Kostel Zvěstování Panně Marii (Domažlice): Porovnání verzí

 

| příjmení = Procházka

| jméno = Zdeněk

| jméno sestavitele = Zdeněk

| sborník = Domažlické kostely a kostelíky, stavebně historické zhodnocení

| příjmení =

| jméno =

| url archivu =

| datum přístupu = 2020-4-17

| příjmení = Poche

| jméno = Emanuel

| strany =

| isbn =

 

Historici stavbu datují většinou do období kolem roku 1340. Kostel zasvěcený památce Zvěstování Panně Marii byl od počátku určen pro obyvatele z okolních chodských vsí. Ve středověku byl nazýván chodovským či chodským. Stejně tak je také nedaleká fara jmenována farou chodovskou.

 

Do roku 1788 stál poblíž kostel svatého Jakuba o němž je zmínka již z první poloviny 11. století.<ref name=":2" />

 

Na konci 19. století byl kostel už značně sešlý a chápán byl už pouze jako historická památka. Zájem o kostel se zvýšil také díky Jiráskovu románu Psohlavci, který dostal Chody a Chodsko do povědomí široké veřejnosti. V roce 1872 obecní zastupitelstvo rozhodlo o opravě zchátralé kostelní věže. Plány na její obnovu konzultoval známý pražský architekt Josef Mocker, který doporučil architekta Viktora Schwerdtnera. Věž byla pod jeho dohledem v roce 1896 obnovena. Při opravě byl starý krov nahrazen novým, jehož hřbet byl souběžný s presbytářem. Okna do zvonice dostala nové kružby a věž byla vně i uvnitř omítnuta.

 

K radikální opravě hřbitova U Svatých a kostela Zvěstování Panně Marii se znovu dostalo až v 90. letech 20. století. Od té doby kostel slouží jako smuteční síň.<ref name=":4" />

 

Stavba stojí na svahu od severu k jihu a je postavena z lomového kamene.<ref name=":2" /> Kostel tvoří téměř čtvercová loď, na kterou se napojuje pětiboký presbytář.<ref name=":4" /> Tašková střešní krytina leží na sníženém krovu. Průčelí obdélníkové lodi vybíhá ve zděný hladký štít s kamenným křížem ve vrcholu. Uprostřed se nachází lomený portál s mělkou profilací. Nad portálem je široké okno.

 

Jižní strana je podepřena třemi širokými a dvěma užšími a nižšími opěrami. Jejich pultové stříšky byly později opatřeny pouze taškovou krytinou.<ref name=":2" /> K jižní zdi přiléhá sakristie, která využívá přízemí starší zbourané věže. K presbytáři je ze severu připojena mladší gotická věž.<ref name=":4" />

 

Loď kostela je stejně jako presbytář a věž postavena z lomového kamene a nároží jsou armována přitesanými žulovými kvádry.<ref name=":4" /> Do severní zdi byla prolomena tři úzká lomená okna a portál. Okna jsou z vnějšku slabě, uvnitř silně vyšpaletována.

 

V lodi se na jižní straně nachází 10 náhrobních kamenů, na severní straně šest náhrobníků ze 16. a 17. století, jeden znakový z 15. století.<ref name=":1" />

 

Presbyterium z doby nejspíše kolem roku 1340<ref name=":3" />, je užší než loď (10,18 m dlouhé a 4,97 m široké), ale je jen o něco málo nižší, bez opěrných pilířů a na venek uzavřeno třemi stranami pravidelného osmiúhelníka.<ref name=":2" /> Presbytář je posunutý z osy lodi k severu,<ref name=":1" /> a je od ní oddělen lomeným vítězným obloukem s profilovanou pateční římsou.<ref name=":4" /> Obsahuje tři lomená dvojdílná okna s původními kružbami v různých variantách.<ref name=":2" /> Výplně oken tvoří barevné vitráže z roku 1935. Střední okno je vyzdobeno ornamentálními tvary, levé vyobrazuje sv. Václava a sv. Kláru a pravé sv. Františka Serafinského a sv. Jiří.<ref name=":4" /> Štítová zeď mezi lodí a presbytářem byla při snižování krovu zpola ubourána. <ref name=":2" /> Presbytář je sklenut křížovými žebry klenby.<ref name=":1" />

 

Po jeho severním boku stojí hranolová věž mírně obdélného půdorysu, na jihu sakristie.<ref name=":3" />

 

Sakristie využívá prostory bývalé věže. Novodobě upravená sakristie je z presbytáře přístupná lomeným profilovaným portálem. V roce 1914 bylo lomené okno na jižní straně nahrazeno vstupem. Ve stejné době byla také sakristie vybavena vloženým dřevěným stropem, nad kterým se nachází první patro bývalé věže.<ref name=":4" />

 

K severnímu boku přiléhá věž,<ref name=":2" /> do které lze vstoupit prostým lomeným portálem z presbytáře. Přízemí a patro jsou spojené jednoduchým dřevěným schodišťem.<ref name=":4" /> Věž je v přízemí prolomena dvěma lomenými okny, nad kterými jsou úzká čtverhranná okna. V nejvyšším patře jsou potom čtyři větší lomená dvojdílná okna s novou kružbou,<ref name=":2" /> jejichž pískovcová ostění vytesal podle původních zničených sochař V. Hlaváček ze Strakonic v roce 1896. Nachází se zde také zvonice.<ref name=":4" /> Věž je kryta novou sedlovou střechou napodobující původní vzor. Je však nesprávně nasazena (původně bylo slemeno kolmé k podélné ose kostela).<ref name=":2" />

 

Zvonová stolice pochází z období kolem roku 1896 a je uzpůsobena pro zavěšení tří zvonů. Ovšem teprve v roce 2012 byl do věže zavěšen opravený zvon z roku 1715.

 

Zvon je vysoký 54 cm a jeho průměr činí 58 cm. Krk zvonu pokrývá latinský nápis. Zvon nese také jméno zvonaře Johanna Gaua z Kadaně.<ref name=":4" />

 

 

Před severním průčelím je cesta, která vznikla jako terénní zářez. Vydlážděna je šestibokými betonovými kostkami a na severní straně ohraničena opěrnou zídkou z lomového kamene. Cesta pokračuje až k východní bráně. Stejným způsobem zpevněný povrch je také před západní fasádou lodi. Na zbývajících stranách je trávník (u severní stěny presbytáře lze vysledovat zarostlý chodníček z lomových kamenů). Po obvodu bývalého hřbitova se táhne kamenná ohradní zeď, prolomená na severozápadní straně branou. V jižní části ohradní zdi je vložena kaplička.<ref name=":0" />

 

Kostel je obklopen hřbitovem, v ohradní zdi je brána se štítovým nástavcem, jejíž vchod tvoří portál ze 16. století a na jihovýchodní straně výklenková kaple.<ref name=":1" />

 

 

=== Externí odkazy ===

 

[[Kategorie:Hřbitovy v Domažlicích]]