Verze z 9. 4. 2020, 07:47 editovat Valdemar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 64 092 editací m odkaz ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 6. 2020, 15:24 editovat zrušit editaci DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 303 editací m Robot: vhodnější šablona dle žádosti ze dne 25. 4. 2020; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - univerzita \| název = Masarykova univerzita \| původní název = ''Universita Jana Evangelisty<br />Purkyně v Brně''''' (1960–1990)<br />'''''Masarykova universita''''' (1919–1960)'''<nowiki /><!-- trik kvůli nutnosti složitého formátování více názvů a let, nikoliv pouze tučné písmo --> \| latinský název = Universitas Masarykiana \| zkratka = MU; někdy též Muni či MUNI <ref group="pozn.">Zkratka „Muni“ či „MUNI“ (používaná jakožto [[internetová doména]]) se užívá především v méně formálních kontextech a na rozdíl od „MU“ se nevyskytuje ve statutu univerzity.</ref> \| rok založení = 1919 \| typ školy = veřejná \| rektor = {{nowrap\|prof. MUDr. [[Martin Bareš]], Ph.D.}} \| odkaz na seznam rektorů = Seznam rektorů Masarykovy univerzity \| kvestor = Mgr. [[Marta Valešová]], MBA<ref>{{Citace periodika \| titul = Nová kvestorka a prorektorka \| periodikum = Muni : měsíčník Masarykovy univerzity \| odkaz na periodikum = Muni \| vydavatel = Masarykova univerzita \| místo = Brno \| datum = 2016-10-17 \| ročník = 12 \| číslo = říjen 2016 \| strany = 1 \| issn = 1801-0806 \| url = https://www.online.muni.cz/images/stories/pdfmuni/muni_rijen_2016.pdf \| formát = PDF \| datum přístupu = 2016-11-10 }}</ref> \| odkaz na seznam kvestorů = Seznam kvestorů Masarykovy univerzity <!-- kancléře a prorektory lze aktualizovat dle: https://www.muni.cz/o-univerzite/fakulty-a-pracoviste/rady-a-komise/vedeni --> \| kancléř = [[Marián Kišš]], M.A., Ph.D. \| prorektor1 = {{nowrap\|doc. PhDr. [[Břetislav Dančák]], Ph.D.}} \| funkce prorektora1 = pro internacionalizaci \| prorektor2 = Mgr. [[Michal Bulant]], Ph.D. \| funkce prorektora2 = pro vzdělávání a kvalitu \| prorektor3 = {{nowrap\|doc. PhDr. Mgr. [[Hana Svatoňová]], Ph.D.}} \| funkce prorektora3 = pro záležitosti studentů a absolventů \| prorektor4 = {{nowrap\|prof. RNDr. [[Šárka Pospíšilová]], Ph.D.}} \| funkce prorektora4 = pro výzkum a doktorské studium \| prorektor5 = prof. PhDr. [[Jiří Hanuš (historik)\|Jiří Hanuš]], Ph.D. \| funkce prorektora5 = pro personální a akademické záležitosti \| prorektor6 = {{nowrap\|doc. JUDr. [[Radim Polčák]], Ph.D.}} \| funkce prorektora6 = pro legislativu a informační technologie \| prorektor7 = doc. Ing. [[Vladimír Žítek]], Ph.D. \| funkce prorektora7 = pro rozvoj \| předseda = Mgr. [[Josef Menšík]], Ph.D. \| akademici k roku = 2016<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Výroční zpráva o činnosti Masarykovy univerzity za rok 2016 \| url = https://www.muni.cz/media/3011330/mu_vz2016_final.pdf \| datum přístupu = 2017-11-24 \| vydavatel = Masarykova univerzita \| místo = Brno \| strany = 135, 151}}</ref> \| počet studentů bakalářského studia = 16 257 \| počet studentů magisterského studia = 14 762 \| počet studentů doktorského studia = 3 218 \| počet ostatních studentů = \| počet akademických pracovníků = 2 233 \| počet fakult = 9 \| odkaz na seznam fakult = Seznam fakult Masarykovy univerzity \| majetek = 12 mld. Kč (2013) \| zeměpisná šířka = 49.1986194 \| zeměpisná délka = 16.6055028 \| sídlo = Brno \| kampus = Univerzitní kampus Bohunice \| odkaz na kampus = Univerzitní kampus Bohunice \| web = http://www.muni.cz }} '''Masarykova univerzita''' ({{~~Vjazyce\|la}} {{Cizojazyčně~~Vjazyce2\|la\|''Universitas Masarykiana''}}, v letech 1960–1990 ''Universita Jana Evangelisty Purkyně v Brně'') je [[Česko\|česká]] [[univerzita]] se sídlem v [[Brno\|Brně]]. Založena byla v roce [[1919]] jako druhá česká univerzita.<ref name="zakon-50-1919" /><ref group="pozn.">Před rokem 1919 existovala jen pražská [[Univerzita Karlova]], která byla roku 1882 rozdělena na českou a [[Německá univerzita v Praze\|německou univerzitu]]; z původní [[Univerzita Palackého v Olomouci\|olomoucké univerzity]], zrušené jako celek roku 1860, zbyla jen samostatná [[Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého\|teologická fakulta]]; ostatní [[vysoká škola\|vysoké školy]] působící v českých zemích nebyly [[univerzita]]mi. Proto se Masarykova univerzita v okamžiku svého založení stala ''druhou českou univerzitou''. Podrobněji se tímto tématem zabývá sekce [[#Historie\|Historie]] tohoto článku.</ref> Počtem studentů v akreditovaných studijních programech je druhou největší vysokou školu v [[Česko\|České republice]].<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Kdo jsme? \| url = http://www.muni.cz/general/about Řádek 85: [[Soubor:Socha T.G. Masaryka před Masarykovou univerzitou.jpg\|náhled\|vlevo\|Socha T. G. Masaryka před budovou na [[Komenského náměstí (Brno)\|Komenského náměstí]] (bývalá [[Lékařská fakulta Masarykovy univerzity\|lékařská fakulta]])]] O vznik Masarykovy univerzity se zasloužil zejména [[Tomáš Garrigue Masaryk]], profesor [[Univerzita Karlova\|Univerzity Karlovy]] a pozdější první prezident [[Československo\|Československa]]. V rámci své vědecké a politické činnosti věnoval pozornost rozvoji československých vysokých škol a již od osmdesátých let 19. století zdůrazňoval potřebu široké konkurence ve vědecké práci. V této souvislosti poukazoval na to, že tehdejší jediná česká univerzita ke svému rozvoji potřebuje konkurenční instituci. Zřízení druhé české univerzity bylo dlouhá léta jednou z jeho politických priorit a měl v této otázce podporu řady profesorů, studentů i široké veřejnosti. Největším problémem se ukázala volba místa pro tuto univerzitu. Ačkoliv všeobecně převládal názor, že by měla být založena v zemském hlavním městě Brně, proti byli zejména [[Brněnský jazykový ostrov\|brněnští Němci]], kteří Brno politicky zcela ovládali a báli se oslabení svého vlivu. To bylo dokonce zdrojem nacionálních konfliktů, které vyvrcholily tragickými pouličními střety v roce 1905 u příležitosti tzv. ''Volkstagu'', při kterých přišel o život český dělník František Pavlík.<ref>{{Citace elektronického periodika \| příjmení = Strnadová \| jméno = Tereza \| titul = Masarykova univerzita v Brně získala mučedníka, ještě než vznikla Řádek 161: Univerzita od 1. března 1999<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = APPLICATION FOR THE EUNIS ELITE AWARD 2005 \| url = http://www.eunis.org/wp-content/uploads/2013/11/Masaryk.pdf \| datum vydání = 2005-05-20 Řádek 175: \| datum archivace = 2016-03-02 \| nedostupné = ano }}</ref> Podpisem memoranda o spolupráci se spolkem [[Wikimedia Česká republika]] se Masarykova univerzita od roku 2015 zavázala k účasti na rozvoji internetové encyklopedie [[Wikipedie]].<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Výroční zpráva o činnosti Masarykovy univerzity za rok 2015 \| url = https://www.muni.cz/media/docs/1141/MU_VZ2015.pdf \| datum přístupu = 2016-08-25 \| vydavatel = Masarykova univerzita \| místo = Brno \| rok = 2016 \| strany = 57}}</ref> Pravidelně se každý rok v [[Hala Rondo\|hale Rondo]] koná hokejový souboj s výběrem [[Vysoké učení technické v Brně\|Vysokého učení technického]], Masarykova univerzita celou sérii vede.<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Hokejový souboj univerzit \| url = http://hokejovysouboj.cz/ Řádek 222: === Lékařská fakulta === {{Podrobně\|Lékařská fakulta Masarykovy univerzity}} Také lékařská fakulta patří první fakulty Masarykovy univerzity. Dříve sídlila na Komenského náměstí, ale od roku 2010 je umístěna v univerzitním kampusu v Brně-Bohunicích. Spolupracuje s [[Fakultní nemocnice Brno\|Fakultní nemocnicí Brno]], [[Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně\|Fakultní nemocnicí u sv. Anny]] a s [[Masarykův onkologický ústav\|Masarykovým onkologickým ústavem]]. Základním studijním oborem je šestiletý obor Všeobecné lékařství, kromě něj také pětiletý obor Zubní lékařství a lze pokračovat i v doktorském studiu (Ph.D.). Dále fakulta nabízí bakalářské studium pro zdravotní sestry, porodní asistentky, záchranáře nebo se specializací na fyzioterapii, radiologii, optometrii, nutriční poradenství a další. Řádek 234: === Filozofická fakulta === {{Podrobně\|Filozofická fakulta Masarykovy univerzity}} Čtvrtou nejstarší fakultou univerzity je fakulta filozofická, která je dnes největší českou fakultou vůbec. Sídlí proto na více místech, především ale v komplexu budov na ulici Arne Nováka, kde je umístěna i její knihovna. Filozofická fakulta nabízí velmi mnoho bakalářských, magisterských i doktorských studijních programů v rámci svých filologických (českého jazyka, české literatury a knihovnictví, anglistiky a amerikanistiky, germanistiky, nordistiky a nederlandistiky, baltistiky, románských jazyků a literatur, slavistiky, [[Ústav klasických studií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity\|klasických studií]] i čínských a japonských studií) a dalších ústavů a kateder ([[Historický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity\|historie]], archeologie a muzeologie, pomocných věd historických a archivnictví, evropské etnologie, filozofie, [[Ústav religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity\|religionistiky]], psychologie, dějin umění, estetiky, hudební vědy, divadelních studií, filmu a audiovizuální kultury nebo [[Ústav pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity\|pedagogických věd]]). Řádek 250: === Fakulta informatiky === {{Podrobně\|Fakulta informatiky Masarykovy univerzity}} Fakulta informatiky vznikla v pořadí jako sedmá, vyčleněním matematické informatiky z přírodovědecké fakulty. Umístěna je v několika vzájemně propojených budovách na ulici Botanická a studovat na ní lze specializované obory v bakalářském, magisterském i doktorském studijním programu Informatika nebo Aplikovaná informatika. === Fakulta sociálních studií === {{Podrobně\|Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity}} Fakulta sociálních studií se vydělila z filozofické fakulty osamostatněním oborů [[Katedra sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity\|sociologie]], psychologie a politologie, které je na ni možné studovat spolu s dalšími obory (např. mediálních studií a žurnalistiky, [[Katedra environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity\|enviromentálních studií]], sociální politiky nebo mezinárodních vztahů) na bakalářské, navazující magisterské i doktorské úrovni. Nachází se na Joštově třídě, v budově původně užívané německou technikou. === Fakulta sportovních studií === Řádek 314: \| datum archivace = 2015-10-25 \| nedostupné = ano }}</ref> == Rektor == Řádek 385: \| počet stran = 442 \| svazek = 1 \| isbn = 80-210-0861-X }} * {{Citace monografie Řádek 401: \| počet stran = 354 \| svazek = 2 \| isbn = 80-210-1200-5 }}

Masarykova univerzita: Porovnání verzí