Komorní soud: Porovnání verzí

'''Komorní soud''' byl centrální [[soud]] pro všechny [[země Koruny české]], který zasedal v&nbsp;[[královská komora|královské komoře]], což mu dalo i&nbsp;jeho název. Vznikl koncem 14.&nbsp;století a&nbsp;předsedal mu nejdříve český král, postupně však na něm získala převahu šlechta a&nbsp;předsedou se stal [[nejvyšší hofmistr]]. Dále zde zasedalo zpravidla 12&nbsp;přísedících, kteří se účastnili i&nbsp;zasedání [[dvorský soud|dvorského soudu]], jenž se obvykle konal před ním. Oba soudy byly také nakonec během [[josefinismus|josefínských reforem]] roku 1783 společně zrušeny.<ref name="HJD">{{Citace monografie

| příjmení = Hledíková

| jméno = Zdeňka

| příjmení2 = Janák

| jméno2 = Jan

| příjmení3 = Dobeš

| jméno3 = Jan

| titul = Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost

| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny

| místo = Praha

| rok = 2005

Kompetence komorního soudu se překrývaly s&nbsp;dalšími soudy, nemohl ovšem soudit spory o&nbsp;svobodné šlechtické statky, tato agenda náležela jen [[Český zemský soud|zemskému soudu]]. Zemský soud se také, i&nbsp;přes postupný převažující vliv vyšší šlechty na komorní soud, stal dominujícím. Komorní soud dále přišel o&nbsp;agendu hrdelních zločinů, spory o&nbsp;čest nebo porušení [[Landfrýd|zemského míru]], která náležela soudu zemských hejtmanů, a to až do roku 1534, kdy byly oba soudy spojeny. Výslovně mu příslušelo např. rušení [[Držba|držby]], nedodržení smlouvy, dědické spory, krádeže, pytláctví, stížnosti [[Poddanství|poddaných]] proti vrchnosti nebo spory mezi šlechtou a&nbsp;městy. Po vytvoření [[Rada nad apelacemi|apelačního soudu]] mu odpadlo rozhodování o&nbsp;stížnostech proti jednání městských soudů, naopak získal pravomoc revidovat rozhodnutí tohoto soudu a&nbsp;také vyřizovat supliky vůči nepřítomnému panovníkovi. Soudil navíc i&nbsp;urážky jeho majestátu (''[[crimen laesae maiestatis]]''). Řízení bylo u&nbsp;komorního soudu podobné jako u&nbsp;zemského soudu.<ref>ADAMOVÁ, K. ''Dějiny českého soudnictví od počátků české státnosti do roku 1938''. Praha: LexisNexis, 2005, {{ISBN |80-86920-07-0}}, s. 26–29.</ref> Územní působnost komorního soudu byla nicméně [[Vladislavské zřízení zemské|Vladislavským zřízením zemským]] omezena jen na [[Čechy]], až [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]] obnovil jeho původní územní dosah. Ačkoli na něm český král nakonec opět získal převahu, přesto je [[Viktorin Kornel ze Všehrd|Viktorinem Kornelem ze Všehrd]] počítán ke [[stavy|stavovským]] soudům.<ref name="HJD" />