Předměstí: Porovnání verzí

V prvotních dobách leckdy nebyli obyvatelé předměstí počítáni mezi obyvatele města, často tedy neměli ani stejná práva a [[Měšťanstvo|měšťané]] na ně hleděli poněkud nadřazeně. Mnohá předměstí dostala název přímo po názvu [[městská brána|městské brány]], která jej s městem spojovala. V [[Trutnov]]ě např. Horní, Dolní a Střední, v [[Pardubice|Pardubicích]] Zelené a Bílé, v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] jsou Moravské, Slezské a Pražské apod. Největší rozvoj předměstí začal s nástupem průmyslového věku, kdy začala mít předměstí více obyvatel než samotné město uvnitř hradeb. Později už se stala některá předměstí natolik rozvinutá, že byla na historickém jádru poměrem služeb zcela nezávislá a se vznikem [[Železniční doprava|železnice]] začala mít navrch. V naprosté většině byla předměstí sloučena s městem a patřila pod jeho správu. Avšak jsou i případy, kdy předměstí získala nezávislost a zůstala po jistou dobu samostatnou obcí. Pražská předměstí dokonce přímo měla císařský zákaz připojovat se k [[Praha|Praze]] a proto okolo hradeb vznikla města jako např. [[Smíchov]], [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]] apod. Důvodem byla obava, aby počet obyvatel Prahy nepřesáhl obyvatelstvo [[Vídeň|Vídně]], v té době hlavního města rakouské říše.{{Doplňte zdroj}} Jsou však města, ke kterým nebyla předměstí připojena doposud, např. [[Paříž]].