Lusignanové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Původ: typo
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Les Très Riches Heures du duc de Berry mars.jpg|thumbnáhled|upright|Hrad Lusignan i s vílou Meluzínou nad věží v iluminaci ''[[Přebohaté hodinky vévody z Berry|Přebohatých hodinek vévody z Berry]]'' z počátku 15. století]]
'''Lusignanové''' pocházejí z kraje [[Poitou]] v západní [[Francie|Francii]] a rod je znám již od 10. století. Od konce 11. století se z malého bezvýznamného rodu stal jeden z nejvýznamnějších šlechtických rodů v oblasti, s centrem na [[hrad Lusignan|hradě Lusignan]]. Ke konci 12. století se mladší členové rodu prostřednictvím sňatků zmocnili koruny v [[křižácké státy|křižáckém]] [[jeruzalémské království|Jeruzalémském království]] a na počátku 13. století po pádu [[Jeruzalém]]a bývalý jeruzalémský král [[Guy de Lusignan]] vybudoval další [[křižácké státy|křižácké království]] na [[Kypr]]u, zatímco hlavní rodová větev držela [[hrabství La Marche]] a [[hrabství Angoulême|Angoulême]]. Křižáčtí princové na [[Blízký východ|Blízkém východě]] se brzy příbuzensky spojili s [[Hethumovci|hethumovskými]] vládci v [[Malá Arménie|Arménském království]], na jehož trůn první panovník z rodu Lusignanů nastoupil v polovině 14. století. [[Malá Arménie|Arménská]] a [[Kyperské království|kyperská]] rodová větev se později sloučily a po dobytí jejich křižáckých království [[osmanská říše|osmanskými Turky]] v [[Asie|Asii]] nakonec vymřely.
 
== Původ ==
Rod Lusignan pochází z hradu Lusignan v Poitou, poblíž [[Poitiers]], který byl ve své době jedním z největších hradů ve Francii. Hrad byl zničen během válek o dědictví a zbyly z něj pouze zříceniny. Podle pověsti z raných středověkých dob byl hrad vybudován bájnou vílou [[Meluzína (mytologie)|Meluzínou]]. Páni hradu Lusignan byli hrabaty z [[La Marche]] a často bojovali s hrabaty z Angoulême. Hrabě Hugo le Brun ("Hugo Snědý"), stejně jako většina baronů v Poitou podporoval [[Artur z Bretaně|Artura z Bretaně]] coby dědice po anglickém králi [[Richard I. Lví srdce|Richardu I.]] poté, co se v roce 1199 [[Jan Bezzemek]] stal králem Anglie. [[Eleonora Akvitánská]] poté vyjednala jejich podporu pro Jana Bezzemka. Pro zabezpečení své pozice v La Marche ovdovělý Hugo uspořádal zásnuby s dcerou svého příštího rivala z Angoulême, která byla v té době ještě dítě. Nicméně v srpnu roku 1200 se Jan skutečně oženil a odměnit Huga a jeho bratra z [[Eu (Francie)|Eu]] a [[Normandie]] jaksi zapomněl.
 
Dotčení Lusignanové proto vypověděli Anglii poslušnost a přísahali svou věrnost [[Filip II. August|Filipu II.]], králi Francie. Jako spojencům se Lusignanům podařilo zadržet Artura i Eleonoru. Jan na to reagoval tak, že v červenci 1202 překvapil jejich nepřipravené síly v hradu [[Mirabeau (hrad)|Mirabeau]] a převzal si Hugovy zajatce spolu s dvěma sty obránci z Poitou. Janovo kruté zacházení se zajatci se nakonec obrátilo proti němu a francouzští baroni, kteří se spojili s Angličany, začali [[dezerce|dezertovat]] ve velkém. Tak lusignanská povstalecká diplomacie přímo vedla ke ztrátě poloviny anglických lén ve Francii, které byly brzy připojeny králem Filipem Augustem k francouzskému království.
Řádek 13:
* [[Jan z Berry]]
* [[Montalais]]
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Lusignanové| ]]