Bitva u Bibracte: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ztráty, úpravy
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 5:
| popisek = [[Julius Caesar]] a [[Divico]] spolu vyjednávají po bitvě u Saône, obraz [[19. století]], Karl Jauslin
| trvání = červenec [[58 př. n. l.]]
| místo = [[Bibracte]], [[Galie]]
| výsledek = vítězství [[Římská republika|Římanů]]
| strana1 = {{vlajka|Římská republika}} [[Římská republika]]
| strana2 = [[Helvéciové]]<br />[[Bójové]]<br />[[Tulingové]]<br />[[Raurakové]]
| velitel1 = {{vlajka|Římská republika}} [[Julius Caesar]]
| velitel2 = [[Divico]]
| síla1 = ~ 30&nbsp;000 [[Římská legie|legionářů]] a jejich spojenců
| síla2 = ~ 50&nbsp;000 [[Helvéciové|Helvéců]], více než 15&nbsp;000 spojenců z řad [[Bójové|Bójů]]
| ztráty1 = neznámé
| ztráty2 = ~ 238&nbsp;000 zabito či zajmuto (Caesar)<br />47&nbsp;000 mrtvých (Orosius)<br />12&nbsp;000 (moderní odhady)
Řádek 20:
== Historické souvislosti ==
[[Soubor:Map Gallia Tribes Towns.png|náhled|vlevo|upright|Mapa galských kmenů v polovině 1. století př. n. l.]]
Galie byla v [[1. století př. n. l.]] rozdělena na dvě části. Jih byl již 70 let okupován Římany, kteří na dobytém území zřídili provincii [[Gallia Narbonensis]] (dříve Zaalpskou Galii). Severní, svobodná část, byla obývána mnoha kmeny na různém stupni společenského vývoje a s různými formami vlády, které spolu navzdory jisté kulturní spřízněnosti vedly neustálé bitvy. O těchto bitvách se dochovaly informace v historických pramenech. Početný kmen [[Aeduové|Aeduů]] byl krátce před rokem [[63 př. n. l.]] poražen v [[Bitva u Magerobriga|bitvě u Magerobrigy]] spojenými kmeny [[Sekvanové|Sekvanů]], [[Arvernové|Arvernů]] a [[Germáni|germánských]] [[Svébové|Svébů]], vedených náčelníkem [[Ariovistus|Ariovistem]].<ref>Brunaux, Jean-Louis, Les Gaulois. Paris, Les Belles Lettres, 2005, {{ISBN |2-251-41028-7}}</ref> [[Druid]] [[Diviciacus]] se následně vydal do [[Řím]]a požádat o pomoc [[římský senát]]. I když [[Diviciacus]] zanechal velmi pozitivní dojem svou vzdělaností a diplomatickým uměním, pomoci se mu nedostalo.
 
V roce [[60 př. n. l.]] došlo v Římě k uzavření neformální dohody o rozdělení moci [[Triumvirát|prvního triumvirátu]]. [[Julius Caesar]], jeden z triumvirů, se stal o rok později [[Římský konzul|konzulem]] (nejmocnějším) v Římě a vynutil si, aby mu byla po skončení funkce na pět let (místo obvyklého jednoho roku) svěřena správa [[Římské provincie|provincií]] [[Předalpská Galie|Předalpské Galie]] a [[Gallia Narbonensis|Narbonské]], které byly vybaveny silnými vojenskými posádkami. Jeho počínání v nejvyšší funkci bylo za hranou zákona a soudu unikl jen díky moci svých přátel. Náklady jeho politické kariéry převyšovaly značně jeho majetek a příjmy a tak odjel velet podprovinciím zadlužen. Jednotlivé galské kmeny měli své bohatství, proto [[Julius Caesar]], který měl legie svěřené jen k obraně římského území, čekal jen na záminku ke vpádu do galských držav, aby se bohatství zmocnil. Caesarovým plánům nahrávaly i podvědomé obavy [[Římané|Římanů]], u nich byla stále živá vzpomínka nejen na dobytí a vydrancování Říma [[Galie|Galy]] v roce [[387 př. n. l.]], ale i na pozdější boje, v nichž Galové získali pověst krutých a nebezpečných protivníků, od nichž Římané utrpěli nejednu porážku.
Řádek 63:
 
{{Portály|Starověk|Starověký Řím|Válka|Francie}}
 
[[Kategorie:Bitvy starověkého Říma|Bibracte]]
[[Kategorie:Bitvy 1. století př. n. l.|Bibracte]]