Kádrová politika KSČ: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m šabl. Upravit (jediný zdroj - Literatura; nejasné, o jakém období se v jednotl. kap. hovoří) |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Neověřeno}}
{{Upravit|doplnit zdroje, ujasnit časová období, o kterých kapitoly hovoří}}
V [[Komunistický režim v Československu|komunistickém režimu Československa]] fungoval tak jako v dalších komunistických státech tzv. systém [[nomenklatura (politika)|nomenklatury]], který umožnil režimu prověřovat loajalitu vedoucích pracovníků v podnicích a ve struktuře státní správy vůči straně. '''Kádrová politika Komunistické strany Československa''' byla postavena na tzv. kádrech, prověřených členech [[Komunistická strana Československa|strany]], kteří se mohli ucházet o vedoucí místa. Kádrová politika byla procesem, ve kterém byla hlavním cílem stranická výchova lidí. Kádrovou politiku měla aplikovat kádrová práce. Příslušníci komunistické strany brali tuto politiku velice vážně. Její rozšiřování považovali za nejzodpovědnější stranickou úlohu. V konečném důsledku se usilovalo o to, aby kádrovou politiku neprováděli jen [[kádrový pracovník|kádroví pracovníci]], ale i všechny vedoucí orgány strany.
== Rozdělení kádrové politiky ==
=== Časově ===
==== Předúnorová ====
Předúnorová kádrová politika měla [[opozice|opoziční]] charakter, to zahrnovalo obsazování pozic na ministerstvech, centrálních úřadech, podnicích, závodech atd. Před rokem [[1948]] byl počet obsazených funkcí straníky [[Komunistická strana Československa|KSČ]] celkem vyrovnaný s ostatními stranami.
==== Poúnorová ====
Ke schvalování kádrů do funkcí sloužily tzv. kádrové pořádky. První směrnice byla vydána v červnu 1948 a upravovala pravomoci stranických orgánů při obsazování vedoucích funkcí – vzhledem k špatné formulaci neměl tento pořádek žádný účinek. To vedlo k vydání další směrnice v lednu [[1949]], jejíž důsledkem bylo zvýšení počtu funkcí podléhajících schválení stranou. Roku [[1957]] byl vydán kádrový pořádek o přesunutí pravomocí a obsazování funkcí.
=== Metodologicky ===
* '''Pasivní''' (schvalování)
* '''Aktivní''' (tvorba nových kádrů)
=== Obsahově ===
==== Pozitivní ====
Pozitivní kádrová politika spočívala v dosazování vlastních kádrů a netrvala dlouho, protože se zjistilo, že ve straně je mnoho lidí, kteří do ní vstoupili jen kvůli zisku. K těmto kádrům vznikají averze, hlavní je třídní kritérium<!-- ([[Ladislav Kopřiva]]) -->.
Řádek 48:
== Literatura ==
* ŠTEFEK, Martin. ''Kádry rozhodují, ovšem. Předjaří, pražské jaro a počátky normalizace v proměnách systému ÚV KSČ''. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2019. 151 s. {{ISBN
== Související články ==
| |||