Signalizační systém č. 7: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Napřímení odkazů, doplnění textu
m Robot: vhodnější šablona dle žádosti ze dne 25. 4. 2020; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{SS7 protokoly}}
 
'''Signalizační systém č. 7''', {{Vjazyce|en}} {{CizojazyčněVjazyce2|en|'''Signaling System Number 7'''}} ('''SS7'''), nebo též {{Cizojazyčně|en|'''Common Channel Signaling 7'''}} ('''CCS7''', '''C7''') je sada [[Protokol (informatika)|protokolů]] pro [[Signalizace (telekomunikace)|síťovou signalizaci]] používaná ve většině [[Telefonní síť|telefonních sítí]], kromě nejmodernějších sítí využívajících technologii [[IMS|IMS (IP Multimedia Subsystem)]].
 
Protokoly [[ISDN User Part|ISUP]], [[National User Part|NUP]] nebo [[Telephone User Part|TUP]] používají digitální telefonní ústředny v pevných i mobilních telefonních sítích pro spojování a rušení telefonních hovorů, protokol [[Mobile Application Part|MAP]] zajišťuje v mobilních sítích [[Mobility management]], jehož úkolem je směrování volání a zpráv na [[mobilní telefon]]y, a slouží pro přenos [[SMS]] mezi [[Ústředna veřejné mobilní sítě|ústřednami]] a [[Středisko krátkých textových zpráv|SMS centrem]], protokol [[CAMEL Application Part|CAP]] pak řeší úkoly související s používáním [[Předplacená telefonní karta|předplacených telefonních karet]] a [[roaming]]em a umožňuje operátorům poskytovat některé pokročilejší služby. SS7 neslouží k přenosu [[Telefonní hovor|telefonních hovorů]], [[General Packet Radio Service|uživatelských dat]] při mobilním připojení k [[Internet]]u, ani pro přenos signalizace mezi [[Účastník (telekomunikace)|účastníkem]] a [[Telefonní ústředna|telefonní ústřednou]]. Sítě [[Voice over Internet Protocol|VoIP]] a [[Long Term Evolution|LTE]] používají jiné signalizační protokoly a SS7 používají nejvýše pro propojení s veřejnou telefonní sítí.
Řádek 17:
 
* SSP – Service Switching Point – zajišťují propojování hlasových linek a tak plní funkci [[telefonní ústředna|telefonní ústředny]]; v mobilních sítích se pro SSP používá název Mobile Switching Centre (MSC); SSP jsou jedinými místy, kde je propojena signalizační síť s přenosovou sítí; k SSP mohou být přímo připojeny účastnické telefonní linky; v České republice jsou však účastnické telefonní linky připojeny pomocí [[RSU|koncentrátorů]], které nahradily dřívější místní telefonní ústředny; podobně v mobilních sítích jsou k MSC připojeny Base Station Controllers (BSC), ke kterým jsou připojeny jednotlivé [[Systém základnových stanic|základnové stanice]] (BTS)
* STP – [[Signalizační tranzitní bod]] ({{Vjazyce|en}} {{CizojazyčněVjazyce2|en|''Signal Transfer Point''}}) – přepínače ([[router]]y) signalizační sítě; umožňují komunikaci SSP a SCP, které nejsou přímo propojeny
* SCP – Service Control Point – prvky, které poskytují služby v signalizační síti, především databáze potřebné pro směrování volání a zpráv (např. HLR, VLR, EIR, location services, atd.)
 
SP, které zpracovávají signalizační zprávy (obsahují aplikační vrstvy SS7) se nazývají Signalling End Points (SEP); každý SSP nebo SCP je SEP, ale funkcionalitu SEP mohou mít i některé STP.
 
[[Soubor:Ss7 net.svg|500px|thumbnáhled|Struktura SS7 sítě]]
Jednotlivé prvky signalizační sítě jsou pro zvýšení [[spolehlivost]]i zdvojené, umístěné v různých lokalitách a vzájemně propojené, aby se funkčnost sítě zachovala i při výpadku jednotlivých linek a uzlů. Jednotlivé propojovací linky mezi dvojicemi zařízení jsou vedeny odlišnými cestami. Struktura sítě tak připomíná příhradovou konstrukci mostu. Rutinně se využívá [[vyvažování zátěže]] a zatížení linek se udržuje pod 40%, aby při výpadku jedné z linek bylo zatížení pod 80% a zbývala kapacita i pro provozní špičky. Síť je dimenzována tak, aby byla schopna pracovat při běžných denních špičkách, ne však při mimořádné zátěži (Silvestr apod.). Sledování funkčnosti linek je automatické, ale pro dosažení maximální dostupnosti musí existovat prostředky pro monitorování sítě, aby bylo možné obcházet případná místa výpadků a včas plánovat rozšiřování sítě podle postupného zvyšování provozu. Pro plánované akce vyžadující vyšší provoz se doporučuje dočasné posílení příslušné části sítě.
 
Řádek 81:
 
Mezi předchůce SS7 patří signalizační systémy:<ref name="dryburgh">{{Citace monografie
| příjmení = Dryburgh
| jméno = Lee
| jméno2 = Jeff
| příjmení2 = Hewitt
| titul = Signalling System No. 7 (SS7/C7): Protocol, Architecture, and Services
Řádek 90:
| místo = Indianapolis
| url = http://docshare01.docshare.tips/files/23572/235724365.pdf
| isbn = 1-58705-040-4
}}</ref>
 
* CCITT R1 (USA a Japonsko) – používal systém MF (Multifrequency Tones)
Řádek 149 ⟶ 150:
| vydavatel =Cisco Press
| místo =Indianapolis
|isbn=978-1-58705-357-3}} Níže je odkaz na online verzi. -->
* {{Citace monografie
| příjmení = Ronayne
Řádek 159 ⟶ 160:
| místo = Indianapolis
| isbn = 0-672-22498-4
| kapitola = The Digital Network
}}
<!-- * {{Citace monografie
| příjmení = Russell
Řádek 177 ⟶ 179:
| vydavatel = McGraw-Hill
| místo = New York
| isbn = 978-0-07-138772-9
}}
 
=== Externí odkazy ===
 
* [http://www.telecomspace.com/ss7.html SS7 Protocol layer architecture overview, tutorials and discussion forum]
* [https://web.archive.org/web/20090206192009/http://www.kenneyjacob.com/2007/06/05/ss7-backbone-of-mobile-networks/&#x20; (broken&#x20; link) SS7 - A Brief Comparison with TCP/IP]
* [http://www.protocols.com/pbook/pdf/ss7.pdf www.protocols.com: practical overview]
* [https://web.archive.org/web/20060206201712/http://www.openss7.org/ SS7 open source project]