařízení pro plynulé [[odlévání]] [[ocel]]i (ZPO č. 1) bylo uvedeno do provozu v prosinci [[1993]], druhé (ZPO č. 2) v prosinci [[1997]] a poslední (ZPO č. 3) v srpnu [[1999]]. Díky těmto [[investice|investicím]] mohly být v roce [[1999]] uzavřeny hlubinné pece, blokovny a sochorové tratě a plně přejít na novou technologii.
Řádek 29 ⟶ 26:
V souvislosti s ukončením výroby surového železa ve [[vysoká pec|vysokých pecích]] VŽ v roce [[1998]] jsou potřeby vítkovických oceláren společnosti [[Evraz Vítkovice Steel]] kryty také z vysokých pecí v Nové huti. Surové železo je z Nové huti do Vítkovic transportováno po [[Železniční trať Nová huť – Vítkovické železárny|železnici]] v tekutém stavu ve speciálních vozech, tzv. [[veronika (hutnictví)|veronikách]].
V letech [[2005]] až [[2007]] se zde působící společnost jmenovala Mittal Steel Ostrava a v letech [[2003]] až [[2005]] ISPAT Nová Huť. O změně názvu z Mittal Steel Ostrava na pozdější ArcelorMittal Ostrava rozhodli akcionáři na valné hromadě 27. července 2007, oficiálně došlo ke změně názvu zápisem do [[obchodní rejstřík|obchodního rejstříku]] dne 1. srpna 2007.
V roce 2018 byl oznámen společností ArcelorMittal záměr hutě odprodat. Důvodem byla plánovaná koupě [[Ilva (společnost)|hutě Ilva]] v jihoitalském [[Taranto|Tarantu]], pro což byl potřeba souhlas [[Evropská komise|Evropské komise]]. Ta si za podmínku stanovila odprodání jiných ocelářských podniků, čímž by, dle jejich názoru, měla být zachována spravedlivá hospodářská soutěž.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 39 ⟶ 36:
| url = https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/arcelormittal-ocel-ocelarska-spolecnost-ostravske-hute-ministerstvo-prumyslu.A180407_100500_ekonomika_fer
| datum vydání = 2018-04-07
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-05-30
}}</ref> V roce 2019 tak byla Nová huť společně s dalšími šesti podniky po Evropě prodána za 740 milionů eur koncernu [[Liberty House Group]]. <ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor = [[ČTK]]
| titul = Ostravská Nová huť je definitivně prodána. Bude se jmenovat Liberty Ostrava
Řádek 50 ⟶ 47:
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ostravska-nova-hut-je-definitivne-prodana-bude-se-jmenovat-liberty-ostrava-75211
| datum vydání = 2019-07-01
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-05-30
}}</ref>
Řádek 59 ⟶ 56:
O stavbě hutního kombinátu v Ostravě-Kunčicích napsal román Páteř dramatik Ladislav Bublík. Na svou dobu (1963) odvážná próza ("deníkový román budovatelské deziluze") byla jednou z prvních výraznějších polemik s obdobím budovatelského nadšení padesátých let a bez příkras líčí trpké osudy lidí, kteří svůj život spojili s budováním socialismu. Román Páteř byl roku 1965 zfilmován pod názvem Úplně vyřízený chlap (hlavní roli ztvárnil Jaroslav Vízner, bratr známějšího Oldřich Víznera, v letech před emigrací často obsazovaný herec).
Na Nové huti byla v letech 1961 - 1962 vyrobena socha Lišky Bystroušky, která je umístěna v hukvaldské oboře. Byla jí nahrazena původní socha, která byla odhalena u příležitosti prvého uvedení opery Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka, hukvaldského rodáka, v roce 1959. Tato socha byla ovšem v noci z 26. na 27.5.2015 odcizena a od 9.4.2016 je zde kopie vytvořená pomocí odlitku z 3D tiskárny. Tu již vytvořili v ateliéru uměleckého lití kovu Waller-Matějíček z Veverských Knínic
== Znečištění životního prostředí ==
Řádek 88 ⟶ 85:
{{Portály|Ostrava}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Nová huť| ]]
| |||