Euromajdan: Porovnání verzí

[[Soubor:Euromaidan collage.jpg|náhled|vpravo|Protesty zvané Euromajdan na Ukrajině]]

 

| příjmení = Лігостова

| jméno = Оксана

| datum_přístupu = 2013-11-25

| jazyk = ukrajinsky

}}</ref> [jevromajdan], česky doslova „evropské náměstí“) byla série dlouhotrvajících masových občanských protestů a&nbsp;občanské neposlušnosti na [[Ukrajina|Ukrajině]], které začaly v noci [[21.&nbsp;listopad]]u [[2013]],<ref>http://www.newsru.com/world/22nov2013/ukr.html</ref> den poté, co tehdejší druhá vláda [[Předseda vlády|premiéra]] [[Mykola Azarov|Mykoly Azarova]] pozastavila přípravy podpisu [[Ukrajinsko-evropská asociační dohoda|Ukrajinsko-evropské asociační dohody]].<ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = Ukraine drops EU plans and looks to Russia

}}</ref> Po několika dnech neustávajících protestů se mezi demonstrující připojilo také množství studentů. Protesty, které byly mnohdy velmi násilně potlačeny, vedly až k pádu prezidenta [[Viktor Janukovyč|Viktora Janukovyče]] v únoru 2014 a vzniku nové vlády [[Arsenij Jaceňuk|Arsenije Jaceňuka]]. Euromajdan je díky svému charakteru vnímán jako zatím největší a nejúčinnější masová akce na podporu přidružení evropského státu k&nbsp;[[Evropská unie|Evropské unii]].

 

 

 

== Časový vývoj protestů ==

=== Původ ===

[[Soubor:Euromaidan Kyiv4.jpg|náhled|vpravo|Demonstrace v Kyjevě [[24. listopad]]u [[2013]]]]

 

Podle průzkumu veřejného mínění, který zveřejnil Kyjevský Mezinárodní institut sociologie v listopadu 2013, 39% dotázaných Ukrajinců podporovalo vstup Ukrajiny do Evropské unie, zatímco 37% dotázaných Ukrajinců podporovalo vstup do [[Eurasijský ekonomický svaz|Eurasijské unie]] (EEU), jíž dominuje Rusko. V západních regionech Ukrajiny převažovala podpora vstupu do EU, zatímco ve východních regionech Ukrajiny více lidí podporovalo vstup do EEU.<ref>[http://www.kyivpost.com/content/ukraine/poll-ukrainian-public-split-over-eu-customs-union-options-332470.html Poll: Ukrainian public split over EU, Customs Union options], ''Kyiv Post''. 26. listopadu 2013.</ref>

 

 

=== Demonstrace během podzimu ===

| datum_přístupu = 2013-12-02

| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/252674-eu-odsoudila-zasah-proti-demonstrantum-v-kyjeve-opozice-pripravuje-stavku/

}}</ref><ref name="bbcaa">{{Citace elektronické monografie

| titul = Ukraine police disperse EU-deal protesters

| datum přístupu = 2014-3-3

| vydavatel = [[BBC]]

 

Krvavý zásah, během kterého byla řada demonstrantů i náhodných kolemjdoucích, jak na náměstí, tak i v přilehlém okolí, fyzicky napadena a zraněna, vyvolal masové demonstrace, které se odehrály 1. prosince. Důsledkem násilného zákroku byl velký nárůst účastníků demonstrací, zintenzivnění jejich úsilí a do popředí prostupovaly požadavky na rezignaci prezidenta Janukoviče a jeho vlády s následným uspořádáním předčasných voleb. Dle různých odhadů se těchto protestů zúčastnilo 100&nbsp;000 až 500&nbsp;000 lidí.<ref name="ct1prosince">{{Citace elektronického periodika

| datum_přístupu = 2013-12-02

| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/252788-protesty-v-kyjeve-nekonci-opozice-svolava-sve-priznivce-z-cele-zeme/

 

Během těchto následných protestů došlo k násilným srážkám některých demonstrantů s pořádkovými silami, kdy část agresivních demonstrantů útočila na pořádkové síly kamením, řetězy a světlicemi.<ref name="russian">{{Citace elektronické monografie

}}</ref>

 

[[Soubor:Spoilt.exile 19.01.2014 (12038421283).jpg|náhled|Demonstranti s vlajkami Ukrajiny, EU a [[Ukrajinská povstalecká armáda|Ukrajinské povstalecké armády]], 19.&nbsp;ledna 2014]]

 

| datum_přístupu = 2014-01-28

| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/260058-ukrajinsky-prezident-prijal-demisi-vlady-opozice-chce-i-jeho-hlavu/

}}</ref> Ukrajinský parlament zrušil devět z dvanácti kritizovaných zákonů a prezident přijal rezignaci premiéra Mykoly Azarova výměnou za vyklizení obsazených budov, demonstranti to ale později odmítli. Den poté prošel parlamentem zákon o amnestii pro kriminalizované demonstranty, ovšem prezident podmínil jeho podepsání odchodem protestujících ze středu Kyjeva, radnice, sídla odborů, dvou ministerstev a Náměstí nezávislosti. Úředníci obžalovaní v souvislosti se zásahem 30.&nbsp;listopadu však byli omilostněni bezpodmínečně.<ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = Ukrajinský parlament schválil amnestii. Demonstranti mají na oplátku vyklidit ministerstva

| url = http://www.rferl.org/content/ukraine-crackdown-officials-amnestied/25261973.html

| jazyk = en

}}</ref> V průběhu ledna, stejně jako již na začátku událostí i později, docházelo k útokům bezpečnostních složek i [[Titušky|titušek]] proti tisku.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Journalists attacked while covering protests in Kiev|url = https://cpj.org/2013/12/journalists-attacked-while-covering-protests-in-ki.php|vydavatel = Committee to Protect Journalists|místo = |datum vydání = 2.12.2014}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Ukraine: Police Attacked Dozens of Journalists, Medics|url = http://www.hrw.org/news/2014/01/30/ukraine-police-attacked-dozens-journalists-medics|vydavatel = Human Rights Watch|místo = |datum vydání = 31.1.2014}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = List of journalists injured during confrontations in January in Kyiv|url = http://imi.org.ua/en/news/42836-list-of-journalists-injured-during-confrontations-in-january-in-kyiv-updated.html|vydavatel = Institute of Mass Information|místo = |datum vydání = 22.1.2014|datum přístupu = 2014-09-01|url archivu = https://web.archive.org/web/20140904083256/http://imi.org.ua/en/news/42836-list-of-journalists-injured-during-confrontations-in-january-in-kyiv-updated.html|datum archivace = 2014-09-04|nedostupné = ano}}</ref>

 

| url = http://www.rferl.org/content/ukraine-bulatov-unbearable-torture/25255177.html

| jazyk = en

}}</ref>

a zadržovaného rusky mluvícími útočníky. Den po jeho únosu proběhl násilný zásah policejních složek proti pokojným aktivistům.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = Radio Free Europe / Radio Liberty|příjmení = Stelmakh|jméno = Iryna|jméno2 = Claire|příjmení2 = Bigg|titul = Activists On Wheels: Ukraine's Embattled Automaidan Protesters|url = http://www.rferl.org/content/ukraine-activists-automaidan/25241507.html|datum vydání = 24.1.2014}}</ref>

| datum archivace = 2014-03-02

| nedostupné = ano

Různé protivládní síly dobyly významné objekty i v některých dalších oblastech, například v [[Ternopil]]u či [[Ivano-Frankivsk]]u.<ref>{{Citace elektronického periodika

| příjmení = Žilková

| datum_přístupu = 2014-02-21

| url = http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Ukrajinska-opozice-obsadila-jadernou-elektrarnu-varuje-rusky-zdroj-304809

}}</ref>

Zprávu však jaderná elektrárna dementovala.<ref>{{Citace elektronického periodika

| datum archivace = 2016-03-05

| nedostupné = ano

 

=== Janukovyčův pád a převzetí moci opozicí ===

 

Ukrajina se v průběhu dlouhotrvajících protestů dostala do ještě větší ekonomické recese. Po celé zemi si začali lidé v důsledku nejisté situace vybírat z bank své úspory a začali nakupovat trvanlivé potraviny a zásoby. Došlo k problémům s nefunkčností bankomatů po celé zemi.

| url = http://on.rt.com/uuuhxb

| jazyk = en

 

K výraznému zlomu v situaci došlo 22. února. Nedlouho poté, co prezident Janukovyč odpoledne oznámil, že nehodlá rezignovat, parlament jej odvolal z funkce a vyhlásil nové prezidentské volby na 25.&nbsp;květen.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Později se Janukovyč s několika dalšími vysoce postavenými politiky pokusil zemi opustit, ale pohraniční stráž a obsluha letiště v [[Doněck]]u jim v tom napřed zabránila.<ref name="pravda001">{{Citace elektronického periodika

| titul = Oslobodená Tymošenková na Majdane: Bojujte až do konca!

}}</ref> Nakonec se Janukovyčovi podařilo uprchnout z Ukrajiny přes Krym do [[Rostov na Donu|Rostova na Donu]] v Rusku.

 

 

Ve stejný den byla z vězeňské nemocnice propuštěna i [[Julija Tymošenková]], která v pozdních večerních hodinách vystoupila na pódiu na centrálním náměstí v&nbsp;Kyjevě před demonstranty. Vyzvala přítomné, aby se nevzdávali a&nbsp;pokračovali v&nbsp;boji.<ref>{{Citace elektronického periodika

 

== Účastníci protestů ==

Protestů proti Janukovyčovi se účastnila celá řada různých politických i nepolitických uskupení. Často je sdělovacími prostředky zmiňována účast ukrajinských nacionalistů ze strany [[Svoboda (politická strana)|Svoboda]] a fotbalových [[hooligans]] označovaných jako tzv. [[Pravý sektor]], nicméně na počátků protestů stáli převážně studenti chtějící Ukrajinu jako součást integrované Evropy, k čemuž se záhy přidala i tehdejší politická opozice. Po brutálním napadení studentů pořádkovými silami se do protestů zapojili ve větší míře veteráni sovětské invaze do Afghánistánu, ale aktivní během celé doby protestů byla taktéž místní židovská komunita, dále zástupci [[LGBT]] komunity, či feministek.<ref name="hazeofpropaganda">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Snyder|jméno=Timothy|odkaz na autora=Timothy Snyder|titul=Ukraine: The Haze of Propaganda|url=http://www.nybooks.com/blogs/nyrblog/2014/mar/01/ukraine-haze-propaganda/|vydavatel=NYREV|místo=|datum vydání=|datum aktualizace=|datum přístupu=2014-3-3|jazyk=anglicky}}</ref>

 

| titul = Stovky Ukrajinců se v Plzni pomodlily za svou vlast

| periodikum = [[novinky.cz]]

| datum_přístupu = 2014-01-23

| url = http://www.novinky.cz/domaci/328454-stovky-ukrajincu-se-v-plzni-pomodlily-za-svou-vlast.html

=== Válka na východní Ukrajině ===

{{Podrobně|Proruské nepokoje na Ukrajině 2014|Válka na východní Ukrajině}}

 

Po anexi Krymu se začaly i jinde objevovat nepokoje provázené přítomností neoznačených vojáků, kteří se podle starostky [[Slovjansk]]u někdy přiznávali k příchodu z Ruska či Krymu.<ref name="SlavjanskRuštíOzbrojenci" /> [[7. duben|7. dubna]] vyhlásili separatisté v [[Doněcká oblast|Doněcké oblasti]] [[Doněcká lidová republika|Doněckou lidovou republiku]]. Od té doby probíhaly nepokoje kromě Doněcku také v Oděse, Charkově, Luhansku, Slovjansku či Kramatorsku. V důsledku toho vyslal Kyjev na východ země ozbrojené síly v rámci „protiteroristické operace“, kterou zpočátku řídil jeden z tzv. komandantů Euromajdanu [[Andrij Parubij]].