Brčko (město): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Doprava: rozšíření
drobná rozšíření
Řádek 22:
V roce [[1869]] byl do města zaveden [[telegraf]], o rok později také pošta. Po roce [[1878]] bylo město, stejně jako celá Bosna a Hercegovina, převzato do správy [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. Při prvním [[sčítání lidu]] roku [[1879]] zde bylo napočítáno 2901 obyvatel. Roku [[1882]] byl schválení územní plán města, který počítal s výstavbou jasně definované sítě ulic a nového přístavu.
 
V roce [[1883]] zde byla otevřena obchodní škola, později (v r. [[1900]]) i tiskárna. Město mělo na sklonku [[19. století|století devatenáctého]] také [[Židé|židovskou]] školu. V roce [[1894]] dosáhla města i železnice a roku [[1900]] byl do Brčka zaveden [[elektřina|elektrický proud]]. V té době již bylo v místě v provozu pět hotelů, šest bank a v provozu byla cihelna, dvě pily a další tovární podniky. Vybudován byl rovněž i most přes řeku [[Sáva|Sávu]] na území současného Chorvatska. V roce [[1910]] mělo město okolo 65006 500 obyvatel.
 
V mezviválečném období [[Království Jugoslávie]] bylo Brčko součástí [[Drinská bánovina|drinské bánoviny]]. Rozvoj se v podstatě zastavil, životní podmínky pro místní obyvatelstvo byly nesnadné.
Za druhé světové války žilo v Brčku okolo 8,9 tisíce lidí, v roce [[1991]] to již bylo 41 tisíc. Podstatný růst obyvatelstva iniciovala industrializace Bosny a Hercegoviny po druhé světové válce, v rámci níž byla zbudována např. železniční trať dále do bosenského vnitrozemí (trať [[Železniční trať Brčko–Banovići|Brčko–Banovići]] budovaná za pomoci [[ORA|mládežnických brigád]]), zmodernizován přístav i průmysl. V jižní části města byla vybudována nová panelová sídliště.
 
Za druhé světové války žilo v Brčku okolo 8,9 tisíce lidí, město bylo spolu s celou Bosnou a Hercegovinou součástí [[Nezávislý stát Chorvatsko|nezávislého státu Chorvatsko]]. Ustašovská moc byla ustanovena oficiálně příjezdem chorvatských fašistů dne [[14. dubna]] [[1941]] a složením slibu [[Ante Pavelić|Ante Pavelićovi]]. Po několik válečných let docházelo k občasným útokům [[JVuO|četniků]] nebo [[Jugoslávští partyzáni|partyzánů]] na okupační vojska. Dne [[7. dubna]] [[1945]] bylo Brčko osvobozeno jednotkami [[Jugoslávští partyzáni|partyzánského vojska]].
 
Za druhé světové války žilo v Brčku okolo 8,9 tisíce lidí, v roce [[1991]] to již bylo 41 tisíc. Podstatný růst obyvatelstva iniciovala industrializace Bosny a Hercegoviny po druhé světové válce, v rámci níž byla zbudována např. železniční trať dále do bosenského vnitrozemí (trať [[Železniční trať Brčko–Banovići|Brčko–Banovići]] budovaná za pomoci [[ORA|mládežnických brigád]]), zmodernizován přístav i průmysl. Z hlediska Bosny a Hercegoviny plnilo Brčko roli významného překladiště a regionálního centra pro výrobu a zpracování potravin. Vynikaly např. provozy na zpracování masa, které byly největší v celé republice. V jižní části města byla vybudována nová panelová sídliště. Otevřely se tři obchodní domy, ve městě bylo v provozu celkem deset závodů, které zaměstnávaly okolo 20 tisíc lidí. Roku [[1991]] žilo v Brčku okolo čtyřiceti tisíc lidí.
 
Na počátku [[Válka v Bosně a Hercegovině|války]] v 90. letech byla původní [[općina Brčko]] (obec) rozdělena na tři (chorvatská, srbská a bosňácká) separátní celky. Jejich realizaci však zabránilo vypuknutí konfliktu. Ten skončil na území města v roce [[1995]].
 
V roce [[2000]] se město stalo v sídlem tzv. [[Brčko (distrikt)|distriktu Brčko]], který oficiálně patří jak [[Republika srbská|Republice srbské]], tak i [[Federace Bosny a Hercegoviny|Federaci Bosny a Hercegoviny]]. Speciální status pro město byl výsledkem [[arbitráž]]e a byl nezbytný pro zajištění požadavků Republiky srbské, pro níž má město strategický význam, tak i Federace BiH, která se dožadovala přístupu k řece Sávě. Po válce probíhala obnova města, která však narážela na nedostatek prostředků a technologickou zastaralost infrastruktury již z doby socialistické Jugoslávie. V roce [[2014]] město zasáhly [[Povodně na Balkáně 2014|mimořádné rozsáhlé povodně]].
 
== Kulturní památky ==
Řádek 32 ⟶ 40:
== Ekonomika ==
 
Brčko je významným přístavem pro [[Bosna a Hercegovina|Bosnu a Hercegovinu]] na řece [[Sáva|Sávě]]. Jedná se rovněž o významné regionální průmyslové centrum, které se specializuje především na výrobu a zpracování potravinrefpotravin<ref name="BH-89">{{Citace monografie
| příjmení = Phillips
| jméno = Douglas A.
Řádek 47 ⟶ 55:
| url-access = registration
| url = https://archive.org/details/bosniaherzegovin0000phil
}}</ref>, a to již od doby existence [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. Průmyslové podniky se nacházejí v jihovýchodní části města, při řece Sávě v blízkosti přístavu. Vyráběl se zde [[rostlinný olej]], stavební materiály, textilní materiály, součástky do strojů a ledničky.<ref>[http://www.upoznajsrpsku.com/index.php?language=SR&charset=latin&page=91 Článek na portálu upoznajsrpsku.com {{sr}}]</ref>
 
Po [[Válka v Bosně a Hercegovině|válce v Bosně]] v 90. letech došlo k prudkému pádu průmyslové výroby a postupně narůstal význam obchodu.
 
== Doprava ==
Řádek 81 ⟶ 91:
 
== Odkazy ==
 
=== Literatura ===
 
* [http://fmks.gov.ba/stara/kultura/legislativa/strategije/StrategijarazvojaBrckodistriktaBiH2008-2012.pdf Strategija razvoja Brčko Distrikta BiH za period 2008.-2012. godina {{bs}}]
 
=== Reference ===
<references/>
Řádek 87 ⟶ 102:
* {{Commonscat}}
* [http://www.brcanskaraja.net http://www.brcanskaraja.net]
* [https://www.youtube.com/watch?v=3f2CxpwTeFw https://www.youtube.com/watch?v=3f2CxpwTeFw]
 
{{Pahýl}}
 
{{Autoritní data}}