Nový Dvůr (Žihle): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Související články: –Nevhodné SČ |
Obyvatelstvo, odkazy |
||
Řádek 4:
| popisek = Dům na severním okraji osady
| charakter = osada
| počet domů = 11
| PSČ = 331 65
| obec = [[Žihle]]
Řádek 16:
| mapa =
}}
'''Nový Dvůr''' je [[Samota (místo)|samota]] v severní části [[Okres Plzeň-sever|okresu Plzeň-sever]], část obce [[Žihle]], 2,5 km severozápadně od Žihle. Příslušné [[katastrální území]] zaujímá rozlohu 1453,28 ha a [[Poštovní směrovací číslo|PSČ]] všech zdejších adres je 331 65. V roce
Nový Dvůr sousedí na severu s osadou [[Sklárna (Nový Dvůr)|Sklárna]], na východě se Žihlí, na jihu s [[Hluboká (Žihle)|Hlubokou]], na jihozápadě s [[Rabštejn nad Střelou|Rabštejnem nad Střelou]] a na severozápadě s rekreační osadou [[Poustky]]. Samota leží v přírodním parku [[Přírodní park Horní Střela|Horní Střela]].
== Historie ==
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku [[1642]].<ref name="sldb2001"
Mezi Novým Dvorem a [[Hluboká (Žihle)|Hlubokou]] stávala kdysi ves Ladotice (jindy zvaná též Mladotičky). Ta byla během válečných tažení vypálena a zanikla. Jelikož zde zůstala neobdělávaná pole, rozhodla se zřejmě rabštejnská vrchnost založit o něco severněji Nový Dvůr.
Roku 1748 získal panství [[Rabštejn nad Střelou|Rabštejn]] rod hrabat [[Lažanští z Bukové|Lažanských]] z Bukové. Těm patřilo od roku 1639 i panství [[Manětín]] a roku 1766 zakoupili i panství [[Chyše]]. Po smrti hraběte Prokopa I. Lažanského roku 1804 došlo k rozdělení rodového majetku mezi jeho dva syny. Jan Lažanský dostal panství Manětín a větší část panství Rabštejn. Prokop II. Lažanský dostal panství Chyše a menší část panství Rabštejn. Nový Dvůr se od té doby stal součástí panství Chyše, které spadalo do Loketského kraje. Posledním šlechtickým majitelem Nového Dvora byl hrabě Prokop IV. Lažanský ze zámku v Chyši. Tomu byl v roce 1945 všechen majetek zestátněn na základě [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] a on s celou rodinou odešel do zahraničí.
Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] pracovali na Novém Dvoře nuceně francouzští váleční zajatci, Poláci i příslušníci jiných národností. Ti obývali i místní lovecký zámeček, který na samém konci války vyhořel a jeho ruiny zde stojí dodnes. Po válce na Novém Dvoře hospodařil státní statek. Po roce 1989 získala samotný hospodářský objekt Nového Dvora v restituci jako náhradní majetek rodina Jaroslava Webera, která zde dnes zemědělsky hospodaří.▼
▲Během druhé světové války pracovali na Novém Dvoře nuceně francouzští váleční zajatci, Poláci i příslušníci jiných národností. Ti obývali i místní lovecký zámeček, který na samém konci války vyhořel a jeho ruiny zde stojí dodnes. Po válce na Novém Dvoře hospodařil státní statek. Po roce 1989 získala samotný hospodářský objekt Nového Dvora v restituci jako náhradní majetek rodina Jaroslava Webera, která zde dnes zemědělsky hospodaří.
== Přírodní poměry ==
Katastrální území Nového Dvora u Žihle sousedí s katastrálními územími [[Balková]] a [[Tis u Blatna]] na severu, [[Blatno (okres Louny)|Blatno]] na severovýchodě, [[Pastuchovice]] a [[Žihle]] na východě, [[Hluboká (Žihle)|Hluboká]] na jihu, [[Rabštejn nad Střelou]] a [[Jablonná (Chyše)|Jablonná]] na západě. Katastrální území je lesnaté a proto je hojně využíváno k rekreaci.
Řádek 37:
== Obyvatelstvo ==
Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 zde žilo 116 obyvatel (z toho 56 mužů), z nichž bylo 39 Čechoslováků a 77 Němců. Kromě sedmi členů [[Církev československá husitská|církve československé]] a osmi lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.<ref name="sldb1921"/> Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 138 obyvatel: 72 Čechoslováků a 66 Němců. Mimo římskokatolické většiny zde žil jeden evangelík, čtyři členové církve československé a pět lidí bez vyznání.<ref name="sldb1930"/> Po druhé světové válce byli místní Němci odsunuti a počet obyvatel Nového Dvora tak výrazně klesl.
{| class="wikitable" style="text-align:right;"
|+ Vývoj počtu obyvatel a domů<ref name="sldb2011"
|-
!
Řádek 73 ⟶ 74:
== Reference ==
<references
<ref name="sldb2001">{{Citace monografie
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl)
| url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet stran = 760
| strany = 329
| isbn = 80-250-1310-3
}}</ref>
<ref name="sldb2011">{{Citace monografie
| titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013
| url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2013
| počet stran = 900
| strany = 253
| isbn = 978-80-250-2394-5
}}</ref>
<ref name="sldb1921">{{Citace monografie
| titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé
| svazek = I. Čechy
| vydavatel = Státní úřad statistický
| místo = Praha
| rok = 1924
| počet stran = 596
| vydání = 2
| strany = 262
}}</ref>
<ref name="sldb1930">{{Citace monografie
| titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé
| svazek = I. Země česká
| vydavatel = Státní úřad statistický
| místo = Praha
| rok = 1934
| počet stran = 614
| strany = 407
}}</ref>
</references>
== Související články ==
Řádek 79 ⟶ 120:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat
{{Pahýl}}
{{Části české obce}}
{{Portály|Česko|Geografie}}
[[Kategorie:Osady v okrese Plzeň-sever]]
| |||