Ptáci: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
vrácení na verzi z 19. 5. 2020, 08:22 - odstranění vandalismu
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 50:
** [[pěvci]] (Passeriformes)
}}
'''Ptáci''' (Aves) jsou dvojnozí, teplokrevní a vejce snášející [[obratlovci]], dle nové systematiky patřící mezi [[Teropodi|teropodní]] [[dinosauři|dinosaury]] a obecněji [[diapsida|diapsidy]].<ref>Oliver W. M. Rauhut & Christian Foth (2020). [https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-3-030-27223-4_3 The Origin of Birds: Current Consensus, Controversy, and the Occurrence of Feathers.] In: Foth C., Rauhut O. (eds). ''The Evolution of Feathers'': 27-45. doi: https://doi.org/10.1007/978-3-030-27223-4_3</ref><ref>https://www.nationalgeographic.com/magazine/2018/05/dinosaurs-survivors-birds-fossils/?beta=true</ref> Dá se tedy konstatovat, že ptáci jsou vlastně přežívající, specializovanou skupinou teropodních dinosaurů ([[Maniraptora|maniraptorů]]), která jako jediná přežila [[vymírání na konci křídy]] před 66 miliony let.<ref>https://hradec.rozhlas.cz/vladimir-socha-vsichni-dnesni-ptaci-jsou-prezivajici-dinosauri-ti-tak-vlastne-8151797</ref><ref>https://dinosaurusblog.com/2019/09/05/ziji-dinosauri-vsude-kolem-nas/</ref> Tito vysoce úspěšní a početní obratlovci se vyznačují především přítomností peří, trojprstými předními končetinami přeměněnými v křídla, redukovaným ocasem a mnoha charakteristickými srůsty kostí. Celkem je dnes známo asi 10 400 [[druh]]ů žijících ptáků (z toho přes 4083 druhů nepěvců a 5895 druhů pěvců)<ref>Hudec, K. et al. (2003). Soustava a české názvosloví ptáků světa, Muzeum Komenského Přerov, 462 s.</ref><ref>Catherine Sheard, Montague H. C. Neate-Clegg, Nico Alioravainen, Samuel E. I. Jones, Claire Vincent, Hannah E. A. MacGregor, Tom P. Bregman, Santiago Claramunt & Joseph A. Tobias (2020). [https://www.nature.com/articles/s41467-020-16313-6 Ecological drivers of global gradients in avian dispersal inferred from wing morphology.] ''Nature Communications'', '''11''', Article number: 2463. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-020-16313-6</ref> a přes 2000 druhů fosilních.<ref>Caley, K. J. (2007). „Fossil birds“. Pp. 10–55 ''in'' del Hoyo, J., Elliott, A. and Christie, D. (eds.), ''Handbook of the Birds of the World, volume 12, Picathartes to Tits and Chickadees''. Lynx Edicions, Barcelona.</ref>
 
== Evoluce ==
Řádek 87:
 
== Význam ==
Ptáci jsou pro lidi ekonomicky důležití; mnoho z nich je pro ně zdrojem potravy, získávané buď lovem ([[čižba]], [[myslivost]]) nebo [[Zemědělství|chovem]], poskytují však i jiné produkty. Také jsou užiteční tím, že se živí velkým množstvím hmyzu a jinými „škůdci“. Některé druhy, jako např. [[pěvci]] nebo [[papoušci]], jsou často chováni jako [[Domácí zvířata|domácí mazlíčci]]. [[Seznam fiktivních ptáků|Ptačí figury]] hrají významnou úlohu ve všech aspektech lidské kultury od náboženství až po poezii a populární hudbu. Okolo 120 až 130 druhů ptáků [[Vyhynutí|vyhubil]] člověk od roku 1600 díky svým aktivitám a více než stovku do té doby. V současnosti je [[Ochrana ptáků|chráněno]] okolo 1&nbsp;200 ptačích druhů, kterým hrozí vyhynutí díky lidským aktivitám. V Česku hnízdí 198 ptačích druhů, z čehož jedna třetina je vázána na mokřady.<ref>{{ISBN |80-903482-1-1}} strana 13</ref>
 
Mezi potravu ptáků patří [[nektar]], [[rostliny]], semena, [[hmyz]], [[ryby]], [[savci]], zdechliny nebo jiní ptáci.
Řádek 326:
* [[Karel Kněžourek|KNĚŽOUREK, Karel]]. ''Velký atlas ptáků ku Kněžourkovu Velkému přírodopisu ptáků.'' 4 svazky. Praha: I.L.Kober, 1910-1911. [http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:09b64220-bac2-11e6-83d2-005056827e52 Dostupné online.]
* [[Karel Kněžourek|KNĚŽOUREK, Karel]]. ''Velký přírodopis ptáků se zvláštním zřetelem ku ptactvu zemí českých a rakouských.'' 2 svazky. Praha: I.L.Kober, 1910-1912. [http://kramerius5.nkp.cz/search?accessibility=public&q=velk%C3%BD%20p%C5%99%C3%ADrodopis&sort=relevance&authors=Kn%C4%9B%C5%BEourek,%20Karel Dostupné online.]
* FORMÁNEK, Jiří, Hnízda pěvců České republiky. Academia 2017, {{ISBN |978-80-200-2688-0}}
* Christina Herold, Philipp Schlöme, Isabelle Mafoppa-Fomat, Julia Mehlhorn, Katrin Amunts & Markus Axer (2018). The hippocampus of birds in a view of evolutionary connectomics. ''Cortex.'' doi: https://doi.org/10.1016/j.cortex.2018.09.025
* Rebecca E. O’Connor; ''et al.'' (2018). [https://link.springer.com/article/10.1007/s00412-018-0685-6 Patterns of microchromosome organization remain highly conserved throughout avian evolution]. ''Chromosoma.'' doi: https://doi.org/10.1007/s00412-018-0685-6