Kristián Schröder: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Literatura: + Alice Fornasiero: ''Aspects of artistic training and patronage in Bohemia in the second half of the 17th century. The case of Christian Schröder (1655-1702)'', disertační práce, Ústav dějin křesťanského umění, 2017 |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - osoba
}}
'''Kristián Schröder''', psán též ''Šreter'', ''Schrötter'' ([[1655]], [[Goslar]], [[Německo]] – [[1. květen|1. května]] [[1702]], [[Praha]]) byl císařský a královský [[malíř]], správce a inspektor obrazárny na [[Pražský hrad|Pražském hradě]], vladyka a malostranský radní.{{rf|VK|p=152, 136}}
Řádek 7:
V rodném Goslaru se vyučil malířem a složil mistrovskou zkoušku.<ref name="kazani"/> Od roku 1674 je doloženo jeho působení ve službách [[Jan Jiří Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka|Jana Jiřího Jáchyma hraběte Slavaty]] v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]].<ref name="kazani"/>{{rf|VK|p=152}} Hrabě zastávající úřad nejvyššího hofmistra vyslal Schrödera na studijní pobyt do Říma a Benátek,<ref name="orbis"/> kde Schröder byl v letech 1677–1679.{{rf|VK|p=152}}<ref name="kazani"/> Pro zdokonalení techniky navštěvoval římské akademie a byl žákem malíře a sochaře [[Ciro Ferro|Cira Ferriho]].<ref name="kazani"/> Kromě vzdělávání měl pro hraběte malovat kopie vybraných obrazů.<ref name="kazani"/> Po návratu pro něj Schröder namaloval rozměrný oltářní obraz v [[Kostel Nejsvětější Trojice (Klášter)|kostele Nejsvětější Trojice]] při později zaniklém [[Řád Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly|paulánském]] klášteře v [[Klášter (Nová Bystřice)|Klášteře]], nejspíše v roce 1681.{{rf|VK|p=152}}
Od roku 1681 žil v Praze a v roce 1684 se stal inspektorem královské obrazárny v Praze a současně císařským a královským malířem.{{rf|VK|p=152}}<ref name="orbis"/><ref name="kazani"/> V témže roce se 15. května na [[Malá Strana|Malé Straně]] oženil s paní Dorotou, rodným jménem Ledererovou, vdovou po radním písaři Janu Jankovičovi.{{rf|VK|p=152}} V roce 1685 zakoupil dům [[U Zlaté sekery]] v dnešní Břetislavově ulici.<ref name="pk-sekera"/> Z manželství se narodila dcera Veronika, pokřtěná 9. října 1686 v malostranském [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|kostele sv. Mikuláše]].{{rf|VK|p=152}} V roce 1691 pracoval na malbách [[Španělský sál|Španělského sálu]],{{rf|VK|p=152}} později přestavěného a přemalovaného. Přátelil se s dalšími malíři, což dokládá jeho účast jako kmotra při křtu syna malíře [[Jan Jakub Stevens ze Steinfelsu|Jana Jakuba Stevense ze Steinfelsu]] v roce 1696 či jako svědka na svatbě [[Izák Godyn|Izáka Godyna]] v roce 1700.{{rf|VK|p=136, 152}} V témže roce se vzdal funkce dvorního malíře.<ref name="kazani"/>
Schröder neoplýval tvůrčím nadáním,<ref name="orbis"/> dokázal však zručně vytvářet kopie děl zahraničních mistrů 16. a a 17. století, což mu zajišťovalo obživu.<ref name="kazani"/> Např. [[Gundakar z Ditrichštejna]] pro svůj nově vystavěný [[Libochovice (zámek)|zámek v Libochovicích]] objednal v roce 1689 více než 42 kopií obrazů z hradčanské obrazárny, což byl v 17. století v Evropě obvyklý způsob vybavení zámku.<ref name="kazani"/> Po smrti Gundakara v objednávce pokračoval nejvyšší císařský hofmistr [[Ferdinand z Ditrichštejna]].<ref name="kazani"/> Schröder dodal obrazy dle výběru dvorního šacmistra Leuxe, na kterých převažují mytologické scény včetně náboženství a žánrové malby.<ref name="kazani"/><ref name="orbis"/> Původní kolekce Schröderových kopií je v současnosti rozdělená, na libochovickém zámku zůstalo 22 kopií.<ref name="kazani"/> Dalších 17 kopií odvezl hrabě [[Jan Josef Herberstein]], pozdější majitel zámku, na slovinský zámek Ptuj, kde jsou uchovávány.<ref name="orbis"/><ref name="kazani"/> V některých případech nešlo o věrné kopie, protože kompozice dřevěného obložení stěn sálů zámku vyžadovala přibližně čtvercový formát obrazů a tedy nezbytnou úpravu kopií do tohoto formátu.<ref name="orbis"/> Historička umění Eliška Fučíková považuje libochovické kopie za málo přitažlivé a rutinní obrazy.<ref name="orbis"/> Zatímco je známá řada provedených kopií, není známo jediné samostatné malířské dílo, které by bylo možné Kristiánovi Schröderovi s jistotou připsat.<ref name="orbis"/><ref name="kazani"/>
Řádek 14:
== Učitel mistrů ==
Kristián Schröder se do historie zapsal především jako učitel dvou velikánů – malířství se u něj v letech 1683–1687 učil [[Petr Brandl]]<ref name="kazani"/> a [[Jan Blažej Santini-Aichel]], žákem byl i [[Václav Jindřich Nosecký]]. Jako správce hradní obrazárny mohl Schröder svým žákům představit italské mistrovské obrazy,{{rf|VK|p=137}} které pro ně byly inspirací, zdrojem motivů a také díky malování kopií zdrojem obživy.<ref name="orbis"/> Za učení Brandla nebyl Schröder ještě členem malířského [[cech]]u a neměl právo řádného školitele, Brandl byl osmým žákem, který se u něj nedoučil. Schröder nejspíše s ohledem na svou funkci u dvora necítil potřebu vstoupit do cechu malostranských malířů, což změnil svým vstupem až v roce [[1694]].{{rf|VK|p=152}}<ref name="kazani"/>
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references>
Řádek 65 ⟶ 66:
}}</ref>
<ref name="pk-sekera">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = dům U Zlaté sekery
| periodikum = Památkový Katalog
| vydavatel = Národní památkový ústav
| url = https://pamatkovykatalog.cz/dum-u-zlate-sekery-15532214
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-11-19
}}</ref>
Řádek 79 ⟶ 80:
=== Literatura ===
* Bohumír Jan Dlabač: ''Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien'' Prag, 1815, Bd. III, S. 69
* Alice Fornasiero: ''Aspects of artistic training and patronage in Bohemia
{{Pahýl}}
{{DEFAULTSORT:Schröder, Kristián}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Čeští výtvarníci]]
[[Kategorie:Narození 1655]]
| |||