Drachma: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Starověká drachma: formulace, hodnota, link fix
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor: Tetradrachm Athens 450 reverse CdM Paris.jpg|thumbnáhled| Athénská tetradrachma, rub <br /> (Kolem 450 př. n. l.) ]]
[[Soubor: Attalos Tetradrachm -241 610639.jpg|thumbnáhled| Tetradrachma krále Attala <br /> (Pergamon, asi 230 př. n. l.) ]]
 
'''Drachma''' ([[řečtina|řec.]] ''drachmé'') byla:
Řádek 11:
 
== Starověká drachma ==
[[Soubor: 001-athens-dekadrachm-1.jpg|thumbnáhled|upright=1.3|Athénská ''dekadrachma'' (43 g stříbra; 465 př. n. l.)]]
Řecké slovo ''drachmé'' znamená hrst a drachma původně, od konce 2. tisíciletí př. n. l. znamenala šest obolů, ve tvaru kovových tyček či roubíků. V klasické době Athén se drachma dělila na šest [[obolos|obolů]] a razily se i mince o dvojnásobné (''didrachma''), čtyřnásobné (''[[tetradrachma]]'') a desetinásobné (''dekadrachma'') váze i hodnotě. V klasické době [[Athény|Athén]] byla tetradrachma patrně nejběžnější mincí v celé řecké oblasti. Měla na líci hlavu bohyně Athény a na rubu její symbol – sovu – a obvykle zkrácený nápis ΑΘΕ, tj. ''athénaión'', patřící Athéňanům. V běžné řeči se jim říkalo ''glaukai'' (sovy) a odtud se odvozuje okřídlené rčení „nosit sovy do Athén“, kde jich je dost a dost.
 
Určit hodnotu drachmy v současných měnách téměř není možné, protože poměry cen se podstatně změnily. Pro orientaci lze však počítat, že drachma byla v klasických Athénách denní až dvoudenní mzda kvalifikovaného řemeslníka a že se z ní slušně uživila i jeho rodina. Občan, jehož majetek nedosahoval 300 drachem, mohl požádat obec o výpomoc. Naopak občan s majetkem větším než 20 tisíc drachem (3-4 [[Talent (jednotka)|talenty]]) patřil mezi bohaté a očekávalo se od něho, že se ujme nějakých veřejných výdajů čili [[Liturgie|liturgií]]. Cena otroka se pohybovala mezi 150 až 250 drachmami.<ref>J. M. Roubineau, ''Les cités grecques''. Paris: PUF 2015, str. 101 a 26.</ref>
 
Od názvu drachma se odvozuje [[Arménie|arménský]] dram, [[Maroko|marocký]] a arabský [[dirham]], [[imperiální jednotka]] [[Hmotnost|hmotnostihmotnost]]i dram (drachm = 1,772 g) a další jednotky.
 
== Mincovní soustava v klasických Athénách ==
Řádek 37:
 
=== Literatura ===
* Kurz, K., ''Mince starověkého Řecka a Říma: antická numismatika''. Praha: Libri, 2006 - 264 s. : il. ; 27 cm {{ISBN |80-7277-232-5}}
* Vandas J., ''Mince a platidla''. Praha: Magnet-Press, 1994 - 220 s. {{ISBN |80-85847-15-9}}
 
=== Externí odkazy ===